B) Infrastruktura

1.2 TYPOLOGIE CR

Rozliš ujeme formy a druhy CR.

Forma – rozliš ení CR podle motivací

Druh – celá ř ada krité rií

1.2.1 CR DLE MOTIVACE K Ú Č ASTI NA TURISMU

· Rekreač ní CR

· Kulturně pozná vací CR

· Zdravotně orientovaný CR

· CR se společ enský mi motivy (ná vš tě vy zná mý ch a př í buzný ch)

· Sportovně orientovaný CR

· CR a profesní motivací

1.2.2 DRUHY CR

a) CR podle mí sta realizace

Jde o č leně ní podle ú zemí, ve které m se CR realizuje. Podle tohoto krité ria se č lení na:

· Domá cí CR - tuzemci cestují v tuzemsku a nepř ekrač ují hranice.

· Zahranič ní CR – vž dy dochá zí k př ekrač ová ní hranic jednoho č i ví ce stá tů.

Z pohledu stá tu se jedná o:

· př í jezdový CR (cizinci př ijí ž dě jí do urč ité země) INCOMING

· vý jezdový CR (tuzemci vyjí ž dě jí do zahranič í)) OUTGOING

· prů jezd osob trvale sí dlí cí ch v zahranič í př es jiný stá t

Kombinací tě chto pojmů vznikají ješ tě:

· vnitř ní CR = domá cí + př í jezdový (veš kerý CR na ú zemí jednoho stá tu)

· ná rodní CR = domá cí + vý jezdový (zahrnuje veš kerý CR osob trvale sí dlí cí ch v jednom stá tu)

· meziná rodní CR = vý jezdový + př í jezdový (dochá zí k př ekroč ení hranice stá tu)

b) CR podle vztahu k platební bilanci stá tu

· aktivní (cizinci př ijí ž dě jí k ná m) = pení ze jdou do rozpoč tu Č R, zvý š ení devizové ho salda

· pasivní (tuzemci vyjí ž dě jí do zahranič í) = pení ze jdou do rozpoč tu cizí země, sniž ová ní devizové ho salda

c) CR podle dé lky

· krá tkodobý (dé le než 48 hodin, 2 př enocová ní)

· dlouhodobý (ví ce než 4 př enocová ní)

d) CR podle poč tu ú č astní ků – individuá lní nebo skupinový

e) CR podle způ sobu zabezpeč ení

· organizovaný (zabezpeč ení př es CK a CA)

· neorganizovaný (zajiš ť uje si cestu sá m)

f) CK podle financová ní

· komerč ní (volný) platí m si vš echno sama

· sociá lní (vá zaný) ně kdo platí za mě

g) CK podle vě ku ú č astní ků

· CR dě tí a mlá dež e

· CR rodin s dě tmi

· CR seniorů

Podle gerontologické organizace:

· mladí lidé – do 45 let

· stř ední vě k – do 75 let

· stař í lidé – nad 75 let

h) CK podle př evaž ují cí ho prostř edí

· mě stský CR

· venkovský CR

· př í moř ský CR

· horský CR

· lá zeň ský CR

i) CK podle roč ní ho období

· sezó nní

· mimosezó nní

· hlavní sezó na (letní, zimní)

j) CK podle vlivu na ž ivotní prostř edí

· tvrdý turismus – nebere ohled na svů j vliv na prostř edí

· mě kký turismus – snaž í se chovat š etrně

Zvlá š tní formy:

· hyenistický CR (např. jezdit se dí vat na povodně, pož á ry, …)

· etnický a etnografický CR (pozná vá ní ž ivota etnika)

· germá nský CR

· paš erá cký CR (např. orchideje z Nové ho Zé landu)

· drogový CR

· př í buzenský CR

· interrupč ní CR, …

2 HISTORIE CESTOVNÍ HO RUCHU

PŘ EDPOKLADY ROZVOJE CR

- Objevová ní svě ta

- Politické změ ny umož ň ovaly lidem cestovat

- Prů myslová revoluce nastartovala migraci obyvatelstva

- Rozvoj dopravy

- Proces urbanizace a bohatnutí lidí

HISTORIE CR

a) Př edfá ze – období do roku 1850

· Starově k (od 3. tis. př. n. l. do roku 476 n.l.): mapy, plá nky, atlasy, literá rní eseje, ř ecká cestopisná literatura, ř í mské itinerá ř e

· Stř edově k (5.-15. století n.l.): cestová ní Marca Pola a jeho kniha „Milió n bená tské ho kupce“

· Novově k (1492 – 1850)

- Objevné plavby

- Rozvoj techniky, dopravy (1801 ž eleznice)

- Rozvoj lá zeň ské ho CR

- Polovina 18. století mladí anglič tí š lechtici zač ali cestovat do Evropy – Grand Tour

- 1841 – Thomas Cook uskuteč nil 1. hromadný vý let pro 570 lidí vlakem za ú č elem ochutná vky alkoholu

- 1845 – založ il 1. CK na svě tě

- 1850 – byla založ ena AMERICAN EXPRESS (nejprve jako poš tovní služ ba)

b) Poč á teč ní fá ze – 1850-1914

- Vrcholí prů myslová revoluce

- Rozvoj silnič ní a letecké dopravy

- Zkracuje se pracovní doba a to č á steč ně umož ň ovalo lidem cestovat

- Rozví jí se lodní doprava

- Formy CR: turistika (pě š í horská – vzniká klub č eský ch turistů), zlatá doba lá zeň ské ho CR, obchodní cesta

c) Rozvojová fá ze – 1914-1945

- Vá lky mě li ambivalentní př í nos na CR

- Ú ž asný rozvoj technologií

- Institucionalizace – vytvá ř í se orgá ny a organizace ř í dí cí CR

- Objevení moř e pro potř eby CR

- Vzniká venkovský CR

- U ná s vznik Č edoku

d) Vrcholová fá ze – po roce 1945

- Velký rozvoj ekonomik (USA)

- Rozdě lení svě ta na socialistický a kapitalistický

- V ekonomicky rozvinutý ch zemí ch se CR ú č astní celá společ nost

- Zkrá cení pracovní doby, rostou dů chody

- Rozvoj dopravy

- Mě ní se poslá ní CK – rozdě lují se na tour operatory a prodejce

3 VÝ ZNAM CESTOVNÍ HO RUCHU

a) Ekonomický

- turistická renta (př idá vá hodnotu ú zemí), podí l na HDP

- podí l na zamě stnanosti

- podí l na platební bilanci

b) Sociá lní

- akulturace (př ená š ení kultur stejně vyspě lý ch)

- transkulturace (silně jš í kultura ovlivň uje slabš í)

- amentní migrace (libá migrace)

c) Regioná lní

- Defertova funkce (podí l lů ž ek k poč tu rezidentů)

- Doxeyho iritač ní index (charakterizuje vztah mí stní ho obyvatelstva a ná vš tě vní ků č tyř stupň ovou š ká lou: euforie, apatie, znechuceni, antagonismus)

- Brownfields – ú zemí naruš ená a opuš tě ná, která se snaž í nají t novou funkci

4 TRH CESTOVNÍ HO RUCHU

Dě lí se na:

Subjekty CR

a) prodá vají cí (poskytovatelé služ eb)

b) kupují cí

c) zprostř edkovatelé (CK+CA)

Objekty CR

Patř í sem: služ by, zbož í, volné statky (př í rodní statky, které nemají charakter ani zbož í ani služ eb)

STRUKTURA SLUŽ EB

Služ ba je tvoř ena:

a) já dro služ by – zá kladní už itek

b) jevové prvky (jak to udě lají) – kvalita, doba poskytnutí, etiketa, balení, personá l

c) nadstavba služ by (doplně k služ by) – servis, opravy

CHARAKTERISTIKA SLUŽ EB CR Z POHLEDU MARKETINGU

- nehmotný charakter

- pomí jivost (ž ehlič ku prodá m dnes i za mě sí c, ale dneš ní polední let do Londý na už zí tra neprodá m)

- nelze je otestovat (ž ehlič ku mů ž u př ed zakoupení m vyzkouš et, pobyt na Mallorce ne)

- distribuč ní cesty (4P marketingu, obrá cená distribuč ní cesta, slož ité cesty)

- vá zanost na poskytovatele (kvalita, ú roveň služ eb je vá zá na na toho, kdo ji poskytuje, 8P marketingu: produkt, price, promotion, placement, package, programming, people, partnership)

- mí stní a č asová vá zanost (č ervencový pobyt na Mallorce nemů ž u zamě nit za zimní v Alpá ch)

- sezó nnost

- komplementá rnost (služ by se vzá jemně doplň ují – package + programming)

- vě tš í vliv emocí př i ná kupu

Č LENĚ NÍ SLUŽ EB CR:

zá kladní a doplň kové

SLUŽ BY CR:

př epravní, ubytovací, stravovací, sportovně –rekreač ní, kulturní, společ ensko–zá bavné, lá zeň sko–lé č ebné, zprostř edkovatelské (CK, CA), informač ní, prů vodcovské (+ animač ní), finanč ní (smě ná renské), pojiš ť ovací, servisní a opravá renské, obchodní, zdravotní, komuná lní (ú drž ba č istoty ulic),

specifické: horská služ ba, celní, pasové a ví zové, hygienické

RYSY POPTÁ VKY:

komplexnost, sezó nnost, pruž nost (reakce na změ ny), masovost, diferenciace (kaž dý chce ně co jiné ho)

Tř i souč á sti poptá vky:

a) motiv pro ú č ast

b) služ by uspokojují cí potř eby

c) pož adavky na mí sto a prostř edí

5 SYSTÉ M Ř Í ZENÍ CESTOVNÍ HO RUCHU

5.1 Ř Í ZENÍ TURISMU V Č ESKÉ REPUBLICE

Systé m ř í zení je založ en na vzá jemné m pů sobení 3 typů relativně samostatný ch podsysté mů:

a) Oficiá lní ř í dí cí systé m – orgá ny nadané ze zá kona pravomocemi v cestovní m ruchu:

· Nejvyš š í stupeň – Ministerstvo pro mí stní rozvoj a dalš í ministerstva a centrá lní orgá ny

· Stř ední stupeň – krajské ú ř ady a jejich odbory ř í dí cí cestovní ruch na ú zemí kraje

· Niž š í stupeň – mě stské a obecní ú ř ady

b) Profesně zá jmový podsysté m – je tvoř ený profesní mi subjekty

c) Regioná lní podsysté my – jsou tvoř eny prá vnický mi jednotkami sdruž ují cí mi podnikatelské subjekty

CHARAKTERISTIKA VYBRANÝ CH SUBJEKTŮ

Ministerstvo pro mí stní rozvoj

- má legislativní pravomoci a iniciativu pro oblast cestovní ho ruchu

- dě lá analý zy

- finanč ní podpora CR a to z vlastní ch zdrojů nebo ze zdrojů EU

- zastupuje Č R v orgá nech svě tový ch