Krejcar

Jiř í TRNKA: ilustrace a jeviš tní tvorba

Františ ek TICHÝ: poetické cirkusové krasojezdkyně, kouzelní ci

VÝ VOJ MODERNÍ ARCHITEKTURY A DÍ LO LE CORBUSIERA ……………...…… 56.

MODERNÍ ARCHITEKTURA: - Použ ití nový ch materiá lů: ž elezo, litina, ocel, beton, ž elezobeton - už v 2. pol. 19. stol.

- Dů raz na funkč nost a ú č elovost architektury, nové ná zory na vlastní ž ivot

Adolf LOOS – architekt 20. století „ dů m není umě ní, protož e slouž í pohodlí „

negoval secesi a její dekor (ornament je zloč in) považ oval jej za nadbyteč ný, za maskují cí š patnou ř emeslnou prá ci

vě tš ina jeho staveb je založ ena na jednoduchý ch tvarech

Mú llerova vila ve Stř eš ovicí ch (symetrič nost, vnitř ní a vně jš í diferenciace,

myš lenka raumplanu-rozdí lné vý š ky jednotlivý ch mí stností a jejich ná vaznost)

Frank Lloyd WRIGHT -američ an, funkč nost, zjednoduš ení,

respektoval a vychá zel z okolí architektury a krajiny, kde stavě l, použ í val mí stní materiá ly.

- Kaufmanova vila (dů m nad vodopá dem, organická arch.)

- Guggenheimovo muzeum v NY

Bauhaus (Das staatliche Bauhaus Wiemar), vznikl splynutí m vý marské Akademie a Umě leckoprů myslové š koly H. van de Veldeho

- Založ il jej ně mecký architekt Walter Gropius (ve Vý maru 1919 + nová budova Bauhausu),

- V ná vaznosti na stř edově kou tradici stavební ch hutí (vliv i na ná zev) pož adoval Gropius nové sdruž ová ní vý tvarné ho

umě ní a umě lecký ch ř emesel, jež budou podlé hat architektuř e.

- Uč ební plá n š koly zahrnoval vš eobecnou př edbě ž nou vý uku, nauku o formá ch a ná vaznou spoluprá ci s jednotlivý mi

dí lnami (hrnč í ř ský mi, tkalcovský mi, kovozpracují cí mi, typografický mi, fotografický mi..)

- Zcela nová idea Bauhausu byla uvě domě lé zapojení technologie a prů myslové vý roby – tí m se B. stal prů kopní kem

prů myslové ho designu,

- Vý robky se vyznač ují př edevš í m ú č elností a formá lní č istotou, neboť ´ byly navrž eny pro zlepš ení obecné ho ž ivotní ho stylu

- př itom objevovali nové mož nosti vý roby – druh ná bytku s použ ití m ocelový ch trubek…

- dalš í č lenové a profesoř i: O. Schlemer, P. Klee, W. Kandinsky, Josef Albers,

- 1925 se př estě hoval do nově postavené budovy v Dessau (Desavě), kterou navrhl Gropius

- 1928 se stal 2. ř editelem Mayer a po ně m 1930 Ludvig Miese van der ROHE

autor Tugendhartovy vily rodiny bohatý ch ž idů

- 1930 se Bauhaus př estě hoval do Berlí na

- 1933 zavř en nacisty, Gropius i van der Rohe odeš li do USA a stali se tvů rci mrakodrapů – vychá zí z klasické ho

funkcionalismu. Pozdní funkcionalismus je označ ová n jako meziná rodní sloh, protož e byl vš ude stejný.

LE CORBUSIER - 1887 - 1965, jmé no po matce, vl. jm. Charles-Edouard Jeanneret. Velký vý znam mají jeho teoretické spisy

- Š vý carský architekt a ná vrhá ř, ž ijí cí po vě tš inu ž ivota ve Francii, pod jmé nem Jeanneret i malí ř.

- od 1917 ž il v Pař í ž i, kde založ il a vydá val č asopis L Esprit nouveau, od 35-ti let se vě noval jen architektuř e.

- jeho architektonické ná vrhy i puristické obrazy spoč í valy na geometrické m ř á du a racioná lní ch formá ch.

- koncept obytný ch jednotek založ en na myš lence, ž e i domy se dají stavě t sé riově.

- využ í val vý hod ž elezobetonové technologie, které umož nily zá nik nosný ch zdí a pruhy oken spoč í vají cí ch na

podpě rá ch bez př í zemí.- prvky: podpora a deska jako sloup a architrá v (vliv Parthenonu)

- dí lo: vila Savoye (souvislá okna), vila v Poasiy, Centrosairus - dů m odborů v Moskvě

- 1934 projektuje Nový Alž í r v Africe

- 1935 neuspě l s ná vrhem na Zlí n

- 50, -60, lé ta změ na: použ ití pohledové ho betonu (bé ton brut) na fasá du. -)označ ení smě ru za brutalismus

- r. 1948 vyvinul systé m proporcí modulor – mě rnou jednotku - vý chodiskem je lidská postava – max. vý š ka

- jakou mů ž e č lově k dosá hnout se vztyč enou rukou. Odpoví dá funkcionalismu ve snaze š í t architekturu pro č l.

- ustanovil 5 principů: 1) dů m na pilotech - pilí ř í ch

2) rovné stř echy se zahradami a bazé ny

3) pá sová - souvislá okna (Oldř ich Tyl a Josef Fuchs- Veletrž ní palá c)

4) volný pů dorys – hl. skeletová konstrukce s př emí stitelný mi př í č kami = nenosné stě ny

5) volné prů č elí a jeho tvá rnost

- od 2.svě t. vá lky se vě noval kubický m stavební m formá m – stavby př ipomí nají monumentá lní volné plastiky

(kostel Nó tre Dame du Haut, kaple v Ronchamp, klá š ter La Toufette)

- plá ny celý ch mě st: Zá ř í cí mě sto v Marseile (minimá lní vypoč tený prostor pro ž ití - dnes zde bydlí jen č ernoš i

mě sto Chahndigarth v Indii- akropole 20. stol.(parlament, soud..)

Rio de Janeiro – ministerstvo š kolství

dů m odborů v Moskvě

Unité d´ Habitation (kolektivní dů m) v Marseile

Jó rn UTZEN: Sydney- Opera

Luis KAHN

NERVI: ř í mský palá c portů (hyperbolická stř echa, podoba stanu)

É ro SÁ RINEN: letiš tní terminá ly

Kenzo TANGE - Japonec: olympijské stadiony, zavě š ené stropy

SURREALISMUS ………………………………………………………………………………………………………… 57.

Př edchů dce surrealismu je dadaismus-od 1915, zahrnují cí i divadlo, bá sně. Podstatou je ná hoda-staví proti vá ž nosti umě ní.U zrodu rumunský bá sní k Tristam Tzara, malí ř a sochař Hans Arp, Hans Richter. Př edchá zí ješ tě metafyzická malba (Giorgo de Chiriko – ital. Ná m. ozvlá š tně ná antický mi torzy, př es dokonalost vyjadř ují cosi nereá lné ho. Pozdě ji se k surreal. př idal Marcel Duchamp – (Persiflá š Mona Lisa)

Surrealismus: vznik v Pař í ž i, termí n prvně už il Appolinare, vychá zí i z fantaskní ch proudů (Bosch), Freuda (hl. Dalí). Projevuje se v malí ř ství, sochař ství, literatuř e, filmu, fotce, divadlu a baletu. Surrealisté jsou č asto levicově orientovaní. Inspirová ni Freudovou psychoanalý zou usilovali surreal. Proniknout k zá konitostem podprahové ho psychické hp ž ivota. Ze snů a halucinací č erpali inspiraci. Surreal. mal. chtě lo nahradit vně jš í svě t vnitř ní m modelem. Je stá le ž ivý!!

1. vý stava surreal. 1925.(Ernst, Klee, Mason, Miro, Picassodalš í probí haly v rů zný ch zemí ch (NY-39)a vyznač ovaly se vž dy ně jakou zvlá š tností (osvě tlení plameny z př enosné ho ohniš tě, pytle s uhlí m visí cí ze stropu, rozestlané postele, louž e s rá kosí m na podlaze. Nebo divá ků v pohled na obrazy naruš ovaly provazy.)

Č eský surrealismus: - Praž ská surreal.skupina založ ena 1934. 1935 př edná š í Breton v Praze. – Š tý rský -zemř el, Toyen -odeš la, dá le bez ná vaznosti. Zač. znovu: Istler, Fá ra, Teige (schů zky u Teigeho v bytě). Skupina Ra: Kundera, Istler (styky s Bruselem), Ikal, Lacina, Zikmund. 7 v ř í jnu: Jiroutek, Barevný: lidský realismus

Andre Breton:

bá sní k a vý tvarní k, 1924 - autor manifestů surrealismu, - př esně urč uje prá va a povinnosti stoupence surrealismu (nikdo se nesmí surrealismem ž ivit a př ijí mat ceny) Definoval jej jako (nadrealismus)- absolutní skuteč nost, v ní ž se prolnou oba protiklady – sen a skuteč nost.

Vý tvarné umě ní má 2 zá kladní vě tve: veristický a absolutní, dí ky nimž má š irokou vý razovou š ká lu.

VERISTICKÝ surrealismus

- metoda magické ho realismu

- zobrazuje a zhmotń uje s iluzivní vě rností vnitř ní vize, v př edstavě existují cí modely

- č asto dochá zí k posunu př edmě tů z jednoho snu do druhé ho a jejich spojení (podle Freuda)

- paranoicko-kritická metoda S. Dalí ho =ně kolikaná sobný ponor do hloubky-ř etě zení)- dotý ká se akademismu

- paradoxní iluzionismus R. Magrita - dotý ká se akademismu

- Y. Tanguy, Paul Delvaou (prostory ož ivené ž en. akty), Max Ernst (romá n v kolá ž í ch Stohlavá ž ena)

- Š tý rský (kolá ž e, fotografie(Hermafrodit), Josef Š í ma, Toyen

ABSOLUTNÍ surrealismus

- k zá znamu použ í val metodu psychické ho automatismu - umě lec neovlá dá tvorbu vě domě, ale pouze podvě domě. Je zá znam psychické ho vlně ní bez racioná lní cenzury. Vznikají bezdě č né kř ivky a obrazce. Ně kdy se dotý ká hranice abstraktní ho umě ní.

- Miró, Hans Arp, A. Masson, Teuge (kolá ž e), Ernst (frotá ž e), Ladilslav Mová k (frotá ž e – souč.)

Salvador Dalí: 1904 Figueras – 1989

Š paně lský malí ř a grafik, syn notá ř e. Byl zatí ž en př edstavou, ž e je reinkarnací své ho bratra, který zemř el 9 mě sí ců př ed jeho narození m a odů vodń oval tí m svou rozpolcenost. Už jako dí tě si byl vě dom své geniality. Ostatní spoluž á ci jej rá di dě sili rů zný mi druhy hmyzu, obzvlá š tě kobylkami, z nichž mě l panickou hrů zu. Studoval akad. malbu na Akademii v Madridu, brzy je vylouč en za nepř í stojné chová ní.. Vliv na ně j mě li G. De Chirico, Picasso, Vermeer. Vyzkouš el rů zné styly, napodoboval holandské mistry.

1929 odeš el do Pař í ž e, kde se setkal s Picassem a Bretonem a byl př ijat do surreal. Skupiny A. Bretona, odkud byl pro svů j akademismus brzy vylouč en. Potkal svou budoucí manž elku a inspiraci Galu. V př edsurrealistické m období namaloval i figurá lní obrazy a krajiny z Cadaques a experimentoval s kubismem. S. Freudem a jeho psychoanylý zou se osobně sezná mil 1938.

1. surreal. Obr. Krev je sladš í než med 1927, inspirová n trý znivý m snem. Provokuje sexuá lní a protiná bož enskou tematikou.

- Fantom sex- apealu, - Svatý grá l

ve 30. letech maluje Arcimboldiho metodou podvojné ho zobrazení:

- Dojmy z Afriky tvoř í oblič ej.

- Trh s otroky a duchem na bustě Voltaira