NEZAMĚSTNANOST

TRH PRÁ CE A NEZAMĚ STNANOST

NABÍ DKA A POPTÁ VKA NA TRHU PRÁ CE

MZDY A TRH PRÁ CE

11.2.1 Podstata a forma mzdy

11.2.2 Stanovení mzdy v podmí nká ch dokonalé konkurence

11.2.3 Mzda v podmí nká ch nedokonalé konkurence - souč asné trhy prá ce

NEZAMĚ STNANOST

Prá ce je v ekonomické teorii chá pá na jako cí lově zamě ř ená hos­podá ř ská č innost č lově ka, která se dopomá há k zabezpeč ení zá kladní ch ž ivotní ch potř eb. Motivace lidí k prá ci má také sociá lní rozmě r.

11.1 NABÍ DKA A POPTÁ VKA NA TRHU PRÁ CE

Distributivní mechanismus trhu prá ce

Na trhu prá ce nabí zejí domá cností prá ci firmá m, které jí poptá vají. Vý sledkem té to interakce je mzda (cena tohoto vý robní ho faktoru). Dochá zí té ž k ř eš ení dvou alokač ní ch problé mů:

a) Firmá m (vý robců m) musí bý t nabí dnuta pož adovaná struktura pracovní ch sil.

b) Zamě stnaný m pracovní m silá m musí bý t, podle jejich podí lu na vyrobené produkci, poskytnut peně ž ní př í jem.

Faktory ovlivň ují cí nabí dku prá ce

Na trhu prá ce má strana nabí dky menš í mož nost volby než strana poptá vky. Dů vodem je specifická povaha smě ň ované ho vý robní ho faktoru – prá ce.

Č lově k vykoná vá prá ci proto, aby zí skal zdroje pro dostateč né uspokojová ní svý ch potř eb. Ř eš ení tohoto problé mu je neodkladné, pro­tož e č lově k nemů ž e odlož it svoji spotř ebu a tato spotř eba je znač ně konstantní. Proto jsou mzdy nepruž né smě rem dolů a jejich jednou dosaž ená ú roveň se stá vá vý chodiskem pro dalš í mzdový vý voj.

Volba mezi volný m č asem a dů chodem

Množ ství prá ce, které nabí zejí domá cnosti na trhu prá ce, je urč eno jejich rozhodnutí m o tom, v jaké proporci její č lenové rozdě lí svů j disponibilní č as na prá ci (pracovní doba) a odpoč inek (volný č as). Př i té to volbě lidé porovná vají už i­tek z volné ho č asu s už itkem plynoucí m ze spotř eby ekonomic­ký ch statků, které Ize koupit za dů chod zí skaný prací.

Rozhodová ní č lově ka o tom, kolik hodin má kaž dý den pra­covat, je mož né př iblí ž it pomocí indiferenč ní analý zy.

Jednotlivec se dostane do rovnová hy prá vě tehdy, když mu poslední hodina prá ce př inesla stejný mezní už itek jako poslední hodina volné ho č asu. Cenou volné ho č asu je mzda. Č lově k, který bude chtí t ví ce volné ho č asu, musí omezit pracovní aktivitu a uš lá mzda př edstavuje jeho obě to­vanou př í lež itost.

Kř ivku nabí dky prá ce naš eho č lově ka lze odvodit z jeho re­akce na změ ny hodinové mzdové sazby. V grafu 11.2 je zř ejmé kolik hodin prá ce nabí dne jednotlivec př i rů zný ch mzdá ch. Př i mzdě 10 Kč /hod. bude volit kombinaci E₁ 6 hodin prá ce a 18 hodin od­poč inku. Př i mzdě 20 Kč /hod nabí dne 9 hodin prá ce a 15 hodin bude odpoč í vat (E₂) a př i mzdě 30 Kč /hod. rozdě lí svů j den na 7 hodin prá ce a 17 hodin odpoč inku (E₃).

Individuá lní nabí dka prá ce

Kř ivka nabí dky prá ce tohoto hypotetické ho pracovní ka je zpě t­ně zakř ivená. Je to způ sobeno vý vojem poptá vky po volné m č ase. Vyš š í mzdová sazba umož ň uje nakoupit vě tš í množ ství ekonomický ch statků a racioná lní pracov­ní k má proto zá jem nabí dnout ví ce hodin prá ce, což ovš em mů ž e udě lat jedině na ú kor volné ho č asu (př esun rovnová hy z E₁ do E₂).

Nahrazová ní volné ho č asu prací je označ ová no za tzv. substituč ní efekt změ ny mzdové sazby. Jeho projevem je zvyš ová ní nabí zené ho množ ství prá ce.

Narů stají cí dů chod mu umož ň uje kupovat ví ce statků. K jejich spotř ebě ovš em musí mí t i ví ce č asu, a proto se snaž í nahrazovat prá ci volný m č asem (př esun rovnová hy z E₂ do E₃). Vzniká tak dů chodový efekt změ ­ny mzdové sazby, který způ sobuje sniž ová ní množ ství nabí zené prá ce, resp. vyš š í poptá vku po volné m č asu.

Př i niž š í ch mzdový ch sazbá ch obvykle př evaž uje substituč ní efekt a č lově k na rů st mzdy reaguje vě tš í nabí dkou množ ství prá ce. Od urč ité ú rovně mzdové sazby př evaž uje dů ­chodový efekt a č lově k chce ví ce volné ho č asu a nabí zí proto mé ně prá ce. Individuá lní kř ivka nabí dky prá ce je odvozena od poptá vky jednotlivce po volné m č ase a její tvar zá visí na tom, který z efektů změ ny mzdové sazby př evlá dá.

Poptá vka po prá ci

Poptá vka po prá ci je urč ena stejně jako u kaž dé ho vý robní ho faktoru př í jmem z mezní ho produktu prá ce (MRP _L ). V pod­mí nká ch dokonalé konkurence je MRP _Lurč en na trhu dané ho vý ­robku jako souč in ceny vý robku a mezní ho produktu vý robní ho faktoru prá ce (MP_LxP). Pokud na trhu dané ho vý robku existuje nedokonalá konkurence, je MRP _Lurč en souč inem mezní ho př í jmu a mezní ho produktu prá ce.

Firma má zá jem nají mat dodateč né pra­covní sí ly, dokud př í jem z mezní ho produktu prá ce bude vě tš í než ná klady na zí ská ní prá ce (event. jim bude roven). Proto je kř ivka př í jmů z mezní ho produktu prá ce shodná s poptá vkovou kř ivkou firmy po prá ci.

Agregace (spojová ní, seskupová ní, shluková ní) individuá lní ch poptá vkový ch kř ivek na trhu prá ce vede k vytvoř ení trž ní poptá vkové kř ivky.

Poptá vka firem po prá ci je zá vislá i na využ ití ostatní ch vý rob­ní ch zdrojů, dá le ji ovlivň uje také velikost zá lohované ho kapitá lu a kvalita použ í vané technologie. Použ ití primitivní technologie nebo pá sové vý roby je spojeno s využ ití m velké ho množ ství prá ce. Př i použ ití vyspě lé technologie je poptá vá no menš í množ ství prá ce, která ovš em musí bý t vysoce kvalifikovaná. Protož e poptá vka po prá ­ci je odvozenou poptá vkou, to znamená, ž e zá visí na poptá vce po vý sledcí ch té to prá ce (statky, služ by), bude se také cena tohoto vý ­robní ho faktoru odvozovat od ceny statků a služ eb a nikoli naopak.

­

11.2 MZDY A TRH PRÁ CE

11.2.1 PODSTATA A FORMY MZDY

Mzda je cenou prá ce a její ú roveň zá visí na situaci trhu prá ce - na nabí dce a poptá vce po pracovní sí le. Jde o vý nos, který zí ská vlast­ní k vý robní ho faktoru prá ce za poskytnutí jeho služ eb.

Formy mzdy

Rozliš ujeme ná sledují cí formy mzdy:

a) zá kladní (samostatné) formy mezd - č asová, ú kolová mzda,