Студопедия

Главная страница Случайная страница

КАТЕГОРИИ:

АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника






Konkurence






TRH A TRŽ NÍ MECHANISMUS

Trh

Trž ní mechanismus

Poptá vka

Nabí dka

Konkurence

4.4 Trh

oblast ekonomiky, ve které se uskuteč ň ují transakce, tzn. kde dochá zí k vý mě ně zbož í mezi jednotlivý mi subjekty.

Trh je vymezová n jako uspoř á dá ní, v jehož rá mci na sebe vzá jemně pů sobí prodá vají cí a kupují cí, aby urč ili ceny a množ ství smě ň ovaný ch statků.

Rozliš ujeme trh:

Ø Dí lč í – prodá vá a kupuje se jen jeden urč itý vý robek č i služ ba (např. trh masa, bot)

Ø Agregá tní – př edstavuje trh veš keré ho zbož í a služ eb

Ø Trh vý robní ch faktorů – kam patř í tř i relativně samostatné trhy: Trh prá ce, Trh pů dy a př í rodní ch zdrojů, Trh kapitá lu

Ø Finanč ní trhy – př edevš í m trhy peně z a kapitá lu

Ø Trh vý robků a služ eb – který v rozhodují cí mí ř e ovlivň uje chová ní ekonomický ch subjektů

 

4.2 Trž ní mechanismus

Je vně jš í m projevem vý roby a smě ny zbož í. Za hlavní prvky trž ní ho mechanismu a zá roveň za nejdů lež itě jš í trž ní kategorie považ ujeme: Trž ní subjekty (spotř ebitelé - domá cnosti, firmy), Nabí dku, Poptá vku, Trž ní cenu, Trž ní konkurenci

4.3 POPTÁ VKA

- je vymezová na jako množ ství, které jsou kupují cí ochotni koupit za urč itou cenu

- vyjadř uje zá vislost mezi: Cenou a Pož adovaný m množ ství m

- Tento vztah je inverzní (nepř í mo ú mě rný) a prosazuje se u vě tš iny zbož í a služ eb (neplatí u luxusní ho zbož í, kdy jde o prestiž, ne o cenu).

Nejvě tš í poptá vka je př i nejniž š í ceně. Poptá vku označ ujeme jako D (demnad), na vodorovné ose zná zorň ujeme poptá vané množ ství Q a na svislou osu vyznač ujeme nezá vislou promě nnou P cenu.

Kř ivka poptá vky klesá zleva doprava a svý m tvarem symbolizuje trž ní chová ní spotř ebitelů. Tato vlastnost poptá vky je zná ma od poč á tku smě ny a je projevem zá kona klesají cí poptá vky (vroste-li cena, poptá vka klesne a naopak)

 

Klesají cí prů bě h poptá vkové kř ivky má dvě př í č iny:

Ø dů chodový efekt (dojde-li k poklesu cen, mohou si spotř ebitelé koupit vě tš í množ ství zbož í a naopak - př i nemě ní cí ch se př í jmech)

Ø substituč ní efekt (na zvý š ení cen lidé reagují změ nou struktury spotř ebová vané ho zbož í; zdraž í -li se jedno zbož í, ostatní zbož í od ně ho odlá kají poptá vku)

Faktory determinují cí poptá vku: cena zbož í, disponibilní dů chod spotř ebitele, poč et domá cností (spotř ebitelů) a rozsah trhu, cena a dostupnost jiný ch zbož í, preference a zá jmy spotř ebitelů, ostatní faktory

Př i analý ze trhu je tř eba rozliš ovat změ ny v poptá vce a změ ny v poptá vané m množ ství (množ ství ekonomický ch statků po který ch je poptá vka). Změ ny v množ ství, po který ch je poptá vka (jejich zvý š ení nebo sní ž ení), jsou způ sobeny jen změ nou ceny zbož í.

V grafické m zná zorně ní př edstavují jen pohyb po kř ivce poptá vky (klesá -li cena, poptá vané množ ství se zvyš uje a naopak)

 

Změ ny v poptá vce jsou způ sobeny změ nami jiný ch faktorů, než je cena. Vliv tě chto faktorů se projevuje tí m, ž e pů vodní kř ivka poptá vky ztratí platnost a vznikne nová. Tato změ na je označ ová na za posun kř ivky poptá vky.

 

Za nejdů lež itě jš í faktory, které vytvá ř ejí změ ny v poptá vce považ ujeme:

- změ ny dů chodu a jejich rozdě lení

- změ ny cen př í buzné ho zbož í

- změ ny v preferencí ch spotř ebitelů

- změ ny budoucí ch oč eká vá ní

4.4 NABÍ DKA

je to ekonomická kategorie, která charakterizuje chová ní skuteč ný ch i potenciá lní ch vý robců a prodejců zbož í.

Ø Nabí zené množ ství – je množ ství zbož í a služ eb, které jsou prodá vají cí ochotni prodat v urč ité m č ase a mí stě za danou cenu.

Ø Nabí dka – vyjadř uje zá vislost mezi množ ství nabí zené ho zbož í a cenou, za kterou jsou ochotni nabí zejí cí toto zbož í prodat

Ø Graficky je zobrazení m množ iny nabí zený ch množ ství zbož í př i rů zný ch cená ch (označ uje se symbolem S – supply)

 

 

Zá kon rostoucí nabí dky – vztah mezi cenou a nabí zený m množ ství m je pozitivní (př í mo ú mě rný). Pozitivní zá vislost mezi cenou a nabí zený m množ ství m vyplý vá z pů sobení dvou faktorů:

Ø Vysoké ceny jsou pro vý robce stimulem

Ø Rů st cen př ilá ká i nové vý robce

Množ ství nabí zené ho zbož í je v ná rodní m hospodá ř ství determinová no ř adou faktorů: Ceny dané ho zbož í, vý robní ná klady, ceny alternativní ch vý robků, organizace trhu, a specifické faktory

 

Př i analý ze nabí dkové strany je tř eba rozliš ovat mezi změ nou nabí zené ho množ ství a změ nou nabí dky:

Ø Změ na nabí zené ho množ ství se vztahuje jen na pohyb po kř ivce nabí dky – s rů stem ceny roste množ ství nabí zené ho zbož í

Ø Změ na nabí dky př edstavuje změ nu mí sta polohy kř ivky nabí dky – je způ sobena necenový mi faktory: ceny vý robní ch faktorů, technický pokrok, ceny alternativní ch produktů, jiné změ ny podmí nek vý roby

 
 

CENA – cena je velič inou, která pro kupují cí ho znamená obě ť, kterou musí podstoupit, chce-li na trhu zí skat pož adované zbož í a pro prodá vají cí ho je tatá ž cena efektem (vý nosem), k jehož dosaž ení musel podstoupit obě ť (vynalož it ná klady na vý robu zbož í).

Vzá jemné spolupů sobení nabí dky a poptá vky urč uje cenu a množ ství nakoupené ho a prodané ho zbož í na trhu.

 

Rovnová ž ná cena – vznikne prů nikem kř ivek nabí dky a poptá vky. Za tuto cenu budou prodá vají cí nabí zet př esně to množ ství zbož í, které za tuto cenu budou chtí t kupují cí koupit. Rovnová ž ná cena je kompromisem mezi nabí dkou a poptá vkou.

       
   
 


Поделиться с друзьями:

mylektsii.su - Мои Лекции - 2015-2024 год. (0.01 сек.)Все материалы представленные на сайте исключительно с целью ознакомления читателями и не преследуют коммерческих целей или нарушение авторских прав Пожаловаться на материал