Ordinalistická teorie užitku

Teorie už itku

Rovnová ha spotř ebitele a odvození kř ivky poptá vky

Kardinalistická teorie už itku

Ordinalistická teorie už itku

6.1 Teorie už itku

Spotř ebitel nakupuje ekonomické statky a jeho cí lem je dosaž e­ní maximá lní ho už itku, který mu př iná š í spotř eba zbož í a služ eb. Už iteč nost, chá paná jako subjektivní prospě š nost.

Ø Celkový už itek (TU - Total Utility) Je to uspokojení z celé ho množ ství statku Se zvě tš ová ní m množ ství spotř ebovaný ch statků TU roste až do nasy­cení potř eby, kdy zač í ná klesat.

Ø Mezní (dodateč ný) už itek (MU - Marginal Utility) je př í rů stek uspokojení z dalš í, dodateč né jednotky statku. Vyjadř ujeo kolik vzroste celkový už itek, jestliž e se množ ství spotř ebová va­né ho statku zvý š í o jednotku.

Zá kon klesají cí ho mezní ho už itku

Podle zá kona klesají cí ho mezní ho už itku jsou př í rů stky celkové ho už itku z kaž dé dalš í spotř ebované jednotky statku menš í a menš í.

S rostoucí spotř ebou se celkový už itek zvyš uje, avš ak jeho tempo rů stu klesá. Př i maximá lní m celkové m už itku je potř eba nasycena a mezní už itek poslední spotř ebová vané jednotky (pá té v poř adí) je nulový. Dalš í spotř eba statku by vedla ke sniž ová ní celkové ho už itku a mezní už itek z dalš í ch spotř ebová vaný ch jednotek by byl zá por­ný.

Z grafu vyplý vá, ž e od urč ité ho množ ství spotř ebová vané ho statkuje celkový už itek klesají cí a mezní už itek zá porný. Tento mo­ment nazý vá me bodem nasycení (bod A, resp. Á na grafu 6.1).

6.2 Rovnová ha spotř ebitele a odvození kř ivky poptá vky

Vychá zí me z chová ní racioná lní ho spotř ebitele, který se snaž í „maximalizovat svoje slasti a minimalizovat strasti", tzn. jeho cí lem je dosá hnout co nejvě tš í ho už itku př i minimá lní ch vý dají ch (ná kladech). Tuto situaci nazý vá me rovnová hou spotř ebitele, protož e uskuteč nil nejlepš í volbu a neovlivň ují jej ž á dné podně ty ke změ ­ně.

6.2.1 Kardinalistická teorie už itku (už itek je mě ř itelný)

Nejdř í ve př edpoklá dá me př í mou mě ř itelnost už itku, tzv. kardinalistickou verzi teorie už itku.

Př edpoklá dejme, ž e jeden kus zbož í stojí 3 Kč a spotř ebitel se rozhodl koupit 4 kusy. Př i ná kupu 4 kusů zaplatí 12 Kč. Celkový už itek je vš ak 24 Kč. Rozdí l je př ebytek spotř ebitele. Vzniká pro­to, ž e za první kus je spotř ebitel ochoten zaplatit 9 Kč, za druhý 7 Kč, za tř etí 5 Kč (tabulka 6.2, sloupec MU) a ve skuteč nosti za kaž dý kus platí pouze 3 Kč. Spotř ebitelský př ebytek vypoč teme jako sou­č et př ebytků mezní ch už itků pro kaž dý kus zbož í nad cenou, kterou za ně spotř ebitel zaplatí (6 + 4+ 2= 12).

Celkový už itek je v grafu 6.2 zná zorně n plochou pod poptá v­kovou kř ivkou do zvolené ho množ ství statku (plocha OAEB). In­dividuá lní př ebytek spotř ebitele (tzn. nezaplacený už itek) je rozdí l mezi celkový m už itkem spotř ebová vané ho množ ství statku a trž ní cenou (P) tohoto statku (zaplacený už itek), v grafu jde o plochu CEB.

Rozdí l mezi celkový m už itkem a sumou vý dajů vynalož ený ch na jeho ná kup nazý vá me spotř ebitelský př ebytek (rentou spotř ebitele­).

Rovnová ha spotř ebitele - Spotř ebitel maximalizuje svů j už itek tehdy, když rozdě lujesvů j dů chod mezi rů zná zbož í tak, ž e dosá hne stejné uspokoje­ní z poslední koruny vynalož ené na kaž dý statek (MU=P).

Odvození kř ivky poptá vky

chce-li spotř ebi­tel udrž et svoji rovnová hu (MU = P), musí na zvý š ení ceny reago­vat sní ž ení m poptá vané ho množ ství. Př i poklesu ceny zbož í „Z" bude situace opač ná, jeho mezní už itek poroste a rovnová hu spo­tř ebitele zajistí rostoucí ná kup tohoto zbož í.

Lze tedy konstatovat, ž e pro kaž dou ú roveň ceny existuje poptá vané množ ství zbož í, které odpoví dá rovnová ze spotř ebitele.

Když tuto zá vislost zná ­zorní me (graf 6.4), zí ská me individuá lní kř ivku poptá vky po zbož í „Z", kterou tvoř í body rovnová hy spotř ebitele př i jednotlivý ch ú rov­ní ch ceny. Kř ivka poptá vky je proto totož ná s kř ivkou mezní ho už itku (vyjá dř ené ho v peně ž ní ch jednotká ch).

6.2.2 Ordinalistická teorie už itku

V tomto př í padě uvaž ujeme, ž e už iteč nost není př í mo mě ř itelná a vychá zí me z hypoté zy, ž e spotř ebitel je schopen porovnat už iteč nost rů zný ch kombinací zbož í navzá jem. Doká ž e tedy tvoř it preferenč ní stupnice a je schopen posoudit, která kombinace mu př iná š í vě tš í už itek, ale nedoká ž e uvé st o kolik je tento už itek vě tš í.

Pro potř eby grafické ho zná zorně ní zjednoduš í me vý klad na si­tuaci, kdy spotř ebitel volí kombinace ze dvou druhů statků. Cel­kový už itek rů zný ch kombinací zbož í X a Y mů ž eme zná zornit tak, ž e na osu x naneseme množ ství zbož í X, na osu y množ ství zbož í Y a na osu z celkový už itek (TU). Např í klad pro kombinaci (X, Y)= (3, 1) označ í me celkový už itek bodem A(graf 6.5).

Obdobně mů ­ž eme zná zornit celkový už itek i pro ostatní kombinace množ ství zbož í X a Y. Když zobrazí me vš echny mož né kombinace zbož í X a Y zí ská me tzv. kopec už itku (graf 6.6).

Budeme-li uvedený kopec už itku analyzovat na urč ité ú rovni, na­ př í klad U₁ nebo U₂, zjistí me, ž e stejné ho celkové ho už itku lze do­sá hnout př i rů zný ch kombinací ch množ ství zbož í X a Y. Kř ivky, které zná zorň ují kombinace se stejný m celkový m už itkem, si mů ž eme př edstavit jako „vrstevnice kopce už itku" (graf 6.6).

Jejich zobrazení m v dvojrozmě rné souř adnicové soustavě dostaneme tzv. indiferenč ní mapu (graf 6.7), kterou tvoř í ř ada indiferenč ní ch kř ivek(U₁, U_Z, U₃) a kaž dá z nich vyjadř uje rozdí lnou ú roveň už itku kombinací zbož í X a Y.

Indiferenč ní kř ivka (kř ivka lhostejnosti) zná zorň uje množ inu kombinací množ ství zbož í X a Y, které př iná š ejí stejný už itek a spotř ebitel tak nemá dů vod ně kterou z nich prefero­vat. Př i skuteč né m rozhodová ní vž dy volí takovou kombinaci stat­ků, př i které zí ská jednoho z nich vě tš í množ ství. Př itom platí, ž e č í m je indiferenč ní kř ivka vzdá leně jš í od bodu 0, tí m je už itek zvolené kombinace zbož í pro spotř ebitele vě tš í. Konvexní tvar indiferenč ní kř ivky je způ soben zá konem klesají cí ho mezní ho už itku.

Tvar zakř ivení indiferenč ní kř ivky ukazuje pomě r, v jaké m je spotř ebitel ochoten vymě nit jedno zbož í (X) za jiné zbož í (Y) bez toho, aby se změ nil jeho už itek. Na grafu 6.7 (indiferenč ní kř ivka U₁) je zobrazena substituce zbož í Y zbož í m X. Př i obou změ ná ch spotř ební ch koš ů (z A na A₁ a z B na B₁) spotř ebitel zvě tš uje spo­tř ebu zbož í X vž dy o stejný (jednotkový) objem.

V př í padě pohybu z bodu A do bodu A₁ platí, ž e ∆ Y > ∆ X. Je to způ sobeno tí m, ž e př i té to změ ně jednotka zbož í X př iná š í spotř ebiteli vě tš í dodateč ný už itek než zbož í Y.

Př i pohybu z bodu B do bodu B₁ platí obrá cená nerovnost ∆ Y < ∆ X, protož e dodateč ná jednotka zbož í X př iná š í menš í dodateč ný už itek pro spotř ebitele než zbož í Y.

Př i změ ná ch obou spotř ební ch koš ů je zř ejmé, ž e př i postupu po indiferenč ní kř ivce dolů a doprava klesá ∆ Y. Tento jev nazý vá me klesají cí mí rou substituce zbož í X za zbož í Y.

Spotř ebitel tuto zá konitost aplikuje ve svý ch ú vahá ch, když si vytvá ř í rů zné kombina­ce zbož í, které hodlá nakoupit. Ze zkuš enosti spotř ebitel ví, ž e č í m ví ce má ně jaké ho zbož í, tí m menš í už itek mu př iná š í toto zbož í v porovná ní s druhý m zbož í m, které ho má nedostatek. Proto je spo­tř ebitel ochoten vzdá t se vě tš í ho množ ství zbož í Y, chce-li zí skat vzá cně jš í (druhou č i tř etí) jednotku zbož í X. Lze tedy konstatovat, ž e s rů stem množ ství zbož í X klesá jeho mezní už itek a naopak roste mezní už itek zbož í Y. Kaž dá dalš í jednotka zbož í X tedy do­ká ž e nahradit stá le menš í množ ství zbož í Y.

Rozpoč tová omezení spotř ebitele (rozpoč tová př í mka)

Celková spotř eba spotř ebitele je dá le limitová na vý š í jeho dis­ponibilní ho dů chodu a trž ní mi cenami nakupované ho zbož í. Na tě chto faktorech zá visí, na kterou indiferenč ní kř ivku spotř ebitel dosá hne, do jaké mí ry uspokojí svoje potř eby.

Spotř ebitel mů ž e vybí rat z mnoha kom­binací tě chto zbož í a jeho mož nost volby limitují dvě krajnosti. Př i jedné krajní alternativě použ ije celý dů chod jen na ná kup zbož í X a př i druhé nakoupí pouze zbož í Y.

Graf 6.8 ilustruje tyto dvě extré mní mož nosti (absolutní preferenci zbož í X zobrazuje bod M a bod N variantu, kdy je nakoupeno pouze zbož í Y). Př í mka NM, která spojuje tyto krajní alternativy, zná zorň uje linii mož ný ch kom­binací zbož í X a Y a nazý vá me ji rozpoč tovou (dů chodovou) př í m­kou nebo př í mkou „spotř ební ch mož ností ".

Body tvoř í cí plochu trojú helní ku OMN, které lež í pod př í mkou NM zobrazují rů zné kombinace, ve který ch není disponibilní dů ­chod plně využ it (např. bod Q).

Zvý š ení ceny zbož í X, např í klad 0 100 %(na 10 peně ž ní ch jednotek) př i nezmě ně né ceně zbož í Y, způ sobí pokles poptá vky po zbož í X(bod P) a povede k vzniku nové kř ivky rozpoč tové ho omezení (NP).

Pokles ceny zbož í X vyvolá vě tš í poptá vku po tomto statku a kř ivka rozpoč tové ho ome­zení se otoč í ven z kvadrantu.

Zvý š ení (sní ž ení) disponibilní ho dů ­chodu př i nezmě ně ný ch cená ch zbož í vede k posunutí kř ivky roz­poč tové ho omezení nahoru (dolů), variantu zvý š ení dů chodu ilustruje kř ivka N'M'.

Spotř ebitel maximalizuje svů j už itek př i dané m dů chodu a cená ch zbož í tehdy, když se kř ivka rozpoč tové ho omezení dotý ká indiferenč ní kř ivky (stá vá se její teč nou).

Bod E na grafu 6.9 zná zorň uje optimá lní kombinaci množ ství zbož í X a Y. Př i té to volbě se spotř ebitel dostá vá do rovnová hy, protož e celý jeho dů chod je vynalož en na spotř ebu a jeho subjektivní př edstavy o maximalizaci už itku jsou splně ny.

Spotř ebitelské ho optima nemů ž e bý t dosaž eno v bodu A, který sice lež í na rozpoč tové př í mce, ale zá roveň je na indiferenč ní kř ivce U1, která př iná š í niž š í už itek než kř ivka U₂.

Cenový efekt - kaž dý spotř ebitel reaguje na změ ny cen zbož í na trhu tí m, ž e vybí rá jiné kombinace poptá vané ho zbož í a tak zá roveň mě ní svoji rovnová hu. Změ na v poptá vce po zbož í, která je způ sobena změ nou ceny tohoto zbož í vytvá ř í:

a) Substituč ní efekt. Pokud vzroste cena jednoho zbož í (př i nemě nnosti ostatní ch faktorů), je vý hodné substituovat toto zbož í jiný m zbož í m, které se stalo relativně lacině jš í. Poptá v­ka po draž š í m zbož í se sniž uje.

b) Dů chodový efekt. V tomto př í padě jsou změ ny v poptá vce vyvolá ny poklesem nebo rů stem reá lné ho dů chodu, který je dů ­sledkem rů stu (poklesu) ceny dané ho zbož í. U normá lní ho zbož í se tento efekt projeví tí m, ž e např í klad zvý š ení reá lné ­ho dů chodu vyvolá dodateč nou poptá vku. U inferiorní ho (podř adné ho) zbož í stejný impuls způ sobí pokles poptá vky.

Trž ní poptá vka