Главная страница Случайная страница КАТЕГОРИИ: АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника |
Elasticita nabídky
Pro vý poč et cenové elasticity nabí dky (Es) se použ í vá obdobný koeficient jako u elasticity poptá vky.
V zá vislosti na tom, v jaké mí ř e se projeví vliv změ ny ceny na nabí zené množ ství, rozliš ujeme nabí dku: Ø elastickou (ES > 1), Ø neelastickou (Es < 1), Ø jednotkově elastickou Es= 1), Ø dokonale neelastickou (Es = 0) a Ø dokonale elastickou (Es =oc).
4.5 KONKURENCE K principu konkurence nevyhnutelně patř í to, ž e se na trhu odmě ň uje lepš í vý kon a naopak se eliminuje vý kon horš í. Dokonalá konkurence je abstrakce, která v hospodá ř ské m ž ivotě neexistuje a ekonomická teorie ji použ í vá k objasně ní vzá jemný ch souvislostí trž ní ho prostř edí v ideá lní ch podmí nká ch. Zá kladní m př edpokladem dokonalé konkurence jsou rovné (stejné) podmí nky pro vš echny trž ní subjekty. Model dokonalé konkurence vychá zí z tzv. dokonale konkurenč ní ch podmí nek: Ø Na trhu se stř etá vá mnoho prodá vají cí ch a kupují cí ch, z nichž nikdo nemá takový ekonomický potenciá l, aby mě l vliv na tvorbu trž ní ceny. Vš echny trž ní subjekty jsou př í jemci ceny, která vzniká jako vý sledek vztahu nabí dky a poptá vky. Ž á dný subjekt nemá vý znamný podí l na trhu. Ø Obchodovaný vý robek je homogenní, to znamená, ž e vš ichni vý robci vyrá bě jí shodný vý robek (např. pš enici) a také nikdo ze spotř ebitelů neupř ednostň uje produkci urč ité ho vý robce. Ø Existuje ú plná volnost vstupu do odvě tví a volnost vý stupu z ně ho. Ø Vš echny zú č astně né trž ní subjekty jsou dokonale informová ny o situaci na trhu, př edevš í m o vý š i cen. Vý nos z podniká ní (zisk) je v tě chto podmí nká ch pro vš echny vý robce stejný, protož e vš ichni prodá vají za stejnou cenu. Jedinou cestou k zvý š ení zisku je minimalizace ná kladů. Model nedokonalé konkurence charakterizuje pomě ry na trzí ch, které vyvolá vá nerovnost ekonomický ch subjektů, resp. jejich rozdí lný ekonomický potenciá l. Dá le se př edpoklá dá, ž e trž ní subjekty mohou v podmí nká ch nedokonalé konkurence ovlivň ovat tvorbu cen. Ekonomická teorie rozliš uje tř i zá kladní formy nedokonalé konkurence (trž ní struktury): Ø Monopol (absolutní, ú plný, č istý) vzniká za situace, kdy nabí dku celé ho odvě tví zajiš fuje jediný vý robce, ktery' zí ská vá absolutní nadvlá du nad kupují cí mi. Ú roveň cen je limitová na pouze koupě schopnou poptá vkou. Ø Oligopol -trž ní strukturou v souč asný ch ekonomiká ch je oligopol, kdy rozhodují cí č á st nabí dky odvě tví produkuje ně kolik velký ch vý robců a zbytek dodá vá znač ný poč et malý ch a stř ední ch subjektů (označ ovaný ch za tzv. konkurenč ní lem). Ti vý robci, kteř í mají vý znamný podí l na trhu, mohou ovlivň ovat ceny. Ø Monopolní konkurence vzniká na trhu jednoho vý robku a charakterizují ji dva zá kladní znaky: - Existence mnoha vý robců, kteř í svou nabí dkou pokrý vají jen malou č á st trhu (obdoba dokonalé konkurence); - kaž dý vý robce nabí zí produkt, který je mí rně odliš ný od obdobné ho produktu konkurentů (tato diferenciace vý robků vě tš inou prosazovaná prostř ednictví m znač ek, vytvá ř í relativně samostatné trhy, na který ch vý robce mů ž e zí skat vý sadní postavení).
Monopson př edstavuje situaci, kdy na straně poptá vky je jediný kupují cí. Pokud má ně kolik kupují cí ch dominantní postavení na trhu a zbytek poptá vky pokry'vá velká skupina zá kazní ků, potom jde o oligopson. Trž ní struktura, kdy poptá vku vytvá ř í pomě rně velký poč et kupují cí ch, s relativně malý m podí lem na trhu, je považ ová na za polypson.
|