Ăëŕâíŕ˙ ńňđŕíčöŕ Ńëó÷ŕéíŕ˙ ńňđŕíčöŕ ĘŔŇĹĂÎĐČČ: ŔâňîěîáčëčŔńňđîíîěč˙Áčîëîăč˙Ăĺîăđŕôč˙Äîě č ńŕäÄđóăčĺ ˙çűęčÄđóăîĺČíôîđěŕňčęŕČńňîđč˙ĘóëüňóđŕËčňĺđŕňóđŕËîăčęŕĚŕňĺěŕňčęŕĚĺäčöčíŕĚĺňŕëëóđăč˙ĚĺőŕíčęŕÎáđŕçîâŕíčĺÎőđŕíŕ ňđóäŕĎĺäŕăîăčęŕĎîëčňčęŕĎđŕâîĎńčőîëîăč˙Đĺëčăč˙ĐčňîđčęŕŃîöčîëîăč˙ŃďîđňŃňđîčňĺëüńňâîŇĺőíîëîăč˙ŇóđčçěÔčçčęŕÔčëîńîôč˙ÔčíŕíńűŐčěč˙×ĺđ÷ĺíčĺÝęîëîăč˙ÝęîíîěčęŕÝëĺęňđîíčęŕ |
Evropský soudní dvůr ⇐ Ďđĺäűäóůŕ˙Ńňđ 3 čç 3
- zaměňováno s Evropským soudem pro lidská práva (působí pod Radou Evropy) - působnost v mezinárodních otázkách - nadnárodní orgán - vývoj: Ø 1951 založena první verze ESD Ø 1957 - vznik 3 společenství, ale Soudní dvůr zůstal 1 pro všechny Ø 1988 - pro přílišné množství povinností vznik Soudu prvního stupně (=1. instance) - působnost od roku 1989 Ø 2006 - zřízen Soud pro veřejnou službu EU - složení: Ø Evropský soudní dvůr (nejvyšší instance, proti jeho rozhodnutí není odvolání) 27 soudců + 8 generálních advokátů Ø Soud první instance (odvoláváme se k ESD) - 27 soudců Ø Soud pro veřejnou službu EU (odvoláváme se k Soudu 1.inst) - 7 soudců Ø generální advokáti - součástí soudního dvora, připravují návrhy na řešení případů + hledání precedentů+vlastní stanovisko - nemají ale právo cokoli rozhodovat - soudci: Ø nezávislí a rozhodují na základě zakladatelských smluv a vychází z evropské legislativy Ø každý členský stát navrhuje 1 soudce - ti rozhodují na základě doporučení generálních advokátů Ø funkční období - 6 let Ø rozhodují v senátech (3 / 5 / 13 - členů) - sídlo - Lucemburk - pravomoci: Ø řeší zanedbání povinností členských států Ø když se někdo domáhá toho, aby byl určitý právní dokument prohlášen za neplatný, který byl schválen Radou Evropy či EP (důvodem - dokument jde proti zakladatelským smlouvám) Ø když členský stát žaluje Evropskou komisi, aby konečně vydala určitý dokument (neplnění termínů) Ø řízení o náhradě škody (proti zaměstnancům aparátu EU) Ø spory týkající se pracovně-právních vztahů (zaměstnanci institucí EU,...) Ø řízení o předběžných otázkách - př: Ø v ČR se občan obrátí s žalobou proti svému zaměstnavateli na český soud - zaměstnavatel nedodržuje pravidla daná EU (př. žena nesmí být diskriminována) Ø vnitrostátní soud se dožaduje Evropské legislativy Ø soud se může obrátit na ESD probíhá-li řízení, jehož rozsudek není konečný (možnost odvolání) Ø soud se musí obrátit na ESD probíhá-li řízení jehož rozsudek je konečný Ø aby se právo EU vykládalo ve všech členských státech stejně Ø vydávání nařízení, co musí členové zahrnout do své legislativy - vztah k jiným orgánům: Ø zkoumají, zda právní předpisy (R, EP, EK)jsou v souladu se zakladatelskými smlouvami Ø řízení o nečinnosti Ø může odvolat jednotlivého komisaře, jestliže poruší pravidla - zastoupení ČR: Ø ČR jmenovala soudce pro ESD a pro soud 1. instance Ø nemáme soudce pro Soud pro veřejnou službu EU
- 19.10.2007 - zasedání Evropské rady - dohoda na změně smluvní úpravy - text reformní smlouvy ve značné míře přejímá obsah neprošlé ústavy (80%) - ta měla být jediným právním dokumentem - dokumenty budou 2: Ø smlouva o evropském společenství (smlouva o fungování EU) Ø smlouva o EU - některé členské státy chtějí tuto listinu projednat v referendu
Předsednictví v radě EU - nejvyšší představitel státu předsedá Evropské radě = nejvyššímu orgánu EU - funkční období Ø trvá 6 měsíců - funkční období: leden-červen, červenec-prosinec Ø členské státy se dohodly na postupu v předsednictví až do roku 2020 Ø ČR bude předsedat v 1.pol. 2009 - nutno se na to připravovat už teď (příprava 2 roky) Ø před ČR bude Francie a po nás Švédsko
- povinnosti: Ø daný členský stát předsedá na schůzích rady EU Ø předseda má možnost výrazně ovlivnit činnost a směřování EU do budoucna (koncepce vývoje) + prosadit vlastní zájmy Ø předseda zajišťuje, svolává a organizuje schůze rady EU (pracovních výborů a jakýchkoli skupin rady)
- 2.pol 2006 - Finsko - finský ministr předsedal na 3300 schůzích Rady EU - pravomoci: - tento stát jedná jménem EU s nečleny - na počátku předsednického období stát vyhlásí priority, kterých chce dosáhnout - předsednická země úzce spolupracuje s předešlým předsedníkem a jeho následovníkem - pro kontinuitu a sladěnost - význam předsednictví - přiblížení daného státu ostatním členům i nečlenům ze všech hledisek Personální obsazení EU - byrokracie - Evropská komise: Ø nejvíce zaměstnanců + největší nápor práce Ø trvale zaměstnává necelých 32 000 zaměstnanců + 2 000 jenom na určitou dobu a práci - Evropský parlament - více než 5 000 zaměstnanců - Rada EU - více než 3 000 zaměstnanců - Evropský soudní dvůr - 1 600 zaměstnanců
- nejvyšší podíl zaměstnanců vykonává překladatelské služby - cca 15% (na zasedáních, překlad dokumentů, právní přepisy...) - v tradičních mezivládních organizacích: Ø je nejvýše 5 úředních jazyků pro jednání i pro zakladatelské smlouvy Ø OSN (1945) - 5 jazyků (čínština, Anj, Frj, Nj, Špa) Ø UNESCO (OSN pro výchovu, vědu a osvětu) - 2 jazyky (Anj, Frj) - EU: Ø od prvopočátku (50.let) - všechny členské státy jsou si rovny i pokud jde o h´jazyk Ø př. první zakladatelské smlouvy (1957) nejsou v Anj, neb VB nebyla členem Ø dnes 23 oficiálních jazyků
Právo EU - 1. pilíř - legislativa EK, EP, R - 2.+3.pilíř - orgány unijní legislativu EU nevytvářejí - od samého počátku bylo dohodnuto, že evropská legislativa je něco jiného než mezinárodní právo a právo v členských státech - právo EU se dělí na 2 vrstvy: Ø primární (vrchní) - tvořeno zakladatelskými smlouvami Ø sekundární - legislativní akty, které vyšly z dílny orgánů a má 3 druhy: Ø směrnice - není adresována a závazná pro občany, ale pro členské státy - na jejich základě jsou státy povinny vydat národní úpravu v duchu směrnice - časově omezeno (do kdy) - EK dohlíží, zda směrnice do puntíku splněna Ø nařízení - odlišují se tím, že platí přímo v členských státech, ale přímo občanů se příliš často netýkají Ø rozhodnutí - individuální povahy (př. zda daný členský stát neškodí obchodně jinému - př. v oblasti plánování, konkurence mezi podniky v členských státech Ø primární + sekundární = dohromady tvoří Acquis communautaire
EU a ČR - 15.st - český král Jiří z Poděbrad navrhl, aby panovníci evropských států vytvořili spolek - cílem zabránění válkám + ochrana před Turky - nezdařilo se - meziválečné období: - v ČSR vysloveny návrhy na sjednocení Evropy Ø občan ČSR Richard Coudenhove-Kalergi - vytvořil návrh Pan Evropa - cílem vytvořit spojené státy Evropské Ø založil Pan Evropské hnutí - 1926 - 1.shromáždění (2000 delegátů) - úspěch Ø proběhlo dalších 5 kongresů - poslední roku 1943 v USA Ø hnutí mělo shromáždit všechny státy mimo VB (neb interesována v Commonwealthu) a Rusko (totalita) - značná odezva (zejm ve Fancii) Ø návrh se dostal až na půdu OSN Ø vše skončilo nástupem Hitlera - n Německu bylo Pan Evropské hnutí zakázáno Ø hnutí uvažovalo vznik sjednocení Evropy ve 4 etapách: Ø volné sdružení Ø sjednocený hospodářský prostor Ø společné soudnictví,.... Ø společná ústava Ø Kalergi se setkal s Masarykem a Benešem - o Masarykovi řekl, že je přesvědčeným panevropanem
- 50.léta: Ø po roce 1948 v Evropě železná opona - v sovětském bloku má hlavní slovo SSSR-negativní vztah k evropským společenstvím Ø EHS bylo při vzniku (březen 1957)označeno SSSR jako nástroj vyzbrojování atomovými zbraněmi západoněmeckých revanšistů + jako překážka při zajišťování míru a bezpečnosti v Evropě + EHS vede ke zhoršení situace pracujících a zvýšení zisků z monopolů - 70.léta: Ø po Stalinově smrti - zmírnění totality díky Nikitovi Chruščovovi + postavení SSSR vůči EHS (=komunisté bojují proti snahám EHS připravit novou válku) Ø díky úspěšnosti EHS - tvrdé a negativní stanovisko SSSR bylo nutno zmírnit Ø doposud ale nedošlo k jednání společenství východu (RVHP) a západu (EHS) - 80.léta: Ø 1985 - do nejvyšší stranické funkce SSSR Michail Gorbačov - snaha o demokratizaci v sovětském bloku i vůči západu Ø konec června 1988 - schůze RVHP + EHS - společenská deklarace - 1.oficiální styk Ø postupem času docházelo k drobným obchodním dohodám Ø 1989 - rozpad SSSR - velká shromáždění n a náměstích s heslem " Zpátky do Evropy" Ø členské státy EHS (12) nebyly na tuto změnu připraveny - dlouho trvala reakce, ale věděli, že je nutné dát najevo podporu a pomoc ve vývoji ex-satelitům - 90.léta: Ø dříve postupné uzavírání dohod s některými (mimo)evropskými státy (př.Řecko, VB, Afrika) = Dohody o přidružení to směřovalo k přípravě na přidružení Ø tyto dohody (ale s podstatně náročnější skladbou) postupně uzavřeny s řadou ex-satelitů = Dohody evropské
Ø charakteristika Evropských dohod: Ø vytváření vztahu velmi úzké spolupráce Ø mezinárodní+smíšené dohody (neb smluvními státy +současně s nimi ES) Ø řada řešení byla spíše výhodná pro přidružené státy = asymetrické (př. po vstupu do unie státy přístup na západní trh za stejných podmínek - byla -li vyhlášena veřejná soutěž o zakázku v Německu, české firmy se účastnit mohly, ale Německé v ČR prozatím ne - ještě dalších 10 let) Ø podpora + inovace + restrukturalizace průmyslu Ø v Evropských dohodách chyběl ale příslib budoucího vstupu do EHS Ø ČSR mělo k integračnímu procesu blízko Ø z 10 států si ES vybrali 3 = Maďarsko, Polsko, ČSR Ø 16.12.1991 - uzavřena Evropská dohoda - s ČSR nikdy nenabyla v platnost, neb rozdělení Ø 4.10.1993 - nové dohody s Českou a Slovenskou republikou Ø další dohody se státy východního bloku = 1993-96 - poté již všechny tyto státy měly dohody uzavřeny Ø ES nakonec souhlasily s budoucím vstupem těchto států do EU - schváleno Evropskou radou (červen 1993 Kodaň) Ø Kodaňská kritéria = podmínky pro vstup Ø politické - stabilní státní orgány a instituce, zajišťující demokracii Ø ekonomické - fungující tržní hospodářství a konkurenceschopnost Ø schopnost převzít závazky - plynoucí ze členství - zejména uplatňovat acquis communautaire - problematika vstupu: Ø nárůst počtu obyvatel z 10 milionů na 70, ale HDP všech ex-satelitů Hromady bylo rovno Nizozemsku - nedostatečně výkonná ekonomika Ø současní členové se báli zvýšení nezaměstnanosti - proud lidí od nás za prací + plynutí peněz z fondů k nám Ø při referendu v zemích bylo nejméně lidí pro náš vstup ve Francii (34%), Německu (38%), VB (38%) Ø nejvíce lidí v referendu pro náš vstup - Španělsko, Dánsko, Řecko, Itálie - kolem 60%
- snaha dvanáctky o přiblížení států - některé výrobky bez cla + obecné snížení cel - Kypr + Malta = požádali žádost o vstup až v roce 1990 (nebyli součástí V bloku) - důležité: Ø 1991 - 3 evropské dohody Ø 1993 - Kodaňské dohody Ø 1994/96 - uzavření smluv + první žádosti o vstup Ø žádost ČR o vstup do EU (jako předposlední) = 17.1.1996 Ø 1996 - evropská komise předložila žadatelům podrobné dotazníky na vyhodnocení splnění Kodaňských kritérií Ø na základě odpovědí provedla EK hodnocení (1997) + posudky na kandidátské státy Ø politické a ekonomické kritérium až na drobnosti splněno (problémy s konkurenceschopností), ale neschopnost převzít členské závazky Ø zahájena individuální jednání - zejména o schopnosti převzít legislativu EU (31 kapitol - o každém náročné jednání) Ø východiskem jednání = screening: Ø 1.fáze - zástupci EK předávali žadatelům zkušenosti o právní úpravě pro legislativu ve všech 31 oblastech = mnohostranný sscreening Ø 2.fáze - zástupci EK+pár členů dvanáctky+žadatel - 2stranný screening - ČR předložila poziční dokument (=naše stanovisko, co a kdy převedeme do českého právního systému) Ø EK prováděla každý rok hodnocení plnění závazků (1999/2000 - ČR na posledním místě z celé desítky, r2001 byla v čele) Ø 2002 - zasedání Evropské rady v Kodani = rozhodnuto, že jednání ukončena Ø 3.fáze - uzavření přístupových smluv (mimo Rumunska a Bulharska) = 2003 Ø 1.5.2004 - vstup do EU Ø 2003 referenda o vstupu Ø pozn. mimo Kypru proběhlo ve všech státech referendum (pozitivní) - Malta 91% účast X Maďarsko 46%; pro vstup - Slovensko 92% X Malta 54%; ¨ Ø účast ČR - 55%, pro vstup 77% (13.-14.června 2003) Ø 2003 přístupová smlouva s ČR
Podmínky, za kterých vstoupila ČR do EU - cenové, platové, životní rozdíly - vzato v úvahu při tvorbě přístupových smluv - vznik dohod o tzv. přechodných obdobích -staré členské státy souhlasily s časovým odkladem určitých podmínek vstupu (jinak prohlubování rozdílů) - kandidátská země nesmí při vstupu představovat nesourodý prvek - musí být v souladu s EU = adaptace (k tomu směřovaly asociační dohody = 3 Kodaňská kritéria) - řadu přechodných období požadovali kandidáti
- přechodná období s ČR (ještě je máme před sebou) Ø na základě našeho požadavku sjednáno: Ø 7 let na nabývání zemědělské půdy + lesů občany starých členských států v ČR (neb u nás levno a občané bohatších zemí by nám ji mohli vykoupit) Ø 5 let na nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení Ø zemědělství - klecové systémy pro chov drůbeže zatím nevyhovují EU Ø výstavba čističek vod v malých obcích do r.2010 (obce ani stát na to nemají a mít nebudou-bude financováno z prostředků EU, ale za podmínky, že stát změní vztah k soukromým vodohospodářským podnikům (aby peníze neskončily v soukromých rukách - dohodnuto Ø daňová oblast - odklad změn-máme nižší daně(DPH, spotřební daň, daň u některých výrobků), ČR nechce mít jednotnou daň (vyšší) jako v EU (zatím se daří uhájit sníženou daň zachovat) Ø na základě požadavku EU sjednáno (tato období jednotně sjednána se všemi kandidáty): Ø 7 let na volný přístup na pracovní trh do starých členských zemí (nutno mít povolení) -2+32+-členské státy po těchto periodách provedou přezkoumání trhu a poté přechodné období skončí - 2004 - VB, Irsko, Švédsko - toto právo neuplatňují - 2006 - Finsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Itálie - toto právo neuplatňují - 2007 - Nizozemsko, Lucembursko - toto právo neuplatňují - 5 států toto právo stále uplatňuje - Rakousko, Německo, Belgie, Dánsko, Francie - kandidáti mají mezi sebou volný pracovní trh - nejméně občanů pracuje v zahraničí z ČR a Slovinska - nejvíce jezdí za prací Poláci Ø odklad postupného zapojování do společné zemědělské politiky EU-v členských státech nadprodukce-z rozpočtu EU zemědělci dostávají tzv.přímé platby za to, že některá část pole zůstane bez obdělání-naši zemědělci je též dostávají, ale v menší míře
Občanství v EU - 1992 Maastrichtská smlouva doplnila zakladatelské smlouvy o občanství v Unii (6 článků) - 1997 Amsterdamská smlouva je znovu doplnila - občanství Unie nenahrazuje, nýbrž jen doplňuje české občanství - Práva: Ø svobodného pohybu a pobytu na území jiných členských států Ø právo upraveno směrnicí=Směrnice o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků se pohybovat a pobývat na území členských států (=rozšíření okruhu osob) Ø volný pohyb-občané EU+nejbližší rodinní příslušníci (i když nejsou občany EU! má-li ale stát vízovou povinnost, tak toto pravidlo neplatí!) Ø při překročení hranic je nutné mít občanský průkaz nebo pas Ø při pobytu do 1 měsíce - občan EU nepotřebuje nic Ø při pobytu do 3 měsíců - ve většině států nutno se přihlásit Ø při pobytu nad 6 měsíců se musím zaregistrovat (mám-li zde školu, zaměstnání, podnikání…=zdroj příjmů), jinak nutno prokázat, že mám dostatečné finanční prostředky a komplexní zdravotní pojištění Ø při pobytu minimálně 5 let - právo na trvalý pobyt, ale stát má právo omezit můj pohyb, jestliže mé chování je v rozporu s jejich zákony Ø žádný členský stát nesmí diskriminovat občany ostatních zemí s ohledem n a jejich státní příslušnost Ø právo v jiném státě volit a být volen v obecních volbách i do evropského parlamentu Ø právo na ochranu diplomatickými nebo zejména konzulárními orgány ve státech, kde ČR nemá ani vyslanectví ani konzulát Ø právo obracet se s peticemi na EP v záležitostech, které spadají do její kompetence Ø právo obracet se na evropského ombucmana (ochránce práv) s otázkami, které se týkají nesprávného rozhodnutí evropských orgánů (ne v rozhodnutích soudních - Povinnosti: Ø vysoká účast na placení doktorů+léků v jiných členských zemích (Dánsko 100% stomatologie, VB 80%, Francie 30%, hlazení léků- Itálie 100%, Litva+maďarsko 0-100%, Portugalsko 0-80%) - povinnosti občana, který chce pracovat v jiném členském státě: Ø občan se musí připravovat (3 nástroje pro přípravu): Ø znalost cizího jazyka Ø Europass Ø Eures
- Europass: Ø důležitý doklad-není to ale cestovní doklad, nemá váhu občanského průkazu Ø soubor dokumentů, které podávají informace o tom, kdo je držitelem (vzdělání, studijní předpoklady…) Ø není to povinné + je bezplatný Ø upraven EP a Radou EU v roce 2004 Ø klientské centrum: Národní ústav odborného vzdělávání-Národní centrum Europass (Weilova 1271/6, Praha 10) Ø 5 částí: Ø životopis - jednotný formulář (v jazyce, který je srozumitelný v zemi, kde chceme pracovat) - jádrem Ø jazykovýpas - popisuje jazykové znalosti, kulturní zkušenosti a dovednosti držitele - jednotné formuláře vyplňujeme na základě sebehodnocení Ø mobilita - doklad o absolvování evropských studijních stáží (semestr na zahraniční universitě nebo jiný studijní pobyt, školní praxe, stáž ve firmách či neziskových organizacích - vyplňuje organizace, která nás do zahraničí vyslala nebo přijala tam Ø dodatek k osvědčení - o ukončení středního vzdělání + znalosti, které by měl absolvent mít - vydává Národní ústav odborného vzdělávání Ø dodatek k diplomu - nenahrazuje diplom, ale usnadňuje posouzení, co se daný student naučil - vydává škola absolventům jako přílohu k diplomu - popisuje délku, podstatu, obsah, souvislosti a postavení dané vysokoškolské kvalifikace
- Eures: Ø Evropská služba zaměstnanosti Ø má několik set volných míst, dozvíme se, jaké jsou pracovní a životní podmínky Ø napíšeme svůj životopis + přidáme do Euresu Ø zaměstnavatelé si vyhledávají potencionální zaměstnance Ø je propojen velmi početným kolektivem poradců Ø Eures je ve všech členských státech
- poté následuje uzavření pracovní smlouvy (zaměstnavatel ji pošle) - zaměstnanec se musí odhlásit ze sociálního a zdravotního pojištění - zákaz diskriminace z důvodu pohlaví, barvy pleti … (dle statistik mají ale ženy nižší platy než muži) - když zaměstnanec uzavírá pracovní smlouvu, má stejné podmínky jako u ostatních občanů dané země - ve státech regulovaná poválení - mají právní předpisy - př. ve zdravotnictví
Schengenský prostor - zakládajícími členy Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko - 14. 7.1985 se dohodly na zrušení veškerých kontrol osob cestujících v rámci těchto zemí. - 19.7.1990 - 140 článků, přístup Slovinska + Norska - 21.12.2007 - vstup 9 států (nepřistoupí Kypr, Bulharsko, Rumunsko) - 9 nových zemí, které přistoupily k EU v roce 2004, vstoupilo do Schengenského prostoru v pátek 21. prosince 2007. Kypr požádal o odklad a ještě se této politiky plně neúčastní (obdobně i Rumunsko a Bulharsko, které přistoupily v roce 2007) - rozhodnutím referenda z 5.7.2005 byla ratifikována Schengenská smlouva také ve Švýcarsku - v současné době zahrnuje v zásadě všechny členské státy EU kromě Irska a Velké Británie, které sice v roce 2000 dohodu také podepsaly, ale „účastní“ se jen její části (např. policejní spolupráce) - státy EU: Ø Belgie Ø Česko Ø Dánsko Ø Německo Ø Estonsko Ø Finsko Ø Francie Ø Řecko Ø Itálie Ø Litva Ø Lotyšsko Ø Lucembursko Ø Maďarsko Ø Malta Ø Nizozemí Ø Polsko Ø Portugalsko Ø Rakousko Ø Slovensko Ø Slovinsko Ø Švédsko Ø Španělsko
- mimo EU: Ø Island Ø Norsko - zámořská území: Ø Kanárské ostrovy Ø Azory Ø španělské exklávy Ceuta a Melilla v Africe - nepatří sem všechna zámořská území Francie, norské Špicberky nebo např. i německý ostrov Helgoland
- rozšíření: Ø Česko a další nové země EU (kromě Kypru, Rumunska a Bulharska) vstoupí 21.12.2007, a to v rámci rozšířeného SIS (Schengenský informační systém) Ø datum bylo dohodnuto na schůzce ministrů vnitra EU v Bruselu 5. 12. 2006 a týká se pozemních a námořních hranic Ø na letištích zmizí kontroly až 29. března 2008 Ø termín rozšíření se zdál být několikrát ohrožen Ø v prosinci 2006 slovenští politici otáleli s přípravou ochrany slovensko-ukrajinské hranice Ø v červenci 2007 se zase ukázalo, že některé původní země prostoru neaktualizují dostatečně rychle svoji databázi SIS Ø definitivně by se o rozšíření mělo rozhodnout v listopadu 2007
- principy: Ø země Schengenu zavedly pro celou oblast společnou vízovou politiku a dohodly se na zavedení účinných kontrol na svých vnějších hranicích Ø vnitřní hranice z hlediska pohybu osob a zboží při překračování na hraničních přechodech de facto neexistují Ø lze však na nich po omezenou dobu obnovit kontroly tehdy, když si to vyžaduje zachování veřejného pořádku či vnitrostátní bezpečnosti (toho využilo například Finsko během Mistrovství světa v atletice 2005 nebo Německo během Mistrovství světa ve fotbale 2006) Ø občané mohou svobodně cestovat v rámci celého prostoru a překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv hraničním přechodu i mimo něj na tzv. " zelené hranici" bez zdržování a formalit Ø totéž platí i pro cizince mající tzv. schengenské vízum opravňující ke vstupu do jedné ze zemí Schengenu - toto vízum jim tedy umožňuje cestovat i do všech ostatních zemí prostoru Ø vízová povinnost - do 3 měsíců volně, pak povinnost (jednotné schengenské vízum platí 3 měsíce + žádá se na zastupitelském úřadě) Ø článek 6 Schengenské smlouvy ukládá smluvním státům i povinnost umožnit obyvatelům obcí v blízkosti hranic přecházet hranici i mimo hraniční přechody (například ve volné krajině nebo po komunikacích nižší kategorie) a i mimo provozní dobu hraničních přechodů Ø Schengenská smlouva nevylučuje dosavadní ani budoucí nadstandardní bilaterální dohody, které by umožnily překračování hranice mimo hraniční přechody i dalším kategoriím osob Ø protože vstup do jedné země Schengenu umožňuje cestování celou smluvní oblastí bez dalších hraničních kontrol, musí se na vnější hranici Schengenského prostoru (to znamená i na hranicích na letištích) provést hraniční kontrola současně zástupně pro všechny země Schengenu Ø podle Schengenských smluv mají přípustná úřední rozhodnutí, která nějaké osobě zabrání vcestovat, působnost prakticky pro celý Schengenský prostor
Politiky EU Politika ochrana spotřebitele - zabývá se jí EK, Evropská Rada, EP (všechny tyto subjekty se tím zabývaly již před rokem 1992) - předpisy před rokem 1992: Ø 1985 - směrnice odpovědnosti za dané výrobky + směrnice o podomním obchodě Ø 1990 -směrnice o zájezdech Ø 1992 - směrnice o bezpečnosti výrobků - předpisy po roce 1992: Ø 1993 - Orgány EU o nepřiměřených smluvních podmínkách Ø 1994 - směrnice o timesharingu Ø 1997 - směrnice o smlouvách uzavřených na dálku Ø 1998 - o utváření cen na výrobcích Ø 1999 - o zárukách na spotřebním zboží - všechny směrnice usilují o to, aby pozice spotřebitele byla posílena - měla by být zvýšen informovanost spotřebitele + informace, které dostanou -srozumitelným jazykem - téměř ve všech případech může spotřebitel odstoupit od smlouvy - směrnice vyžadují, aby smlouvy měly písemnou formu - přenesení směrnic do evropského práva: Ø cestu vytvořila evropská dohoda (asociační) Ø četné předpisy musí odpovídat předpisům EU Ø Evropská dohoda (její právní úprava musí plně sladit s naší právní úpravou (slučitelnost) Ø sloučení obou systémů: Ø ČR došlo k vydání nových zákonů (směrnice v některých případech neměly cenu) Ø řada směrnic byla začleněna do evropského zákoníku
Oblast cestovního ruchu - 2 směrnice - 1990 - Směrnice o programech na cesty, prázdniny a zájezdy - 1999 - obsah byl transformován a schválen českým parlamentem - zákon číslo 159/1999 sb. Ø klienti v ČR musí být řádně informováni o zájezdech (podmínkách, celkové ceně) - CK dříve neuváděly konečnou cenu (jen základní bez povinných přirážek-palivo, poplatky na letišti…) = úplné a srozumitelné informace Ø smlouva musí mít písemnou podobu Ø cena zájezdu nesmí být zvýšena 15 dní před uskutečněním zájezdu Ø CK musí být pojištěny proti krachu - klientům z peněz zaplacena cesta z ciziny + vrácení peněz z neuskutečněných zájezdů - 2.směrnice - zajišťování dovolených (timesharing) Ø smlouva musí mít písemnou podobu + uzavřena minimálně na 3 roky Ø v českém právu 2.podmínka není Ø smlouva musí mít 18 bodů Ø klient může od smlouvy odstoupit a před jejím uzavřením musí být dobře informován (př. o storno poplatních atd.)
Hospodářská a měnová unie - ne ve všech státech je jednotná měna euro - euro odmítli v Dánsku, VB a Švédsku - euro je ve 12 starých členských státech - od 1.1.2008 - Kypr, Malta - od roku 2009 - Slovensko - ČR - od roku 2010-2012 (předseda Topolánek - žádná lhůta nebude prozatím pevně stanovena) - euro je v: Ø Belgie Ø Finsko Ø Francie + její kolonie Ø Irsko Ø Itálie Ø Lucembursko Ø Německo Ø Nizozemsko Ø Portugalsko Ø Rakousko Ø Řecko Ø Slovinsko Ø Španělsko - eurem se platí též v Monacu, Andoře, Vatikánu, San Marinu (=státy ve státech)
- Maastrichtská kritéria (1992): Ø konvergenční kritéria jsou souborem 5 ekonomických ukazatelů, které musí splnit stát usilující o zavedení jednotné evropské měny euro Ø mezi kritéria patří kritérium: Ø cenové stability - členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během 1 roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1, 5 % bodu míru inflace 3 států unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability Ø dlouhodobých úrokových sazeb - v průběhu 1 roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nesmí přesahovat o více než 2 % body úrokovou sazbu 3 států unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability Ø deficitu veřejných rozpočtů - poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k HDP v tržních cenách nepřekročí 3 % Ø hrubého veřejného dluhu - poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v tržních cenách nepřekročí 60 % Ø stability měnového kurzu - členský stát dodržuje normální kurzová rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, a to minimálně v průběhu dvou posledních let před šetřením
Ø smlouva bude probíhat ve 3 etapách: Ø 1.fáze - 1990 - přípravná fáze Ø 2.fáze - 1999 - zúčtovací jednotka Ø 3.fáze - 1.1.2002 - jak bankovky, tak mince v běžném hospodářském životě Ø Euro platí jako kreditní peníze od 1.1.1999 a 1.1.2002 bylo zavedeno jako hotovostní peníze - existuje Centrální evropská banka - maastrichtská smlouva neprošla v Dánsku (neratifikována - referendum se opakovalo po rozsáhlé informační kampani) - eurozóna - členy jsou země EU, které vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie a přijaly jako svou měnu euro - rozpočet ČR: Ø 2006 - 121 miliard eur Ø 2007 - 126 miliard eur Ø 2008 - přes 1 bilion
Rozpočet EU - příprava na schvalování: - je připravován a schvalován ve 2 fázích - 1.fáze: Ø vypracování finanční perspektivy (=víceletý finanční rámcový plán) - je závazná Ø stanovuje max. částky pro jednotlivé kapitály výdajů, které rozpočty v jednotlivých státech nesmí překročit Ø 1988 - jednotný finanční akt nabyl platnost (z roku 1986) Ø 2.finanční perspektiva byla na léta 1993/99 (rok 1992 novelizace smluv - Maastrichtská smlouva) Ø 3. perspektiva - týká se i ČR (na léta 200/2006) - Agenda 2000 (jejím úkolem zajistit rozšíření perspektivy EU) Ø 4.perspektiva - 2007/2013 Ø vypracována 10.2.2004 - EK dala podnět Ø byl stanoven strop, který nesměl být překročen Ø EK navrhla 1, 14% HNP, ale pro 6 států to bylo příliš = nesouhlas - orodovaly za 1% Ø dále snaha o prosazení 1, 18% Ø VB, Nizozemsko, Finsko - prosazovali 1, 6% HNP - Souhrnné výdaje evropského rozpočtu Ø 17.12.2005 - 25 států se dohodlo na 1, 45% Ø 12.1.2006 - Evropský rozpočet byl zamítnut Ø duben 2006 - členské státy se dohodly-vypracování výdajů Ø orgány podílející se na finanční perspektivě: Ø Evropská komise - u ní začátek Ø Evropský parlament + Evropská rada - zde probíhají jednání + tyto orgány se podílejí na jejím zpracování Ø Evropská rada musí perspektivu schválit jednomyslně
- 2.fáze: Ø vypracování ročních rozpočtů EU Ø z dílny EK - návrh předkládá Evropské radě a EP Ø rozpočet se skládá z příjmů a výdajů a nemůže být ztrátový - výdaje musí být kryty příslušnými příjmy a zdroji Ø příjmy: Ø příspěvky států(největší podíl), vypočteno dle jejich HDP (bohaté státy platí víc)- 69% rozpočtu EU (rok 07) Ø výnos daně z přidané hodnoty (vytvořena v členských státech) v roce 2007 podíl činil 15% Ø celní výnosy (z dovozu do členských zemí…) Ø výdaje: Ø hospodářství 56 miliard z rozpočtu - skládá se z dílčích položek Ø rozvoj venkova - 42 mld - na přímé podpory(34%) - zemědělci +garantování produktů pro výrobce (45%) Ø výdaje na administrativní činnost - 7mld eur Ø podpora rozvoje míru a bezpečnosti - 5% výdajů Ø zajištění vnitřní bezpečnosti pro případ teroristických útoků apod.
- vývoj: Ø jednotlivé členské státy se rozdílnou měrou podílejí na rozčlenění zdrojů (dáno jejich HDP) a na rozčlenění prostředků Ø většina přispěvatelů nejsou agrárního významu Ø 2 skupiny: Ø členské státy, které více přispívají - Francie, Nizozemsko Ø čistí příjemci (z rozpočtu více získávají, než do něho přispívají) - Portugalsko, Řecko, Španělsko Ø po vstupu byly státy rozčleněny na 40 regionů (př. Praha) - regiony mají nárok na příspěvky z … fondů
|