Iacute;m 3 страница

Antoní n Slaví č ek (1870 - 1910 v Praze)

Stal se vů dč í osobností klasikem č eské ho impresionismu a krajiná ř ství. Vliv starš í ho malí ř sky nadané ho bratra. Matka, bratr a otec brzy zemř eli.Uč il ho historický malí ř Emil J. Lauffer. Pomá hal mu strý c, dě kan, a umož nil mu studijní cestu do Mnichova. Po ná vratu studoval na Ak., kam prá vě v roce 1887 př iš el z Ví dně Julius Mař á k, jež ho považ oval za své ho ná stupce. Slaví č ek vš ak Mař á ků v realismus brzy opustil a hledal vlastni vyjá dř ení a svů j styl, který naš el v impresionismu. Brzy se stal mistrem ve spodobně ní krá s č eské krajiny a promě nný ch ná lad př í rody. V krajiná ch z Okoř e je cí tit vliv impresionismu, pozdě ji dospě l k obecný m symbolů m a vý znamů m. 1903 – 1907 bydlel Slaví č ek se svou rodinou v Kamenič ká ch, kde vytvoř il př es sedmdesá t obrazů - Silnice v kamenič ká ch – 1904, - Z Kamenič ek - 1904, - Z pohorský ch motivů

Maloval krajiny nejen na venkově ale i v Praze: pohledy na Letnou - obrazy praž ský ch ulic, sadů, trhů a ná bř ež í, v nichž objevil tvá ř moderní ho svě ta a zachycoval jejich atmosfé ru. Poslední m jeho pokusem o vyjá dř ení malí ř ské ho hledá ní stylu byly jeho studie 'Svatoví tské katedrá ly'. Tyto obrazy vš ak zů staly nedokonč eny, neboť Slaví č ek poté, co jej ranila mrtvice a byl neschopen prá ce, dobrovolně ukonč il svů j ž ivot. Č lenem SVU Má nes a jeho studenty byli: Kalvoda, Lebeda.

Vel. pal. - Studie kosatců, - Zahradní zeď, - Loubí v zahradě (s ž enskou postavou), - Bř í zová ná lada, - Eliš č in most (melancholický, - Letenská plá ň,, - Praha z Letné (velký obr.- podně tem byla zaká zka na panorama Prahy pro mě stskou radu).

Jan Preisler (1872 v Popovicí ch u Berouna - 1918 v Praze)

Studoval na Umě leckoprů myslové š kole u Františ ka Ž ení š ka. Vý znamný malí ř př elomu 19. a 20.století. Př eklenul roztř í š tě nost vý tvarný ch proudů (naturalismus, impresionismus, symbolismus a secesi) a slouč il osobní př edstavy a sny s obecný mi symboly. Jeho syntetické vidě ní a kvality oceň ovala i ná sledují cí generace. Vliv Muncha rozezní vá Preislerovu barevnost. Reagoval vš ak na kritiku, kterou mu př inesla a toto smě ř ová ní opustil. Byl zaklá dají cí m č lenem Sdruž ení volný ch umě lců Má nes, uč il na Umě leckoprů myslové š kole a Akademii. Vel. Pal.: - Ostrov Monte christo – (Chlapec a lež í cí dí vka v lososový ch š atech)

- Milenci – 1904 – kde použ í vá š edo č erno bí lou š ká lu barev., - Milenci – 1906 – vě tš í než př edchozí, už í vá i ž luté a vzoru na š atech.

- Ž ena u jezera – č erné jezero, muž na bí lé m koni a ž enou v č ervený ch š atech., - Č erné jezero – mladí k s koně m - dvě varianty

Antoní n Hudeč ek (1872 - 1941)

Studia na praž ské A. u Maxe Pirnera, na mnichovské Akademii u konzervativní ho Otto Seitze a na soukromé š kole Antona Azbeho -(uč itele Vasilije Kandinské ho), pak v atelié ru Vá clava Brož í ka na A. Př estož e studoval figurá lní malbu, stal se hl. př edstavitelem ná ladové krajinomalby. Ovlivnil jej zejmé na francouzský impresionismus a pointilismus. Dů lež itou roli v jeho krajiná ch hraje svě tlo a jeho barevné efekty. Maloval u Okoř e ve společ nosti dalš í ch Mař á kový ch ž á ků, jimiž ale není ovlivně n.. Jeho první m dů lež itý m dí lem je plá tno Vybí rá ní brambor – dvě sehnuté venkovské ž eny v rozostř ené krajině. Obdivoval krá sy neporuš ené př í rody. Realistické krajiny a vesnice na Stř í tezi. Barvy expresivně nabý valy na sytosti a vý raznosti (Starý Kolí n), př ibyly motivy lesní ch interié rů (Itá lie, Rujá na), horský ch motivů (Alpy, Tatry), š iroké vý hledy z podhů ř í a prosvě tlená př í rodní zá koutí (Policko). Ve v zimě maluje v atelié ru Bludič ky a Psý ché a Z jara.. Po smrti svý ch př á tel pokrač oval Hudeč ek ve své m vý voji osamě le. Byl nazý vá n i bá sní kem ticha- poetické vizí odvozoval od literá rní inspirace. Dosá hl ú spě chů na vý stavá ch ve Ví dni a Berlí ně. Svý m dí lem se zapojil do evropské ho vzniku a vý voje symbolismu a ná ladové ho krajiná ř ství.

NG: - Potok: postavy splý vají s tichý m prostř edí m.Hlavní pozornost vě tš inou poutá na pomalý pohyb vodní hladiny.

- Podobizna paní Mí ly Slaví č kové,, - Po zá padu slunce, - Moř e u Syrakus -Potok ve sluneč ní m svitu, - Podzimní ná lada

Dalš í: - Cyklus kmenů, - Dě vč e v kvě tech, - Portré t Evy Slaví č kové, - Buky u moř e, - Koupá ní (2 chlapci ve vodě)

Vel pal: - Več erní ticho – Ž ena otoč ená zá dy na vrcholu pahorku, splý vají cí se stmí vají cí se krajinou, podobné pointilismu.

- První zeleň – 1900 vodní hladina v barevné harmonii., - Mě sí č ná noc – 1899 – krajina u rybní ka, v ně mž se odrá ž í mě sí c v ú plň ku.

- Psyché – tmavozelená snová vidina nahý ch ž enský ch postav v noč ní, mě sí č ní scenerii.

- Potok (u bř ehu) – 1898 – jeho č astý motiv.Tmavě zelené, hudeč kovské tó ny a reflexy svě tla ve vodní hladině č iní s ticha dě j.

- Jarní pohá dka 1898 zelenavý, dí vka z profilu v š eř í cí ch se svě tlý mi vlasy.U nohou jí vyrů stá kosatec – symbol č istoty a ctnosti.

Alois Kalvoda (1875 u Brna – 1934 v blí zkosti Klatov)

Studia na praž ské A. v krajiná ř ské speciá lce Julia Mař á ka (11892 – 1897).velký vliv Chittussiho. Č len SVU Má nesa a spoluzakladatel Sdruž ení vý tvarný ch umě lců. Ž á k Josef Vá chal. Stipendijní cesta do Pař í ž e a Mnichova. V jeho krajiná ř ský ch plá tnech se zprvu prosazoval naturalismus a impresionismus, poč á tkem 20. stol se ale př iklonil k secesní mu symbolismu a sí lily naturalisticko – secesní prvky. Vel pel. - Bř í za

Č ESKÁ SECESE ….(př edstavitelé, situace, pamá tky)…………………………………………………………………….. 47.

SECESE: Vů dč í osobnost franc.soch. Auguste Rodin, vliv i Maillol, Bourdelle

“Czech Art Nouveau“: Josef MAŘ ATKA (Myslbeků v ž á k), př inesl od př í tele Rodina psychologický př í stup k modelu

- plastiky tlustý ch ž en

- Ruka

- Sulamit Rahu, - Messalina, (smyslné. vitá lní)

- Eva, - Sedí cí Eva (biblické té ma, stereometrizace postavy)

- Ž ivot uniká

- Puberta (bolestný pocit z dospí vá ní)

- vý zdoba Kotě rova pavilonu na jubilejní vý stavě obchodní komory v Praze

- monument Prá ce a Humanita pro pylony Hlá vkova mostu

Ladislav Š ALOUN (Schnirchů v ž á k), veř ejná plastika, ornamentalismus, novorenesance, naturalismus,

- pomní k Mistra Jana Husa na Starom. ná m.(ví tě z v soutě ž i se Suchardou a Kotě rou)

- vý zdoba Mě stské ho muzea v Praze (- Ve chví li oddechu)

Hlavní ná darž í, Obecní dů m, Zemská banka, Nová radnice,

- portré ty pro Ná r. museum – Dvoř á k, Smetana, Č ech, Vrchlický, Má nes, Seifert