Ńňóäîďĺäč˙

Ăëŕâíŕ˙ ńňđŕíčöŕ Ńëó÷ŕéíŕ˙ ńňđŕíčöŕ

ĘŔŇĹĂÎĐČČ:

ŔâňîěîáčëčŔńňđîíîěč˙Áčîëîăč˙Ăĺîăđŕôč˙Äîě č ńŕäÄđóăčĺ ˙çűęčÄđóăîĺČíôîđěŕňčęŕČńňîđč˙ĘóëüňóđŕËčňĺđŕňóđŕËîăčęŕĚŕňĺěŕňčęŕĚĺäčöčíŕĚĺňŕëëóđăč˙ĚĺőŕíčęŕÎáđŕçîâŕíčĺÎőđŕíŕ ňđóäŕĎĺäŕăîăčęŕĎîëčňčęŕĎđŕâîĎńčőîëîăč˙Đĺëčăč˙ĐčňîđčęŕŃîöčîëîăč˙ŃďîđňŃňđîčňĺëüńňâîŇĺőíîëîăč˙ŇóđčçěÔčçčęŕÔčëîńîôč˙ÔčíŕíńűŐčěč˙×ĺđ÷ĺíčĺÝęîëîăč˙ÝęîíîěčęŕÝëĺęňđîíčęŕ






Evropský soudní dvůr






- zaměňováno s Evropským soudem pro lidská práva (působí pod Radou Evropy)

- působnost v mezinárodních otázkách

- nadnárodní orgán

- vývoj:

Ø 1951 založena první verze ESD

Ø 1957 - vznik 3 společenství, ale Soudní dvůr zůstal 1 pro všechny

Ø 1988 - pro přílišné množství povinností vznik Soudu prvního stupně (=1. instance) - působnost od roku 1989

Ø 2006 - zřízen Soud pro veřejnou službu EU

- složení:

Ø Evropský soudní dvůr (nejvyšší instance, proti jeho rozhodnutí není odvolání) 27 soudců + 8 generálních advokátů

Ø Soud první instance (odvoláváme se k ESD) - 27 soudců

Ø Soud pro veřejnou službu EU (odvoláváme se k Soudu 1.inst) - 7 soudců

Ø generální advokáti - součástí soudního dvora, připravují návrhy na řešení případů + hledání precedentů+vlastní

stanovisko - nemají ale právo cokoli rozhodovat

- soudci:

Ø nezávislí a rozhodují na základě zakladatelských smluv a vychází z evropské legislativy

Ø každý členský stát navrhuje 1 soudce - ti rozhodují na základě doporučení generálních advokátů

Ø funkční období - 6 let

Ø rozhodují v senátech (3 / 5 / 13 - členů)

- sídlo - Lucemburk

- pravomoci:

Ø řeší zanedbání povinností členských států

Ø když se někdo domáhá toho, aby byl určitý právní dokument prohlášen za neplatný, který byl schválen Radou Evropy

či EP (důvodem - dokument jde proti zakladatelským smlouvám)

Ø když členský stát žaluje Evropskou komisi, aby konečně vydala určitý dokument (neplnění termínů)

Ø řízení o náhradě škody (proti zaměstnancům aparátu EU)

Ø spory týkající se pracovně-právních vztahů (zaměstnanci institucí EU,...)

Ø řízení o předběžných otázkách - př:

Ø v ČR se občan obrátí s žalobou proti svému zaměstnavateli na český soud - zaměstnavatel nedodržuje

pravidla daná EU (př. žena nesmí být diskriminována)

Ø vnitrostátní soud se dožaduje Evropské legislativy

Ø soud se může obrátit na ESD probíhá-li řízení, jehož rozsudek není konečný (možnost odvolání)

Ø soud se musí obrátit na ESD probíhá-li řízení jehož rozsudek je konečný

Ø aby se právo EU vykládalo ve všech členských státech stejně

Ø vydávání nařízení, co musí členové zahrnout do své legislativy

- vztah k jiným orgánům:

Ø zkoumají, zda právní předpisy (R, EP, EK)jsou v souladu se zakladatelskými smlouvami

Ø řízení o nečinnosti

Ø může odvolat jednotlivého komisaře, jestliže poruší pravidla

- zastoupení ČR:

Ø ČR jmenovala soudce pro ESD a pro soud 1. instance

Ø nemáme soudce pro Soud pro veřejnou službu EU

 

- 19.10.2007 - zasedání Evropské rady - dohoda na změně smluvní úpravy - text reformní smlouvy ve značné míře přejímá obsah neprošlé ústavy (80%) - ta měla být jediným právním dokumentem

- dokumenty budou 2:

Ø smlouva o evropském společenství (smlouva o fungování EU)

Ø smlouva o EU

- některé členské státy chtějí tuto listinu projednat v referendu

 

 

Předsednictví v radě EU

- nejvyšší představitel státu předsedá Evropské radě = nejvyššímu orgánu EU

- funkční období

Ø trvá 6 měsíců - funkční období: leden-červen, červenec-prosinec

Ø členské státy se dohodly na postupu v předsednictví až do roku 2020

Ø ČR bude předsedat v 1.pol. 2009 - nutno se na to připravovat už teď (příprava 2 roky)

Ø před ČR bude Francie a po nás Švédsko

 

- povinnosti:

Ø daný členský stát předsedá na schůzích rady EU

Ø předseda má možnost výrazně ovlivnit činnost a směřování EU do budoucna (koncepce vývoje) + prosadit vlastní

zájmy

Ø předseda zajišťuje, svolává a organizuje schůze rady EU (pracovních výborů a jakýchkoli skupin rady)

 

- 2.pol 2006 - Finsko - finský ministr předsedal na 3300 schůzích Rady EU

- pravomoci:

- tento stát jedná jménem EU s nečleny

- na počátku předsednického období stát vyhlásí priority, kterých chce dosáhnout

- předsednická země úzce spolupracuje s předešlým předsedníkem a jeho následovníkem - pro kontinuitu a sladěnost

- význam předsednictví - přiblížení daného státu ostatním členům i nečlenům ze všech hledisek

Personální obsazení EU

- byrokracie

- Evropská komise:

Ø nejvíce zaměstnanců + největší nápor práce

Ø trvale zaměstnává necelých 32 000 zaměstnanců + 2 000 jenom na určitou dobu a práci

- Evropský parlament - více než 5 000 zaměstnanců

- Rada EU - více než 3 000 zaměstnanců

- Evropský soudní dvůr - 1 600 zaměstnanců

 

- nejvyšší podíl zaměstnanců vykonává překladatelské služby - cca 15% (na zasedáních, překlad dokumentů, právní přepisy...)

- v tradičních mezivládních organizacích:

Ø je nejvýše 5 úředních jazyků pro jednání i pro zakladatelské smlouvy

Ø OSN (1945) - 5 jazyků (čínština, Anj, Frj, Nj, Špa)

Ø UNESCO (OSN pro výchovu, vědu a osvětu) - 2 jazyky (Anj, Frj)

- EU:

Ø od prvopočátku (50.let) - všechny členské státy jsou si rovny i pokud jde o h´jazyk

Ø př. první zakladatelské smlouvy (1957) nejsou v Anj, neb VB nebyla členem

Ø dnes 23 oficiálních jazyků

 

Právo EU

- 1. pilíř - legislativa EK, EP, R

- 2.+3.pilíř - orgány unijní legislativu EU nevytvářejí

- od samého počátku bylo dohodnuto, že evropská legislativa je něco jiného než mezinárodní právo a právo v členských státech

- právo EU se dělí na 2 vrstvy:

Ø primární (vrchní) - tvořeno zakladatelskými smlouvami

Ø sekundární - legislativní akty, které vyšly z dílny orgánů a má 3 druhy:

Ø směrnice - není adresována a závazná pro občany, ale pro členské státy

- na jejich základě jsou státy povinny vydat národní úpravu v duchu směrnice

- časově omezeno (do kdy) - EK dohlíží, zda směrnice do puntíku splněna

Ø nařízení - odlišují se tím, že platí přímo v členských státech, ale přímo občanů se příliš často netýkají

Ø rozhodnutí - individuální povahy (př. zda daný členský stát neškodí obchodně jinému

- př. v oblasti plánování, konkurence mezi podniky v členských státech

Ø primární + sekundární = dohromady tvoří Acquis communautaire

 

EU a ČR

- 15.st - český král Jiří z Poděbrad navrhl, aby panovníci evropských států vytvořili spolek - cílem zabránění válkám + ochrana před Turky - nezdařilo se

- meziválečné období:

- v ČSR vysloveny návrhy na sjednocení Evropy

Ø občan ČSR Richard Coudenhove-Kalergi - vytvořil návrh Pan Evropa - cílem vytvořit spojené státy Evropské

Ø založil Pan Evropské hnutí - 1926 - 1.shromáždění (2000 delegátů) - úspěch

Ø proběhlo dalších 5 kongresů - poslední roku 1943 v USA

Ø hnutí mělo shromáždit všechny státy mimo VB (neb interesována v Commonwealthu) a Rusko (totalita) - značná

odezva (zejm ve Fancii)

Ø návrh se dostal až na půdu OSN

Ø vše skončilo nástupem Hitlera - n Německu bylo Pan Evropské hnutí zakázáno

Ø hnutí uvažovalo vznik sjednocení Evropy ve 4 etapách:

Ø volné sdružení

Ø sjednocený hospodářský prostor

Ø společné soudnictví,....

Ø společná ústava

Ø Kalergi se setkal s Masarykem a Benešem - o Masarykovi řekl, že je přesvědčeným panevropanem

 

- 50.léta:

Ø po roce 1948 v Evropě železná opona - v sovětském bloku má hlavní slovo SSSR-negativní vztah k evropským

společenstvím

Ø EHS bylo při vzniku (březen 1957)označeno SSSR jako nástroj vyzbrojování atomovými zbraněmi

západoněmeckých revanšistů + jako překážka při zajišťování míru a bezpečnosti v Evropě + EHS vede ke zhoršení

situace pracujících a zvýšení zisků z monopolů

- 70.léta:

Ø po Stalinově smrti - zmírnění totality díky Nikitovi Chruščovovi + postavení SSSR vůči EHS (=komunisté bojují proti

snahám EHS připravit novou válku)

Ø díky úspěšnosti EHS - tvrdé a negativní stanovisko SSSR bylo nutno zmírnit

Ø doposud ale nedošlo k jednání společenství východu (RVHP) a západu (EHS)

- 80.léta:

Ø 1985 - do nejvyšší stranické funkce SSSR Michail Gorbačov - snaha o demokratizaci v sovětském bloku i vůči západu

Ø konec června 1988 - schůze RVHP + EHS - společenská deklarace - 1.oficiální styk

Ø postupem času docházelo k drobným obchodním dohodám

Ø 1989 - rozpad SSSR - velká shromáždění n a náměstích s heslem " Zpátky do Evropy"

Ø členské státy EHS (12) nebyly na tuto změnu připraveny - dlouho trvala reakce, ale věděli, že je nutné dát najevo

podporu a pomoc ve vývoji ex-satelitům

- 90.léta:

Ø dříve postupné uzavírání dohod s některými (mimo)evropskými státy (př.Řecko, VB, Afrika) = Dohody o přidružení

to směřovalo k přípravě na přidružení

Ø tyto dohody (ale s podstatně náročnější skladbou) postupně uzavřeny s řadou ex-satelitů = Dohody evropské

 

Ø charakteristika Evropských dohod:

Ø vytváření vztahu velmi úzké spolupráce

Ø mezinárodní+smíšené dohody (neb smluvními státy +současně s nimi ES)

Ø řada řešení byla spíše výhodná pro přidružené státy = asymetrické (př. po vstupu do unie státy přístup na

západní trh za stejných podmínek - byla -li vyhlášena veřejná soutěž o zakázku v Německu, české firmy se

účastnit mohly, ale Německé v ČR prozatím ne - ještě dalších 10 let)

Ø podpora + inovace + restrukturalizace průmyslu

Ø v Evropských dohodách chyběl ale příslib budoucího vstupu do EHS

Ø ČSR mělo k integračnímu procesu blízko

Ø z 10 států si ES vybrali 3 = Maďarsko, Polsko, ČSR

Ø 16.12.1991 - uzavřena Evropská dohoda - s ČSR nikdy nenabyla v platnost, neb rozdělení

Ø 4.10.1993 - nové dohody s Českou a Slovenskou republikou

Ø další dohody se státy východního bloku = 1993-96 - poté již všechny tyto státy měly dohody uzavřeny

Ø ES nakonec souhlasily s budoucím vstupem těchto států do EU - schváleno Evropskou radou (červen 1993 Kodaň)

Ø Kodaňská kritéria = podmínky pro vstup

Ø politické - stabilní státní orgány a instituce, zajišťující demokracii

Ø ekonomické - fungující tržní hospodářství a konkurenceschopnost

Ø schopnost převzít závazky - plynoucí ze členství - zejména uplatňovat acquis communautaire

- problematika vstupu:

Ø nárůst počtu obyvatel z 10 milionů na 70, ale HDP všech ex-satelitů Hromady bylo rovno Nizozemsku - nedostatečně

výkonná ekonomika

Ø současní členové se báli zvýšení nezaměstnanosti - proud lidí od nás za prací + plynutí peněz z fondů k nám

Ø při referendu v zemích bylo nejméně lidí pro náš vstup ve Francii (34%), Německu (38%), VB (38%)

Ø nejvíce lidí v referendu pro náš vstup - Španělsko, Dánsko, Řecko, Itálie - kolem 60%

 

- snaha dvanáctky o přiblížení států - některé výrobky bez cla + obecné snížení cel

- Kypr + Malta = požádali žádost o vstup až v roce 1990 (nebyli součástí V bloku)

- důležité:

Ø 1991 - 3 evropské dohody

Ø 1993 - Kodaňské dohody

Ø 1994/96 - uzavření smluv + první žádosti o vstup

Ø žádost ČR o vstup do EU (jako předposlední) = 17.1.1996

Ø 1996 - evropská komise předložila žadatelům podrobné dotazníky na vyhodnocení splnění Kodaňských kritérií

Ø na základě odpovědí provedla EK hodnocení (1997) + posudky na kandidátské státy

Ø politické a ekonomické kritérium až na drobnosti splněno (problémy s konkurenceschopností), ale neschopnost převzít

členské závazky

Ø zahájena individuální jednání - zejména o schopnosti převzít legislativu EU (31 kapitol - o každém náročné jednání)

Ø východiskem jednání = screening:

Ø 1.fáze - zástupci EK předávali žadatelům zkušenosti o právní úpravě pro legislativu ve všech 31 oblastech =

mnohostranný sscreening

Ø 2.fáze - zástupci EK+pár členů dvanáctky+žadatel - 2stranný screening - ČR předložila poziční dokument

(=naše stanovisko, co a kdy převedeme do českého právního systému)

Ø EK prováděla každý rok hodnocení plnění závazků (1999/2000 - ČR na posledním místě z celé desítky,

r2001 byla v čele)

Ø 2002 - zasedání Evropské rady v Kodani = rozhodnuto, že jednání ukončena

Ø 3.fáze - uzavření přístupových smluv (mimo Rumunska a Bulharska) = 2003

Ø 1.5.2004 - vstup do EU

Ø 2003 referenda o vstupu

Ø pozn. mimo Kypru proběhlo ve všech státech referendum (pozitivní) - Malta 91% účast X Maďarsko 46%;

pro vstup - Slovensko 92% X Malta 54%; ¨

Ø účast ČR - 55%, pro vstup 77% (13.-14.června 2003)

Ø 2003 přístupová smlouva s ČR

 

Podmínky, za kterých vstoupila ČR do EU

- cenové, platové, životní rozdíly - vzato v úvahu při tvorbě přístupových smluv

- vznik dohod o tzv. přechodných obdobích -staré členské státy souhlasily s časovým odkladem určitých podmínek vstupu (jinak prohlubování rozdílů)

- kandidátská země nesmí při vstupu představovat nesourodý prvek - musí být v souladu s EU = adaptace (k tomu směřovaly asociační dohody = 3 Kodaňská kritéria)

- řadu přechodných období požadovali kandidáti

 

- přechodná období s ČR (ještě je máme před sebou)

Ø na základě našeho požadavku sjednáno:

Ø 7 let na nabývání zemědělské půdy + lesů občany starých členských států v ČR (neb u nás levno a občané

bohatších zemí by nám ji mohli vykoupit)

Ø 5 let na nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení

Ø zemědělství - klecové systémy pro chov drůbeže zatím nevyhovují EU

Ø výstavba čističek vod v malých obcích do r.2010 (obce ani stát na to nemají a mít nebudou-bude financováno

z prostředků EU, ale za podmínky, že stát změní vztah k soukromým vodohospodářským podnikům (aby

peníze neskončily v soukromých rukách - dohodnuto

Ø daňová oblast - odklad změn-máme nižší daně(DPH, spotřební daň, daň u některých výrobků), ČR nechce mít

jednotnou daň (vyšší) jako v EU (zatím se daří uhájit sníženou daň zachovat)

Ø na základě požadavku EU sjednáno (tato období jednotně sjednána se všemi kandidáty):

Ø 7 let na volný přístup na pracovní trh do starých členských zemí (nutno mít povolení) -2+32+-členské státy

po těchto periodách provedou přezkoumání trhu a poté přechodné období skončí

- 2004 - VB, Irsko, Švédsko - toto právo neuplatňují

- 2006 - Finsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Itálie - toto právo neuplatňují

- 2007 - Nizozemsko, Lucembursko - toto právo neuplatňují

- 5 států toto právo stále uplatňuje - Rakousko, Německo, Belgie, Dánsko, Francie

- kandidáti mají mezi sebou volný pracovní trh

- nejméně občanů pracuje v zahraničí z ČR a Slovinska

- nejvíce jezdí za prací Poláci

Ø odklad postupného zapojování do společné zemědělské politiky EU-v členských státech nadprodukce-z

rozpočtu EU zemědělci dostávají tzv.přímé platby za to, že některá část pole zůstane bez obdělání-naši

zemědělci je též dostávají, ale v menší míře

 

Občanství v EU

- 1992 Maastrichtská smlouva doplnila zakladatelské smlouvy o občanství v Unii (6 článků)

- 1997 Amsterdamská smlouva je znovu doplnila - občanství Unie nenahrazuje, nýbrž jen doplňuje české občanství

- Práva:

Ø svobodného pohybu a pobytu na území jiných členských států

Ø právo upraveno směrnicí=Směrnice o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků se pohybovat a

pobývat na území členských států (=rozšíření okruhu osob)

Ø volný pohyb-občané EU+nejbližší rodinní příslušníci (i když nejsou občany EU! má-li ale stát vízovou

povinnost, tak toto pravidlo neplatí!)

Ø při překročení hranic je nutné mít občanský průkaz nebo pas

Ø při pobytu do 1 měsíce - občan EU nepotřebuje nic

Ø při pobytu do 3 měsíců - ve většině států nutno se přihlásit

Ø při pobytu nad 6 měsíců se musím zaregistrovat (mám-li zde školu, zaměstnání, podnikání…=zdroj

příjmů), jinak nutno prokázat, že mám dostatečné finanční prostředky a komplexní zdravotní pojištění

Ø při pobytu minimálně 5 let - právo na trvalý pobyt, ale stát má právo omezit můj pohyb, jestliže mé chování

je v rozporu s jejich zákony

Ø žádný členský stát nesmí diskriminovat občany ostatních zemí s ohledem n a jejich státní příslušnost

Ø právo v jiném státě volit a být volen v obecních volbách i do evropského parlamentu

Ø právo na ochranu diplomatickými nebo zejména konzulárními orgány ve státech, kde ČR nemá ani vyslanectví ani

konzulát

Ø právo obracet se s peticemi na EP v záležitostech, které spadají do její kompetence

Ø právo obracet se na evropského ombucmana (ochránce práv) s otázkami, které se týkají nesprávného rozhodnutí

evropských orgánů (ne v rozhodnutích soudních

- Povinnosti:

Ø vysoká účast na placení doktorů+léků v jiných členských zemích (Dánsko 100% stomatologie, VB 80%, Francie 30%, hlazení léků- Itálie 100%, Litva+maďarsko 0-100%, Portugalsko 0-80%)

- povinnosti občana, který chce pracovat v jiném členském státě:

Ø občan se musí připravovat (3 nástroje pro přípravu):

Ø znalost cizího jazyka

Ø Europass

Ø Eures

 

- Europass:

Ø důležitý doklad-není to ale cestovní doklad, nemá váhu občanského průkazu

Ø soubor dokumentů, které podávají informace o tom, kdo je držitelem (vzdělání, studijní předpoklady…)

Ø není to povinné + je bezplatný

Ø upraven EP a Radou EU v roce 2004

Ø klientské centrum: Národní ústav odborného vzdělávání-Národní centrum Europass (Weilova 1271/6, Praha 10)

Ø 5 částí:

Ø životopis - jednotný formulář (v jazyce, který je srozumitelný v zemi, kde chceme pracovat) - jádrem

Ø jazykovýpas - popisuje jazykové znalosti, kulturní zkušenosti a dovednosti držitele

- jednotné formuláře vyplňujeme na základě sebehodnocení

Ø mobilita - doklad o absolvování evropských studijních stáží (semestr na zahraniční universitě nebo jiný

studijní pobyt, školní praxe, stáž ve firmách či neziskových organizacích

- vyplňuje organizace, která nás do zahraničí vyslala nebo přijala tam

Ø dodatek k osvědčení - o ukončení středního vzdělání + znalosti, které by měl absolvent mít

- vydává Národní ústav odborného vzdělávání

Ø dodatek k diplomu - nenahrazuje diplom, ale usnadňuje posouzení, co se daný student naučil

- vydává škola absolventům jako přílohu k diplomu

- popisuje délku, podstatu, obsah, souvislosti a postavení dané vysokoškolské

kvalifikace

 

- Eures:

Ø Evropská služba zaměstnanosti

Ø má několik set volných míst, dozvíme se, jaké jsou pracovní a životní podmínky

Ø napíšeme svůj životopis + přidáme do Euresu

Ø zaměstnavatelé si vyhledávají potencionální zaměstnance

Ø je propojen velmi početným kolektivem poradců

Ø Eures je ve všech členských státech

 

- poté následuje uzavření pracovní smlouvy (zaměstnavatel ji pošle)

- zaměstnanec se musí odhlásit ze sociálního a zdravotního pojištění

- zákaz diskriminace z důvodu pohlaví, barvy pleti … (dle statistik mají ale ženy nižší platy než muži)

- když zaměstnanec uzavírá pracovní smlouvu, má stejné podmínky jako u ostatních občanů dané země

- ve státech regulovaná poválení - mají právní předpisy - př. ve zdravotnictví

 

 

Schengenský prostor

- zakládajícími členy Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko

- 14. 7.1985 se dohodly na zrušení veškerých kontrol osob cestujících v rámci těchto zemí.

- 19.7.1990 - 140 článků, přístup Slovinska + Norska

- 21.12.2007 - vstup 9 států (nepřistoupí Kypr, Bulharsko, Rumunsko)

- 9 nových zemí, které přistoupily k EU v roce 2004, vstoupilo do Schengenského prostoru v pátek 21. prosince 2007. Kypr požádal o odklad a ještě se této politiky plně neúčastní (obdobně i Rumunsko a Bulharsko, které přistoupily v roce 2007)

- rozhodnutím referenda z 5.7.2005 byla ratifikována Schengenská smlouva také ve Švýcarsku

- v současné době zahrnuje v zásadě všechny členské státy EU kromě Irska a Velké Británie, které sice v roce 2000 dohodu také podepsaly, ale „účastní“ se jen její části (např. policejní spolupráce)

- státy EU:


Ø Belgie

Ø Česko

Ø Dánsko

Ø Německo

Ø Estonsko

Ø Finsko

Ø Francie

Ø Řecko

Ø Itálie

Ø Litva

Ø Lotyšsko

Ø Lucembursko

Ø Maďarsko

Ø Malta

Ø Nizozemí

Ø Polsko

Ø Portugalsko

Ø Rakousko

Ø Slovensko

Ø Slovinsko

Ø Švédsko

Ø Španělsko


 

- mimo EU:

Ø Island

Ø Norsko

- zámořská území:

Ø Kanárské ostrovy

Ø Azory

Ø španělské exklávy Ceuta a Melilla v Africe

- nepatří sem všechna zámořská území Francie, norské Špicberky nebo např. i německý ostrov Helgoland

 

- rozšíření:

Ø Česko a další nové země EU (kromě Kypru, Rumunska a Bulharska) vstoupí 21.12.2007, a to v rámci rozšířeného SIS

(Schengenský informační systém)

Ø datum bylo dohodnuto na schůzce ministrů vnitra EU v Bruselu 5. 12. 2006 a týká se pozemních a námořních hranic

Ø na letištích zmizí kontroly až 29. března 2008

Ø termín rozšíření se zdál být několikrát ohrožen

Ø v prosinci 2006 slovenští politici otáleli s přípravou ochrany slovensko-ukrajinské hranice

Ø v červenci 2007 se zase ukázalo, že některé původní země prostoru neaktualizují dostatečně rychle svoji databázi SIS

Ø definitivně by se o rozšíření mělo rozhodnout v listopadu 2007

 

- principy:

Ø země Schengenu zavedly pro celou oblast společnou vízovou politiku a dohodly se na zavedení účinných kontrol na

svých vnějších hranicích

Ø vnitřní hranice z hlediska pohybu osob a zboží při překračování na hraničních přechodech de facto neexistují

Ø lze však na nich po omezenou dobu obnovit kontroly tehdy, když si to vyžaduje zachování veřejného pořádku či

vnitrostátní bezpečnosti (toho využilo například Finsko během Mistrovství světa v atletice 2005 nebo Německo během

Mistrovství světa ve fotbale 2006)

Ø občané mohou svobodně cestovat v rámci celého prostoru a překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv hraničním

přechodu i mimo něj na tzv. " zelené hranici" bez zdržování a formalit

Ø totéž platí i pro cizince mající tzv. schengenské vízum opravňující ke vstupu do jedné ze zemí Schengenu - toto vízum

jim tedy umožňuje cestovat i do všech ostatních zemí prostoru

Ø vízová povinnost - do 3 měsíců volně, pak povinnost (jednotné schengenské vízum platí 3 měsíce + žádá se na

zastupitelském úřadě)

Ø článek 6 Schengenské smlouvy ukládá smluvním státům i povinnost umožnit obyvatelům obcí v blízkosti hranic

přecházet hranici i mimo hraniční přechody (například ve volné krajině nebo po komunikacích nižší kategorie) a i

mimo provozní dobu hraničních přechodů

Ø Schengenská smlouva nevylučuje dosavadní ani budoucí nadstandardní bilaterální dohody, které by umožnily

překračování hranice mimo hraniční přechody i dalším kategoriím osob

Ø protože vstup do jedné země Schengenu umožňuje cestování celou smluvní oblastí bez dalších hraničních kontrol,

musí se na vnější hranici Schengenského prostoru (to znamená i na hranicích na letištích) provést hraniční kontrola

současně zástupně pro všechny země Schengenu

Ø podle Schengenských smluv mají přípustná úřední rozhodnutí, která nějaké osobě zabrání vcestovat, působnost

prakticky pro celý Schengenský prostor

 

 

Politiky EU

Politika ochrana spotřebitele

- zabývá se jí EK, Evropská Rada, EP (všechny tyto subjekty se tím zabývaly již před rokem 1992)

- předpisy před rokem 1992:

Ø 1985 - směrnice odpovědnosti za dané výrobky + směrnice o podomním obchodě

Ø 1990 -směrnice o zájezdech

Ø 1992 - směrnice o bezpečnosti výrobků

- předpisy po roce 1992:

Ø 1993 - Orgány EU o nepřiměřených smluvních podmínkách

Ø 1994 - směrnice o timesharingu

Ø 1997 - směrnice o smlouvách uzavřených na dálku

Ø 1998 - o utváření cen na výrobcích

Ø 1999 - o zárukách na spotřebním zboží

- všechny směrnice usilují o to, aby pozice spotřebitele byla posílena

- měla by být zvýšen informovanost spotřebitele + informace, které dostanou -srozumitelným jazykem

- téměř ve všech případech může spotřebitel odstoupit od smlouvy

- směrnice vyžadují, aby smlouvy měly písemnou formu

- přenesení směrnic do evropského práva:

Ø cestu vytvořila evropská dohoda (asociační)

Ø četné předpisy musí odpovídat předpisům EU

Ø Evropská dohoda (její právní úprava musí plně sladit s naší právní úpravou (slučitelnost)

Ø sloučení obou systémů:

Ø ČR došlo k vydání nových zákonů (směrnice v některých případech neměly cenu)

Ø řada směrnic byla začleněna do evropského zákoníku

 

Oblast cestovního ruchu

- 2 směrnice

- 1990 - Směrnice o programech na cesty, prázdniny a zájezdy

- 1999 - obsah byl transformován a schválen českým parlamentem

- zákon číslo 159/1999 sb.

Ø klienti v ČR musí být řádně informováni o zájezdech (podmínkách, celkové ceně) - CK dříve neuváděly konečnou cenu (jen základní bez povinných přirážek-palivo, poplatky na letišti…) = úplné a srozumitelné informace

Ø smlouva musí mít písemnou podobu

Ø cena zájezdu nesmí být zvýšena 15 dní před uskutečněním zájezdu

Ø CK musí být pojištěny proti krachu - klientům z peněz zaplacena cesta z ciziny + vrácení peněz z neuskutečněných zájezdů

- 2.směrnice - zajišťování dovolených (timesharing)

Ø smlouva musí mít písemnou podobu + uzavřena minimálně na 3 roky

Ø v českém právu 2.podmínka není

Ø smlouva musí mít 18 bodů

Ø klient může od smlouvy odstoupit a před jejím uzavřením musí být dobře informován (př. o storno poplatních atd.)

 

Hospodářská a měnová unie

- ne ve všech státech je jednotná měna euro

- euro odmítli v Dánsku, VB a Švédsku

- euro je ve 12 starých členských státech

- od 1.1.2008 - Kypr, Malta

- od roku 2009 - Slovensko

- ČR - od roku 2010-2012 (předseda Topolánek - žádná lhůta nebude prozatím pevně stanovena)

- euro je v:

Ø Belgie

Ø Finsko

Ø Francie + její kolonie

Ø Irsko

Ø Itálie

Ø Lucembursko

Ø Německo

Ø Nizozemsko

Ø Portugalsko

Ø Rakousko

Ø Řecko

Ø Slovinsko

Ø Španělsko

- eurem se platí též v Monacu, Andoře, Vatikánu, San Marinu (=státy ve státech)

 

- Maastrichtská kritéria (1992):

Ø konvergenční kritéria jsou souborem 5 ekonomických ukazatelů, které musí splnit stát usilující o zavedení jednotné evropské měny euro

Ø mezi kritéria patří kritérium:

Ø cenové stability - členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru

inflace, sledovanou během 1 roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1, 5 % bodu míru inflace 3

států unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability

Ø dlouhodobých úrokových sazeb - v průběhu 1 roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková

sazba členského státu nesmí přesahovat o více než 2 % body úrokovou sazbu 3 států unie, které dosáhly

nejlepších výsledků v oblasti cenové stability

Ø deficitu veřejných rozpočtů - poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP v

tržních cenách nepřekročí 3 %

Ø hrubého veřejného dluhu - poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v tržních cenách nepřekročí 60 %

Ø stability měnového kurzu - členský stát dodržuje normální kurzová rozpětí, která jsou stanovena

mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, a to minimálně v průběhu dvou posledních

let před šetřením

 

Ø smlouva bude probíhat ve 3 etapách:

Ø 1.fáze - 1990 - přípravná fáze

Ø 2.fáze - 1999 - zúčtovací jednotka

Ø 3.fáze - 1.1.2002 - jak bankovky, tak mince v běžném hospodářském životě

Ø Euro platí jako kreditní peníze od 1.1.1999 a 1.1.2002 bylo zavedeno jako hotovostní peníze

- existuje Centrální evropská banka

- maastrichtská smlouva neprošla v Dánsku (neratifikována - referendum se opakovalo po rozsáhlé informační kampani)

- eurozóna - členy jsou země EU, které vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie a přijaly jako svou měnu euro

- rozpočet ČR:

Ø 2006 - 121 miliard eur

Ø 2007 - 126 miliard eur

Ø 2008 - přes 1 bilion

 

 

Rozpočet EU

- příprava na schvalování:

- je připravován a schvalován ve 2 fázích

- 1.fáze:

Ø vypracování finanční perspektivy (=víceletý finanční rámcový plán) - je závazná

Ø stanovuje max. částky pro jednotlivé kapitály výdajů, které rozpočty v jednotlivých státech nesmí překročit

Ø 1988 - jednotný finanční akt nabyl platnost (z roku 1986)

Ø 2.finanční perspektiva byla na léta 1993/99 (rok 1992 novelizace smluv - Maastrichtská smlouva)

Ø 3. perspektiva - týká se i ČR (na léta 200/2006) - Agenda 2000 (jejím úkolem zajistit rozšíření perspektivy EU)

Ø 4.perspektiva - 2007/2013

Ø vypracována 10.2.2004 - EK dala podnět

Ø byl stanoven strop, který nesměl být překročen

Ø EK navrhla 1, 14% HNP, ale pro 6 států to bylo příliš = nesouhlas - orodovaly za 1%

Ø dále snaha o prosazení 1, 18%

Ø VB, Nizozemsko, Finsko - prosazovali 1, 6% HNP - Souhrnné výdaje evropského rozpočtu

Ø 17.12.2005 - 25 států se dohodlo na 1, 45%

Ø 12.1.2006 - Evropský rozpočet byl zamítnut

Ø duben 2006 - členské státy se dohodly-vypracování výdajů

Ø orgány podílející se na finanční perspektivě:

Ø Evropská komise - u ní začátek

Ø Evropský parlament + Evropská rada - zde probíhají jednání + tyto orgány se podílejí na jejím zpracování

Ø Evropská rada musí perspektivu schválit jednomyslně

 

- 2.fáze:

Ø vypracování ročních rozpočtů EU

Ø z dílny EK - návrh předkládá Evropské radě a EP

Ø rozpočet se skládá z příjmů a výdajů a nemůže být ztrátový - výdaje musí být kryty příslušnými příjmy a zdroji

Ø příjmy:

Ø příspěvky států(největší podíl), vypočteno dle jejich HDP (bohaté státy platí víc)- 69% rozpočtu EU (rok 07)

Ø výnos daně z přidané hodnoty (vytvořena v členských státech) v roce 2007 podíl činil 15%

Ø celní výnosy (z dovozu do členských zemí…)

Ø výdaje:

Ø hospodářství 56 miliard z rozpočtu - skládá se z dílčích položek

Ø rozvoj venkova - 42 mld

- na přímé podpory(34%)

- zemědělci +garantování produktů pro výrobce (45%)

Ø výdaje na administrativní činnost - 7mld eur

Ø podpora rozvoje míru a bezpečnosti - 5% výdajů

Ø zajištění vnitřní bezpečnosti pro případ teroristických útoků apod.

 

- vývoj:

Ø jednotlivé členské státy se rozdílnou měrou podílejí na rozčlenění zdrojů (dáno jejich HDP) a na rozčlenění prostředků

Ø většina přispěvatelů nejsou agrárního významu

Ø 2 skupiny:

Ø členské státy, které více přispívají - Francie, Nizozemsko

Ø čistí příjemci (z rozpočtu více získávají, než do něho přispívají) - Portugalsko, Řecko, Španělsko

Ø po vstupu byly státy rozčleněny na 40 regionů (př. Praha) - regiony mají nárok na příspěvky z … fondů

 


Ďîäĺëčňüń˙ ń äđóçü˙ěč:

mylektsii.su - Ěîč Ëĺęöčč - 2015-2024 ăîä. (0.107 ńĺę.)Âńĺ ěŕňĺđčŕëű ďđĺäńňŕâëĺííűĺ íŕ ńŕéňĺ čńęëţ÷čňĺëüíî ń öĺëüţ îçíŕęîěëĺíč˙ ÷čňŕňĺë˙ěč č íĺ ďđĺńëĺäóţň ęîěěĺđ÷ĺńęčő öĺëĺé čëč íŕđóřĺíčĺ ŕâňîđńęčő ďđŕâ Ďîćŕëîâŕňüń˙ íŕ ěŕňĺđčŕë