Ñòóäîïåäèÿ

Ãëàâíàÿ ñòðàíèöà Ñëó÷àéíàÿ ñòðàíèöà

ÊÀÒÅÃÎÐÈÈ:

ÀâòîìîáèëèÀñòðîíîìèÿÁèîëîãèÿÃåîãðàôèÿÄîì è ñàäÄðóãèå ÿçûêèÄðóãîåÈíôîðìàòèêàÈñòîðèÿÊóëüòóðàËèòåðàòóðàËîãèêàÌàòåìàòèêàÌåäèöèíàÌåòàëëóðãèÿÌåõàíèêàÎáðàçîâàíèåÎõðàíà òðóäàÏåäàãîãèêàÏîëèòèêàÏðàâîÏñèõîëîãèÿÐåëèãèÿÐèòîðèêàÑîöèîëîãèÿÑïîðòÑòðîèòåëüñòâîÒåõíîëîãèÿÒóðèçìÔèçèêàÔèëîñîôèÿÔèíàíñûÕèìèÿ×åð÷åíèåÝêîëîãèÿÝêîíîìèêàÝëåêòðîíèêà






index cen zboží a služeb






Mzda hrubá a č istá

Kategorií hrubá mzda označ ujeme mzdu př ed srá ž kou její č á sti urč ené na daně z př í jmu a na př í spě vky na sociá lní zabezpeč ení a zdravotní pojiš tě ní. Č istá mzda vzniká po jejich odpoč tu.

 

Ú roveň mezd vý razně zá visí na ekonomické vyspě losti stá tů. Mzdové rozdí ly způ sobují př edevš í m:

a) Kompenzač ní mzdové rozdí ly. Atraktivnost jednotlivý ch pro­fesí je rozdí lná. Nepř í jemná prá ce musí bý t dostateč ně kom­penzová na vý š í mzdy, jinak o ní není zá jem.

b) Kvalitativní diference mezi lidmi, jejichž zdrojem jsou roz­dí ly ve vrozený ch duš evní ch a fyzický ch schopnostech, ve vzdě lá ní a zkuš enostech. Nejvě tš í rozdí ly v kvalitě prá ce lidí jsou vý sledkem investic do tzv. lidské ho kapitá lu.

c) Speciá lní př irozený talent. Ně kteř í mimoř á dně nadaní jed­notlivci mají jedineč né schopnosti.

d) Segmentace trhu prá ce. Reá lný trh prá ce je slož en z vě tš í ho poč tu odliš ný ch dí lč í ch trhů, na který ch se pohybují skupiny pracovní ků, které se nemů ž ou vzá jemně zastoupit. Př í č iny segmentace trhu prá ce způ sobuje tzv. profesní a regioná lní imobilita pracovní ků. Mezi ně který ­mi profesní mi skupinami je vzá jemná zastupitelnost nulová (lidé nemohou př ejí t z jednoho typu prá ce na druhý), např. mezi lé kař i a prá vní ky. Mezi vysoce kvalifikovanou prací lé kař e a ní zce kvalifikovanou prací kopá č e mů ž e nastat asymetric­ká zastupitelnost. Lé kař by mohl vykoná vat prá ci kopá č e, ale nikoli naopak. Trh prá ce je ví ce segmentová n v krá tké m období než v dlouhé m období, protož e v rá mci dlouhé ho období jsou lidé schopni se rekvalifikovat a př echá zet na ji­nou profesi. Př í č inou regioná lní segmentace je omezená mobilita obyvatelstva.

e) Diskriminace na trhu prá ce, kdy rozdí ly ve mzdá ch vzni­kají na zá kladě rasy, pohlaví, vě ku č i ná bož enské ho vyzná ní.

 

11.2.2 STANOVENÍ MZDY V PODMÍ NKÁ CH DOKONALÉ KONKURENCE

Urč ení mzdy interakcí nabí dky a poptá vky

V př í padě dokonalé konkurence je kaž dý trž ní subjekt př í jemcem ceny. Na trhu prá ce je smě ň ová na homogenní prá ce (abstrahujeme od rozdí lů v kvalitě prá ce a př edpoklá dá me stejnou kvalifikaci pra­covní ch sil). Cena prá ce je urč ena interakcí nabí dky a poptá vky a jednotlivá firma nemá mož nost se od rovnová ž né ceny odchý lit. Zá roveň platí, ž e kaž dá firma mů ž e koupit jaké koli množ ství prá ce, aniž by to ovlivnilo její cenu. Pokud by se vš echny firmy roz­hodly zamě stnat ví ce lidí, potom by se ú roveň mezd změ nila.

 

Rovnová ha na dokonale konkurenč ní m trhu prá ce (graf 11.4) vzniká tehdy, když se reá lná mzdová sazba rovná př í jmu z mez­ní ho produktu prá ce (MFC = MRPL) a souč asně je roven mezní už itek z reá lné mzdy mezní mu už itku, který př iná š í volný č as.

 

Rovnová ž ný bod E urč uje mzdu WE a jí odpoví dají cí množ ství prá ce LE.

Př i vyš š í mzdě (W1) je zamě stná vá n menš í poč et pracov­ní ch sil (L1), ale zá jem o prá ci vzrů stá. Vzniká př ebytek pracovní ch sil (nezamě stnanost vyjá dř ená ú seč kou AB), který stlač uje mzdu na rovnová ž nou ú roveň LE.

Naopak př i mzdě W2 poptá vka po prá ci př evyš uje nabí dku (ú seč ka MN) a nedostateč ný zá jem pracovní ch sil o zamě stná ní povede k zvyš ová ní mzdy. Trž ní mechanizmus na trhu prá ce v podmí nká ch dokonalé konkurence pů sobí standardní m způ sobem - př i zvý š ení nabí dky prá ce (ostatní vý robní faktory se nemě ní) vzniká tendence ke sní ž ení mzdy a př i sní ž ení nabí dky prá ce lze oč eká vat zvý š ení mzdy.

Trh prá ce v podmí nká ch dokonalé konkurence

Cí lem firmy je nakoupit takové množ ství prá ce, které ji umož ní maximalizovat zisk. Cena, za kterou prodá vá produkci, je pro ni v podmí nká ch dokonalé konkurence exogenní (zevní, z vně jš í ch př í č in) promě nnou, je konstantní.. Proto je vý voj př í jmu z mezní ho produktu prá ce (MRP L ) bezprostř edně zá vislý na efek­tivnosti použ ité prá ce, tj. na vý voji její ho mezní ho produktu.

Firma př ebí rá i trž ní cenu prá ce, to znamená, ž e mezní ná klady na prá ci (MFCL) jsou totož né se mzdovou sazbou. Firma maximalizuje zisk za situace, kdy se př í jem z mezní ho produktu prá ce rovná mezní m ná kladů m na tento vý robní fak­tor

(MRPL= MFCL). Z grafu 11.5 je zř ejmé, ž e pro hypotetickou firmu je opti­má lní najmout 8 dě lní ků, protož e za té to situace je př í jem z mezní ho

produktu prá ce (MRPL = 150 Kč) vě tš í než mezní ná klady na 8. zamě stnance (MFCL = w= 125 Kč). Př ijetí dalš í ho dě lní ka (devá té ho v poř adí) není pro firmu vý hodné, protož e př í jem z jeho mezní ho produktu (100 Kč) bude menš í než mzda (125 Kč), která mu bude vyplacena.

 

11.2.3 MZDA V PODMÍ NKÁ CH NEDOKONALÉ KONKURENCE - SOUČ ASNÉ TRHY PRÁ CE

Př í kladem trhu prá ce v podmí nká ch nedokonalé konkurence mů ž e bý t mě sto, kde existuje jediný zamě stnavatel. Př edpoklá ­dejme, ž e prá ce je pro firmu jediný m variabilní m vý robní m fakto­rem a odbyt její produkce je realizová n na dokonale konkurenč ní m trhu. V tomto př í padě je firma na trhu vý robní ch faktorů v pozici monopsonu (jediný kupují cí) a je konfrontová na s trž ní nabí d­kovou kř ivkou prá ce. Firma sama rozhoduje o mzdá ch a pokud chce zamě stnat dodateč né pracovní sí ly, musí jim nabí dnout atraktivně jš í (vyš š í) mzdy. To znamená, ž e kaž dý dalš í př ijatý pracovní k do­stane vyš š í mzdu a zá roveň musí bý t zvý š ena mzda vš em lidem, kteř í již jsou zamě stná ni.

Mezní ná klady na prá ci jsou tak vyš š í než prů mě rné ná klady na prá ci. Kř ivka MFCL proto v grafu 11.6 lež í nad kř ivkou nabí dky prá ce (SL), která je totož ná s prů mě rný mi ná klady na prá ci (AFCL).

Cí lem firmy je maximalizace zisku. Splně ní tohoto cí le je vá zá no na minimalizaci vý robní ch ná kladů, a firma se proto snaž í za­mě stnat optimá lní poč et pracovní ků. Př i stanovová ní mzdy dodateč ný m pracovní ků m proto porovná vá mezní př í jem, který ji př inese dodateč ná jednotka prá ce s dodateč ný mi ná klady na tuto jednotku prá ce. Firma bude zamě stná vat dalš í pracovní sí ly jen tehdy, když MRPL (mezní př í jem z dodateč né jednotky prá ce) bude vě tš í než MFCL (mezní ná klady na tuto jednotku prá ce)

To znamená za podmí nky, ž e kaž dý dodateč ný pracovní k vyprodukuje firmě vě tš í hod­notu, než je ná klad, jenž firma za dodateč nou prá ci zaplatí.

Množ ství prá ce (LE), které bude firma nají mat, je urč eno prů se­č í kem poptá vkové kř ivky po prá ci (MRPL = DL) a kř ivky mezní ch ná kladů na prá ci (MFCL).

 

Na té to ú rovni zamě stnanosti musí mo­nopson vyplá cet mzdu (WE), která je urč ena hodnotou na nabí dko­vé kř ivce prá ce SL. Uvedený proces př iblí ž í jednoduchý př í klad.

PŘ Í KLAD:

Firma v pozici monopsonu zamě stná vá 10 pracovní ků a pracovní smlouvy jsou uzaví rá ny na dobu jednoho tý dne. Kaž dý pracovní k dostá vá tý denní mzdu 3 500 Kč, proto je prů mě rný ná klad (AFCL) na pracovní sí lu 3 500 Kč. Na rostoucí poptá vku na trhu zbož í fir­ma reaguje rozhodnutí m o rozš í ř ení vý roby. Uvaž uje proto o za­mě stná ní 11. pracovní ka, které ho by př ilá kala mzda ve vý š i 4 000 Kč. Př itom by firma musela souč asně zvý š it mzdu již zamě st­naný m pracovní ků m na stejnou č á stku, tzn. kaž dé mu př idat 500 Kč. Mezní ná klad na zí ská ní dodateč né ho pracovní ka (MFCL) je 9 000 Kč (10 x 500 = 5 000 + 4 000). Jinak vyjá dř eno - pů vodně byly celkové ná klady 35 000 Kč (10 x 3 500) a po př ijetí 11. pra­covní ka jsou 44 000 Kč (11 x 4 000), mezní ná klady na dodateč né ­ho pracovní ka jsou 9 000 Kč. Aby mohl bý t 11. pracovní k skuteč ­ně př ijat, musí bý t př í jem z jeho mezní ho produktu (MRPL) vě tš í než 9 000 Kč.

 

TRIPARTITA

Trh prá ce je ovlivň ová n i mnoha vně jš í mi zá sahy, př edevš í m ze strany stá tu a do znač né mí ry ze strany odborů. Otá zky za­mě stnanosti, pracovní ch podmí nek a mezd jsou ná plní tzv. tripartitní ch jedná ní, na který ch se zú č astň ují podnikatelé, odbory a vlá da. Vý sledkem tě chto jedná ní je tzv. generá lní dohoda (schva­luje se na jeden rok), která je vý chodiskem pro podepsá ní tzv. ko­lektivní ch smluv na niž š í ú rovni, mezi odborově organizovaný mi zamě stnanci a jejich zamě stnavateli.

 

ODBORY

Odbory jsou považ ová ny za tzv. vyrovná vací sí lu na trhu prá ce, která je protivá hou zamě stnavatelů. Jejich monopolní postavení na straně nabí dky jim umož ň uje vytvá ř et tlak na vzestup mezd. Nejč astě ji k tomu použ í vají:

 

· Kolektivní vyjedná vá ní, kdy mzdové pož adavky jsou obvyk­le vá zá ny na vý voj inflace a cí lem je zabrá nit poklesu reá lné mzdy.

· Omezová ní nabí dky prá ce v dané m odvě tví. Odbory např í ­klad prosadí, ž e urč itou prá ci mohou vykoná vat pouze jejich č lenové. Podobný efekt má i zkracová ní pracovní doby nebo omezová ní dovozu pracovní ch sil. Vý sledkem tě chto odborá ř ­ský ch aktivit je zvý š ení mzdové sazby, které je obvykle do­prová zeno poklesem poptá vky po prá ci.

· Pů sobení na zamě stnavatele, aby zvyš ovali poptá vku po prá ci. Jde o nepř í mý ná stroj -jeho cí lem je zvý š it zamě st­nanost a ná sledně mzdy (kř ivka poptá vky po prá ci se posou­vá doprava). Jednou z mož ností jak to prové st, je motivovat spotř ebitele k ná kupu urč ité ho zbož í, což postupně vyvolá rů st vý roby. Podobný vliv na domá cí poptá vku má celní politika vlá dy, je-li omezová n dovoz konkurenč ní ho zbož í.

Vý sledný efekt tlaku odborů

Pokud se odborů m podař í zvý š it mzdové sazby (graf 11.7), pro­jeví se to na trhu prá ce změ nou rovnová hy. Rovnová ž ný bod se posune nejdř í ve z Eo smě rem nahoru na E1a zá roveň se soubě ž ně posunou kř ivky nabí dky prá ce a poptá vky po prá ci. Zvý š ení mezd pro stejný poč et pracovní ch sil zatí ž í firmy vě tš í mi ná klady. Firmy budou na tuto skuteč nost reagovat sní ž ení m poptá vky po prá ci a bod rovnová hy se posune do E2. Koneč ný efekt je sporný - zvý š í se mzdy, ale sní ž í se ú roveň zamě stnanosti. Jestliž e firma nemů ž e sní ­ž it poptá vku, neumož ň ují -li to např í klad kolektivní smlouvy, kom­penzuje si rů st mzdový ch ná kladů sniž ová ní m nemzdový ch vý ­dajů v oblasti pracovní ch podmí nek.

Pozitivní role odborů na trhu prá ce spoč í vá v podpoř e komu­nikace mezi zamě stnanci a manaž ery, v odstraň ová ní ruš ivý ch vli­vů na pracovní proces a ve zlepš ová ní pracovní ch podmí nek.

 

MINIMÁ LNÍ MZDA

Ve vě tš ině zemí platí zá konné opatř ení o tom, ž e mzda nesmí bý t niž š í než tzv. minimá lní mzda. Minimá lní mzda se nejví ce tý ká nekvalifikovaný ch pracovní ků a mladý ch lidí, kteř í poprvé nastupují do zamě stná ní.

Stoupenci minimá lní mzdy se domní vají, ž e její m prostř ednic­tví m lze pomoci lidem s ní zký mi př í jmy. Vychá zejí z toho, ž e vyš š í mzda ví ce motivuje k prá ci a zvyš uje pracovní morá lku.

Praxe př i­tom ukazuje, ž e uzá koně ní minimá lní mzdy vyvolá pokles za­mě stnanosti nekvalifikované prá ce (v grafu 11.8 z LE na ú roveň DM) a souč asně se př itom zvý š í její nabí dka (z LE na SM). Vý sled­kem je př evis nabí dky prá ce (SM > DM) - nezamě stnanost.

 

MEZINÁ RODNÍ MIGRACE PRÁ CE

Vliv na trh prá ce v dané zemi má i meziná rodní migrace pracovní ch sil. Lidé ze zemí s ní zký mi mzdami se stě hují do zemí s vyš š í mi mzdami a hledají tam prá ci.

 

Vý sledkem meziná rodní migrace pra­covní ch sil je př edevš í m sniž ová ní rozdí lu mezi mzdami v jednotlivý ch ze­mí ch (graf 11.9), Př edpoklá dejme, ž e pouze obč ané z Č R mohou odchá zet za prací do Ně mecka. Na č eské m trhu prá ce proto bude vznikat tlak na rů st mezd a na ně mecké m trhu tendence k jejich poklesu. Jestliž e v Ně mecku najde prá ci AB č eský ch pracovní ků, potom mzda v Č R vzroste z WE na W1 a zamě stná no zde bude LA pracovní ků (zamě st­nanost poklesne). V Ně mecku vzroste poč et uchazeč ů o prá ci a mzda bude klesat (na W2), což povede k rů stu poptá vané ho množ ství prá ce a souč asně se ale zač ne sniž ovat nabí dka pracovní ch sil. Zamě st­nanost v Ně mecku vzroste z LE na LY a niž š í mzda zá roveň povede k omezení nabí dky prá ce na Lx. Rozdí l mezi celkovou poptá vkou po prá ci LY a nabí dkou prá ce ně mecký ch dě lní ků Lx obsadí pra­covní sí ly z Č R.

 

11.3 NEZAMĚ STNANOST

Př evis nabí dky nad poptá vkou na trhu prá ce je označ ová n za nezamě stnanost. Její rozsah je v hospodá ř ské praxi vyjadř ová n dvě ­ma způ soby:

a) Poč tem nezamě stnaný ch osob. Jde o absolutní č í slo, které bý vá uvá dě no jako tzv. zá sobní k nezamě stnaný ch. ­

b) Mí rou nezamě stnanosti (u), která vyjadř uje poč et nezamě stnaný ch (U) jako procento z ekonomicky aktivní ho obyvatel­stva (L = zamě stnaní a nezamě stnaní).

U

u (%) = -------------- x 100

L

 

Rozliš ujeme registrovanou nezamě stnanost - ú daje zahrnují cí pouze osoby evidované na ú ř adech prá ce a obecnou mí ru nezamě stnanosti - odhad Č eské ho statistické ho ú ř adu.

 

Pro zí ská ní př ehledu o stavu nezamě stnanosti je tř eba vymezit „kdo je nezamě stnaný ". Obyvatelstvo v produktivní m vě ku(ob­vykle od 15 do 55 až 65 let) je proto rozdě lová no do tř í skupin:

a) Zamě stnaní -jsou to lidé, kteř í vykoná vají jakoukoli place­nou prá ci. Patř í sem i pracovní ci na č á steč ný pracovní ú va­zek a osoby doč asně v zamě stná ní nepř í tomné, např. nemoc­ní nebo na mateř ské dovolené.

B) Nezamě stnaní -patř í sem osoby, které nejsou zamě stnané, aktivně hledají prá ci a jsou ochotny bě hem krá tké doby nastou­pit do zamě stná ní. Za nezamě stnané ho je oficiá lně považ ová n pouze ten, kdo je evidová nna ú ř adu prá ce. Vš ichni zamě st­naní a nezamě stnaní dohromady tvoř í tzv. pracovní sí lu dané země a př edstavují ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

c) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo -jsou to vš ichni ostat­ní, kteř í nemají zamě stná ní a ani si ho nehledají (studenti, penzisté, zdravotně postiž ení, ž eny v domá cnosti atd.).

 

Rozliš ujeme rozdí lné typy nezamě st­nanosti.

a) Frikč ní nezamě stnanost -patř í sem lidé, kteř í prá vě mě ní zamě stná ní nebo jej poprvé hledají. Frikč ní nezamě stnaní jsou dobrovol­ně nezamě stná ni a jejich hledá ní lé pe placené a produk­tivně jš í prá ce je prospě š né pro ně samotné i pro celkovou efektivnost ekonomiky.

b) Strukturá lní nezamě stnanost vzniká v dů sledku dí lč í ch ne­rovnová h na segmentované m trhu prá ce, kdy vlastnosti nebo umí stě ní pracovní ch sil neodpoví dají povaze dostupný ch pra­covní ch mí st. Př í č inou tohoto stavu jsou strukturá lní změ ­ny v ekonomice, které doprová zí stagnace nebo zá nik ně kte­rý ch odvě tví a expanze jiný ch. Na jedné straně tak lidé př ichá zejí o zamě stná ní a na druhé straně jsou jim nabí zena nová pracovní mí sta, která vě tš inou vzhledem ke své kvalifi­kaci nemohou obsadit. Dí lč í m ř eš ení m tohoto problé mu je rekvalifikace pracovní ků. Z dlouhodobé ho hlediska je tř eba prové st změ ny v kvalifikač ní př í pravě pracovní ch sil.

c) Sezonní nezamě stnanost, jde o př irozené kolí sá ní poptá vky po prá ci, které je vyvolá no stř í dá ní m roč ní ch období. Bě ž ně se projevuje v země dě lství, cestovní m ruchu, stavebnictví apod.

d) Cyklická nezamě stnanost je způ sobena poklesem nebo pro­padem hospodá ř ské aktivity, kdy je poptá vka po prá ci v celé ekonomice ní zká. Projevuje se tí m, ž e ve fá zi hospodá ř ské krize (recese) jsou pracovní ci propouš tě ni a v období rů stu ekonomiky (konjunktura) jsou opě t př ijí má ni do zamě stná ní.

 

Pro diagnostiku situace na trhu prá ce ekonomové použ í vají vedle uvedený ch typů nezamě stnanosti i její rozliš ení na dobrovolnou a nedobrovolnou.

Př i dobrovolné nezamě stnanosti nezamě stnaní hledají prá ci, ale ­ za vyš š í mzdu, než která na trhu prá ce př evlá dá. Tito lidé preferují volný č as nebo jiné aktivity (studium, chtě jí bý t doma a peč ovat o dě ti, hledají lé pe placené mí sto, k obž ivě jim stač í vyplá cené pod­pory v nezamě stnanosti). Pokud by akceptovali danou mzdu, moh­li by prá ci nají t, protož e př i dobrovolné nezamě stnanosti je poč et nezamě stnaný ch niž š í nebo roven poč tu volný ch pracovní ch mí st.

Př i nedobrovolné nezamě stnanosti jsou nezamě stnaní ochot ­ ni pracovat za mzdu, která na trhu prá ce př evlá dá, ale nemohou nají t zamě stnavatele.

Znamená to, ž e celková nabí dka prá ce je vě tš í než celková poptá vka po prá ci (graf 11.10). Př í č inou je neexistence dokonalé konkurence na trhu prá ce, nepruž nost mezd smě rem dolů a jejich pomalá reakce na ekonomické š oky (např. ú tlum tě ž by uhlí).

L' př edstavuje pracovní sí lu dané země. Př i mzdové sazbě W1 bude chtí t pracovat ví ce pracovní ků (bod O), než kolik jsou firmy ochotny zamě stnat (bod N). Protož e mzda je vyš š í než rovnová ž ná, existuje nadbytek pracovní ků, kteř í hledají prá ci. Ú seč ka MN př edstavuje poč et zamě stnaný ch, ú seč ka NO poč et nedobrovolně nezamě stnaný ch a ú seč ka OP zobrazuje dobrovolně nezamě stnané.

Mí ra nezamě stnanosti je chá pá na jako jeden z indiká torů ekonomické situace v dané zemi. Negativní dů sledky té to poruchy na trhu prá ce se projevují v niž š í m vyrobené m outputu ekonomiky a ve ztrá tá ch v sociá lní oblasti. Nezamě stnanost je vž dy traumatizují cí udá lostí pro ž ivot kaž dé ho jednotlivce i rodiny.


Ïîäåëèòüñÿ ñ äðóçüÿìè:

mylektsii.su - Ìîè Ëåêöèè - 2015-2024 ãîä. (0.019 ñåê.)Âñå ìàòåðèàëû ïðåäñòàâëåííûå íà ñàéòå èñêëþ÷èòåëüíî ñ öåëüþ îçíàêîìëåíèÿ ÷èòàòåëÿìè è íå ïðåñëåäóþò êîììåð÷åñêèõ öåëåé èëè íàðóøåíèå àâòîðñêèõ ïðàâ Ïîæàëîâàòüñÿ íà ìàòåðèàë