Студопедия

Главная страница Случайная страница

КАТЕГОРИИ:

АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника






Dle sektoru






1.

EFEKTIVNOST: vyjadř uje pomě r vý stupu ke vstupu.

 


Efektivně podnik vyrá bí a prodá vá tehdy, pokud př i tom využ í vá optimá lní množ ství vý robní ch faktorů v jejich optimá lní m slož ení.

Spotř ebou vý robní ch faktorů (vstupů, input) vznikají efekty = vý robky a služ by (statky), vý stupy (output).

 

HOSPODÁ RNOST: š etrné vynaklá dá ní sil, resp. schopnost podniku vyrá bě t za ní zký ch vý robní ch ná kladů.

Zvý š it hospodá rnosti je mož né:

- sní ž ení m množ ství použ itý ch vý robní ch faktorů,

- sní ž ení m ceny použ itý ch vý robní ch faktorů,

- zvý š ení m prodejní ceny.

 
 

 

 


RENTABILITA: vý nosnost znamená schopnost dosahovat vý nosu (zisku a pod.) na zá kladě vlož ený ch prostř edků.

 

PRODUKTIVITA: porovná vá mě ř itelné vý sledky vý roby s mě ř itelný m využ ití m vý robní ch faktorů.

 
 

 


2.

PODNIK = umě le vytvoř ený subjekt, který je vytvoř en za ú č elem dosaž ení zisku

- Vstup (zá kladní vý robní faktory) a ty se transformují do Vý stupu (vý robky a služ by)

-abychom mohli vyrá bě t musí me nakoupit materiá l, licence atd., potř ebujeme stroje a zejmé na vý robní faktor prá ce č ili zamě stnance

-soubor hmotný ch(stroje) nehmotný ch(patenty, licence, knowhow) a lidský ch služ eb (zamě stnanci)

PODNIKÁ NÍ = soustavná č innost realizovaná podnikatelem samostatně, s vlastní m jmé nem na vlastní odpově dnost a hlavně za ú č elem dosaž ení zisku

PODNIKATEL:

je „osoba“ schopna př ijí mat podnikatelské riziko. FO i PO (v ně který ch podnicí ch podnikatel = vedoucí). Podnikatel kombinuje vý robní faktory, vyhledá vá a realizuje podnikatelské př í lež itosti pro dosahová ní podnikový ch cí lů.

- Podle obchodní ho zá koní ku je podnikatelem:

- Osoba zapsaná v obchodní m rejstř í ku.

- Osoba, která podniká na zá kladě ž ivnostenské ho oprá vně ní.

- Osoba, která podniká podle jiné ho než ž ivnostenské ho oprá vně ní podle zvlá š tní ch př edpisů.

- Fyzická osoba, která provozuje země dě lskou vý robu a je zapsá na do evidence podle zvlá š tní ch př edpisů.

• Jako hlavní krité rium je mož né akceptovat to, ž e podnikatelem je „osoba“ schopna př ijí mat podnikatelské riziko.

• Podnikatel je osoba, která kombinuje vý robní faktory a vyhledá vá a realizuje podnikatelské př í lež itosti pro dosahová ní podnikový ch cí lů.

Existují tedy fyzické i prá vnické osoby. Existují podniky, které nemají podnikatele: podnikatel = vedoucí.

3.

FAKTORY OVLIVNUJÍ CÍ OKOLÍ PODNIKU:

Okolí podniku

=jaké faktory mohou podnik obecně ovlivnit

-jsou to bud faktory:

- externí (ovlivně ní P zvenku)– legislativní faktory, prá vní, politické, ekonomické,

technlogické faktory...

- interní (ovlivně ní P zevnitř) – zamě stnanci, management, odbory

4.

PODNIK Č LENÍ ME:

1) Dle poč tu zamě stnanců č ili dle velikosti

A. Mikro – do 9 zamě stnanců

B. Malé podniky – 10 – 49 zamě sntanců

C. Stř ední – 50 – 249 zamě stnanců

Velké – nad 250 zamě stnanců

-č leně ní dle smě rnice EU

 

Dle sektoru

A. Primá rní – zí ská vá ní surovin č ili tě ž ební prů mysl

B. Sekundá rní – sektor zpracovatelský

C. Tericiá lní – sektor služ eb

3) Dle prá vní formy

OSVČ

S.R.O. – 200 tisc.

A.S. – 2 mil. nebo 20 mil. když je veř ejná nabí dka akcií

Komanditní

V.O.S

Stá tní podnik

Druž stva

Nadace

Neziskové organizace

5.

ROZVAHA: majetek, kapitá l zachycuje první ú č etní vý kaz à rozvaha, zklá dá se z A a P,

Aktiva=v rá mci aktiv jsou zachyceny veš keré slož ky majetku které má podnik k drž ení

Pasiva= Vlastní a cizí zdroje, Zdroje krytí majetku – z jaký ch zdrojů byl majetek poř í zen

AKTIVA

Stá lá aktiva:

a)dlouhodobý hmotný majetek

(např. Budovy, stroje, zař í zení, pozemky

b)DNM -software, licence, know-how…

c)Dfinanč ní M - cenné papí ry-jako podí ly

v jiný ch firmá ch

Obě ž ná aktiva:

a)Kfinanč ní M -pení ze na bankovní ch

ú č tech nebo na pokladně, ceniny, kolky...

b)zá soby -4 formy: 1.materiá l,

2. Polotovar-nedokonč ená vý roba

3.dokonč ená vý roba: vý robek

4.zbož í

c)pohledá vky =ně kdo ná m dluž í,

krá tkodobé a dlouhodobé pohledá vky

 

PASIVA

Pasiva: Zdroje:

a)vlastní = zá kladní capital, nerozdě lený hosp.vý sledek z minulý ch let, z bě ž né ho období, fondy(zá konný rezervní fond, kapitá lové fondy=emisní á ž io=rozdí l mezi reá lnou a nominá lní hodnotou akcií)

 

b)cizí: dlouhodobé (dlouhodobé zá vazky, dlouh.bankovní ú vě ry, zá konné rezervy a ostatní rezervy) x krá tkodobé (krá tkodobé zá vazky a krá tkodobé bankovní ú vě ry)

6.

MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU:

Majetek = souhrn vš ech vě cí, finanč ní ch prostř edků, pohledá vek a jiný ch majetkový ch hodnot, které podnikatelské mu subjektu slouž í k podniká ní.

à hmotné, nehmotné a finanč ní prostř edky, které podnik vlastní

à mohou to bý t i prostř edky, které podnik nevlastní, ale které př i své hospodá ř ské č innosti použ í vá (např. na zá kladě ná jemní smlouvy, formou leasingu).

Dě lení majetku:

A) DLOUHODOBÝ

-hmotný: (investič ní): budovy, stavby, stroje a zař í zení, dopravní prostř edky, pozemky…

-nehmotný: licence, patenty, software, goodwill atd.

-finanč ní: dlouhodobé cenné papí ry, drahé kovy, vklady do jiný ch podniků …

B) OBĚ Ž NÝ

-krá tkodobý finanč ní -pení ze na bankovní ch ú č tech nebo na pokladně, ceniny, kolky...

-zá soby-4 formy: 1.materiá l, 2. Polotovar-nedokonč ená vý roba 3.dokonč ená vý roba: vý robek 4.zbož í

-pohledá vky=ně kdo ná m dluž í, (krá tkodobé a dlouhodobé pohledá vky )

7.

STÁ LÁ A OBĚ Ž NÁ AKTIVA:

STÁ LÁ AKTIVA:

Stá lá aktiva jsou dlouhodobá, fixní a neobě ž ná. Zahrnují majetkové slož ky, které slouž í č innosti podniku dlouhodobě, což znamená dé le než 1 rok a spotř ebová vají se postupem č asu. (tzn. opotř ebová vají se, amortizují, odepisují se).

Odpis: odhad č á stky, která co nejpř esně ji vyjadř uje rozlož ení vý nosů, které toto aktivum ú č etní jednotce př iná š í, nejde tedy o kvantifikaci fyzické ho a morá lní ho opotř ebení.

Oprá vky: souč et odpisů za jednotlivé roky odepisová ní

Dě lení odpisů:

a)ú č etní: skuteč né mu opotř ebení majetku, postup: odpisuje se z poř izovací ceny majetku do vý š e poř izovací ceny, zač á tek odepisová ní: mě sí c ná sledují cí po uvedení majetku do už í vá ní, (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru).

b)daň ové: vý poč et – z poř izovací ceny, odepisuje se do vý š e poř izovací ceny,

-zaokrouhlová ní – na celé koruny nahoru, neú č tují se př í mo do ú č etnictví, ale na karty majetku. Dá le se dě lí na normá lní a zrychlené odepisová ní.

OBĚ Ž NÁ AKTIVA:

1)Ř í zení zá sob: (z dů vodu velké vá zanosti peně ž ní ch prostř edků v tě chto aktivech).

-celkové ná klady spojené s hospodař ení m se zá sobami č lení na:

a)poř izovací (cena zá sob, ná klady na objedná vku administrativní, př epravné, př evzetí a kontrola dodá vky),

b)skladovací (vlastní ná klady na sklady – odpisy, ú klid, ú drž ba, provoz, ú roky z ú vě rů na skladové zá soby, pojistné apod.),

c)ná klady z nedostatku zá sob (pokuty za opož dě né dodá ní č i nedodá ní, ná hrady a cenová vyrovná ní apod.).

-Dodá vkový cyklus: č asový ú sek mezi dvě ma bezprostř edně ná sledují cí mi dodá vkami (je vyjá dř en ve dnech).

-Velikost dodá vky: množ ství dodané ho materiá lu v hmotný ch jednotká ch

-Dodací lhů ta: č asový ú sek od okamž iku př edlož ení objedná vky, po jehož uplynutí musí bý t dodá vka splně na.

-Evidence o materiá lový ch zá sobá ch se vede na prvotní ch dokladech:

-Př í jemka, vý dejka, faktura, zá pis o vadá ch

2)Urč ová ní vý š e obě ž né ho majetku: podnik musí mí t tolik zá sob surovin, materiá lu, ale i hotový ch vý robků a peně ž ní hotovost, aby zajistil bezporuchovou vý robu a hospodá rný provoz (minimalizace ná kladů). Jední m z dů lež itý ch ú kolů managementu podniku.

- krá tkodobé potř eby na zabezpeč ení: bě ž né ho provozu podniku, kdy potř ebujeme zajistit materiá lové, vě cné a lidské zdroje.

3)Optimalizace: Cí lem je stanovení optimá lní vý š e obě ž né ho majetku, nejedná se vž dy o jeho minimá lní vý š i, ale odvozujeme jí od celé ř ady technický ch č initelů.(např. typ vý roby, dé lka vý robní ho cyklu, mož nosti zá sobová ní, druh materiá lů, š í ř e sortimentu..).

- dá le také: pož adavky odbě ratelů na dodá vané vý robky, nezbytnost mí t pohotové peně ž ní prostř edky k ú hradě splatný ch zá vazků.

8.

KAPITÁ LOVÁ STRUKTURA:

Kapitá lovou strukturou (pasiva) podniku se rozumí strukturu zdrojů ke krytí majetkové strá nky podniku.

Dě lí se na:

a)vlastní kapitá l(zdroje) – ZK, kapitá lové fondy, fondy ze zisku, nerozdě lený zisk

b)cizí kapitá l (zdroje): krá tkodobý: krá tkodobé bank.ú vě ry, dodavatelské ú vě ry, zá lohy od odbě ratelů,: dlouhodobý: dlouh.bankoví ú vě ry, podnikové obligace, leasingové dluhy

-vlastní kapitá l je obecně draž š í než cizí, z toho dů vodu, ž e vlastní kapitá l mů ž eme použ í t ve variantá ch-mů ž eme jej alternativně investovat do vý nosně jš í ch investic, které kapitá l lé pe zhodnotí

-u cizí ho kapitá lu se uplatň uje daň ový š tí t a ná kladové ú roky si mů ž eme dá t do ná kladů, proto se ná klad sniž uje

-cizí kapitá l je ale mé ně vý nosný

Celková vý š e kapitá lu v podniku je dá na:

-velikostí podniku (č í m vě tš í podnik, tí m ví ce kapitá lu vá ž e)

-stupeň mechanizace, automatizace, robotizace zvyš uje hodnotu kapitá lu.

-rychlost obratu kapitá lu, (č í m rychleji se kapitá l obrací, tí m je ho zapotř ebí mé ně)

-organizace odbytu (podnik s vlastní prodejní sí tí vyž aduje vě tš í kapitá l).

Optimalizace kapitá lové struktury:

-vyjadř uje jaký má bý t nastaven pomě r mezi vlastní mi a cizí mi zdroji

-podle ná kladů nastavujeme optimalizace

-ke stanovení optimá lní kapitá lové struktury se použ í vá ukazatele: WACC, což je ukazatel prů mě rný ch ná kladů na použ itý kapitá l(vá ž ené prů mě rné ná klady na kapitá l)

-ukazetel se stanoví: WACC=kd*(1-T)*D/C+ke * E/C

-pravá strana se pojí s vlastní m kapitá lem, levá s cizí m, konkré tně indexy znamenají: kd-ná klad na cizí kapitá l=za jaký cho podmí nek ná m byl cizí kapitá l postytnut (ú roková sazba)-ná klad na cizí kap.př ed zdaně ní m!! T=daň ová sazba, konkré tně daň z př í jmu prá vnický ch osob(2013 daň z př í jmu prá v 19%. Osob=, 15%=FO), D=vý š e cizí ho kapitá lu-kolik si pů jč ujeme cizí ho kapitá lu, C=celkový kapitá l, ke=ná klad na vlastní kapitá l, E=vý š e vlastní ho kapitá lu, C=celkový kapitá l,

-celkový kapitá l je dá n souč ten vlastní ho a cizí ho kapitá lu C=E+D,

-sazby jsou ve tvaru procentí m-když budeme ukazatel stanovovat, musí me je dosazovat ve tvaru indexu= i/100 (i=, kd, T, ke)

PRAVIDLA FINANCOVÁ NÍ:

7 pravidel, která jsou doporuč ená, abychom mohli ově ř it, jestli je podnik dodrž uje, musí me sestavit rozvahu dle podrobné ho č leně ní

1.zlaté pravidlo financová ní =nejdů lež itě jš í!! Dlouhodobé investice nesmí bý t financová ny krá tkodobý mi zdroji(investice do DHM, DNM, DFM), investice tedy budeme financovat Dzdroji nebo vlastní mi zdroji

2.Zlaté pravidlo vyrovná ní rizika: vlastní zdroje mají bý t vě tš í než cizí (v krajní m př í padě rovny)

3.Zlaté pravidlo pari: podnik využ í vá k financová ní Dmajetku take zdrojů cizí ch, proto se dlouh.majetek(stá lá aktiva) mohou rovnat cizí m zdrojů m jen v krajní m př í padě

4. Zlaté pomě rové pravidlo: zkoumá zá vislost rů stu investic na trž bá ch, tempo rů stu investic nesmí stř edně době ani krá tkodobě př evyš ovat tempo rů stu trž eb

5. Zlaté bilanč ní pravidlo: toto pravidlo rozš iř uje 1. Pravidlo, obě ž ná aktiva musí bý t financová na krá tkodobý m kapitá lem (zá soby atd.), z toho plyne, ž e obě ž ná aktiva nesmí bý t financová na dlouh. kapitá lem

6.Pravidlo jedna k jedné: urč uje, ž e stav peně z na pokladně a bank.ú č tech nesmí bý t dohromady menš í než krá tkodobé zdroje

7. Pravidlo dva ku jedné: obě ž ná aktiva (majetek) by mě l bý t alespon 2x tak vě tš í jako cizí zdroje

9.

Kolobě h obě ž ní ch aktiv:

1.Kapitá l (pení ze)> 2. Ná kup a př emě ní me pení ze na Materiá l> Materiá l dame do vý roby, tak vznikne 3.Vý robek (nedokonč ený vý robek, dokonč ený vý robek-jejich zá soba) 4. Faktura: Vý robek prodá me, např. Na fakturu, ta má dobu splatnosti, pokud je uhrazena má me opě t capital, faktura uhrazena není a má me pohledá vku, až ji uhradí má me zase kapitá l

 

10.

NÁ KLADY, PŘ Í JMY, VÝ DAJE, TRŽ BY(VÝ NOSY):

NÁ KLAD: spotř eba prá ce a prostř edků v peně ž ní m vyjá dř ení.

VÝ DAJ: ú bytek peně ž ní ch prostř edků.

PŘ Í JEM: př í rů stek peně ž ní ch prostř edků.

VÝ NOS: peně ž ní č á stka, kterou podnik zí skal z veš kerý ch svý ch č inností za urč ité období (mě sí c, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období doš lo k jejich ú hradě.

 

= ná klady a vý nosy zachycuje druhý dů lež itý ú č etní vý kaz a to vý kaz zisků a ztrá t nebo-li vý sledkovka

= tř etí dů lež itý ú č etní vý kaz je vý kaz cash flow – zachycuje reá lné př í jmy a vý daje

Ná klad (je např í klad až v podobě odpisů č ili poř í zení strojů atd.) < -> Vý daj (vznikne fyzický m uhrazení m č ili dodavatle uhradil fakturu)

-opě t č asový nesoulad

Vý nos (v momentě vystavení faktury) < -> Př í jem (ú hrada faktury odbě ratele)

-mezi vý nosem a př í jmem je č asový nesoulad (vystaví m fakturu má m vý nos a ta ma urč itou dobu splatnosti a odbě ratel to vě tš inou zaplatí až př ed koncem splatnosti a to je č asový nesoulad)

Zisk = V- N

(HV)

Trž by (vzniknout prodejem vý robků a služ eb, trž by jsou souč á stí vý nosů, ale vý nosy mohou bý t ješ tě v jiný ch podobá ch) < -> Vý nosy (a to v podobá ch vý nosy z prodeje majetku, prodej stroje, budovy, pozemku atd.)

11.

PRAKTICKÉ VYUŽ ITÍ NÁ KLADOVÝ CH FUNKCÍ:

Znalost fixní ch a variabilní ch ná kladů umož ň uje posuzovat efektivnost racionalizač ní ch opatř ení, slouž í ke srovná ní rů zný ch variant technologický ch postupů, vý bě ru vhodné lokality pro poboč kovou sí ť a podobně.

METODY NA STANOVENÍ NÁ KLADOVÉ FUNKCE:

Parametrem (parametry) ná kladové funkce se rozumí stanovení (kvantifikace) hodnot variabilní ch ná kladů v (jednotkový ch) a celkový ch fixní ch ná kladů FN v ná kladové funkci.

Platí vztah:

N = NV + FN

Dá le platí:

NV = v ∙ Q

1.Klasifikač ní analý za

- Metoda spoč í vá v precizní m rozdě lení jednotlivý ch ná kladový ch polož ek na fixní a variabilní slož ku

2.Metoda dvou období

- Ze sledovaný ch období vybereme období s maximá lní m a minimá lní m objemem produkce, př í sluš nou vý š i celkový ch ná kladů a pro min a max poté sestaví me vý chozí ná kladové funkce

- Tí mto dostaneme soustavu dvou linerá ní ch rovnic o dvou nezná mý ch a ř eš ení m soustavy je nalezení fixní a variabilní slož ky

3. Metoda prů mě ru

- Sledovaná období seř adí me bud vzestupně nebo sestupně dle objemu produkce s př í sluš nou vý š í celkový ch ná kladů

- Takto seř azená období rozdě lí me na dvě poloviny a aritmetický m prů mě rem stanoví me Q min a M min, Q max a N max

- Pro max a min sestaví me vý chozí ná kladovou funkci a dá le aplikujeme metodu dvou období

- Pokud se ve sledované m období vyskytují extré my např í klad, v dané m mě sí ci se nevyrá bě lo, tak je nutné extré my vylouč it aby ná m neskreslovali ná kladovou funkci

DÁ LE: metoda dvou bodů, regresivní, korelač ní, grafické ř eš ení (bodový diagram) atd.

Dalš í využ ití ná kladový ch funkcí v praxi

-patř í sem ná klady pro vý bě r dodavatelů, pro vý bě r nejvý hodně jš í technologické varianty nebo pro vý bě r lokality pro umí stě ní dalš í poboč ky

Postup vý bě ru:

1. pro kaž dou z mož ný ch variant, sestaví me vý chozí ná kladovou funkci

2. jednotlivé varianty mezi sebou

3. grafické zná zorně ní prů bě hu celkový ch ná kladů pro kaž dou z variant

4. vý bě r nejvý hodně jš í varianty lež í cí na hladině nejniž š í ch ná kladů

Na tvar ná kladové funkce má vliv zda se jedná o prostř edí s homogení (tzv. stejnorodou vý robou) nebo zda se jedná o prostř edí s nehomogení (tzv. rů znorodou vý robou)

Homogení = vý roba jednoho druhů vý robku

- Produkce je vyjá dř ena v kuse Q(ks)

- Variabilní ná klady v koruná ch na kus – na jeden konkré tní vý robek

Nehom. = vý roba dvou a ví ce druhů vý robků, desí tky, stovky a až tisí ce rů zný ch vý robků

- Objem produkce je vyjá dř en v koruná ch Q(kč) č ili peně ž ně a konkré tně je to objem trž eb

- Jedná se o prů mě rné variabilní ná klady, př ipadají cí na jednu korunu objemu produkce (neboli kolik je variabilní slož ka z jedné koruny trž eb)

 

12.

č leně ní ná kladů v zá vislosti na objemu prová dě ný ch vý konů:

Ná klady -jedno z nejdů lež itě jš í ch č leně ní ná kladů je dle zá vislosti na objemu produkce:

a) fixní – stá lé neboli nemě nné, ale od urč ité ho objemu produkce už ale kapacita např. strojů je nedostač ují cí a č ili se musí poř í dit nový stroj atd. a tí m pá dem stoupají ná klady

- fixní ná klady platí me i když nevyrá bí me (proná jem, odpisy strojů a budov, splá tky..)

- do fixní ch ná kladů patř í pouze mzdy administrativiy tzn. management atd. č ili bude pobí rat mzdu i když nebudeme vyrá bě t

-energie která slouž í k vytá pě ní, osvě tlení prostor administrativy je ná klad fixní

b) variabilní - jsou zá vislé na objemu produkce tzn. zvý š ení m objemu produkce se zvyš ují variabilní ná klady

- patř í sem tř i dů lež ité polož ky a to př í mý materiá l, př í mé mzdy a ostatní př í mé ná klady

- ná klady energie, která se využ í vá k vý robě je ná klad variabilní

ZMĚ NA V ZÁ VISLOSTI NA OBJEMU VÝ ROBY:

-stejně rychle → proporcioná lní ná klady (např. spotř eba jednicové ho materiá lu);

-rychleji → nadproporcioná lní (progresivní) ná klady (např. mzdy za př esč asovou prá ci);

-pomaleji → podproporcioná lní (degresivní) ná klady (např. ná klady na opravy a udrž ová ní strojní ho zař í zení).

13.

Fixní ná klady – nemě ní se s objemem vý roby, mohou se změ nit pů sobení m jiný ch faktorů (změ na sortimentu, č as, nová technologie), rozpouš tě jí se do ná kladů vý robků.

Variabilní ná klady – mě ní se s objemem produkce, proporciá lní (ú mě rný rů st s množ ství m), nadproporciá lní (rostou rychleji, než množ ství produkce), podproporciá lní.

Př í mé –jednicové - ná klady jsou př í mo př iř aditelné k urč ité jednici vý roby.

Využ í tí pojmu jednicové ná klady v praxi: V podniku se využ í vají jednicové ná klady př i stanovení kalkulací ná kladů, př i kontrole hospodá rnosti vynalož ený ch N.

např. spotř eba hnojiva na pš enici, chemická ochrana na pš enice, mzdové ná klady na pš enici př i př í pravě pů dy, setí, sklizni, odpisy strojů ale jen na pš enici,... Kalkulace ná kladů – stanovení velikosti ná kladů na kalk.jednici, zá kladní podklad pro tvorbu a argumentaci ná kladové ceny, rozhodová ní o produkci, zjiš ť ová ní rentability produktu.

Nepř í mé –rež ijní - ná klady souvisí s ví ce druhy vý robků, vý konů, s celý m podnikem, do ná kladů se rozpouš tě jí nepř í mo pomocí př irá ž ek k zá kladně. Vý robní, odbytová, sprá vní rež ie.

Např. spotř eba paliv a pohonný ch hmot, SE, S rež. M, odpisy zá kl. prostř edků, odpisy př edmě tů v použ í vá ní, OaU zá kl. prostř edků a př edmě tů v použ í vá ní, ná jemné, dopravné, konstrukč ní N, N na cest. vý daje, platy tech. a hosp. pracovní ků, rež. mzdy, os. odmě ny a vý daje FO, pobí dková slož ka mezd hrazená z N, ná hrada mzdy za dovolenou, př í spě vky na SZ, N na vadné vý robky, N na zá ruč ní opravy,

14.

KALKULAČ NÍ METODY:

Metoda kalkulace je způ sobem stanovení vý š e ná kladů. Obecná metoda kalkulace zá visí na př edmě tu kalkulace, na způ sobu př ič í tá ní ná kladů př edmě tu kalkulace a na struktuř e ná kladů.

1. metoda slouž í ke stanovení jednotkový ch ná kladů

2. metoda ke stanovení hospodá rnosti

1.Př irá ž ková kalkulace = pro kaž dou rež ijí, musí me stanovit rež ijní př irá ž ku

RP = RN-rozvrhové ná klady(období) / RZ – rozvrhová zá kladna (období)

2.Metoda ekvivalenč ní ch neboli pomě rový ch č í sel

=tato metoda se použ í vá pro prostř edí s nehomogení vý robou

-kde se jedná o technologicky podobné vý robky tzn. ž e jsou tvarově podobné, vyrá bí se ze stejné ho materiá lu

- dalš í použ ití je př i vý robě vý robků v typový ch ř adá ch

-je dů lež ité stanovit tzv. vý chozí nebo-li zá kladní vý robek

-zá kladní nebo vý chozí vý robek má č í slo jedna

-vů č i vý chozí mu vý robku se v dané m pomě ru stanovují ná klady u dalš í ch vý robků

1(vý chozí vý robek): 1.9: 3.2 (materiá lu se použ ije o dost procent ví ce)

-v dalš í m kroku se stanový souč et př epoč í taný ch jednic

P = i1. Q1 + i2. Q2 + i3.Q3....

-poté se stanový jednicové ná klady na vý chozí vý robek

PM1 = PM/Souč et PJ (př epoč í taný ch jednic)

PM2 = PM1. i2

Kalkulač ní tř í dě ní ná kladů

Ná klady př í mé – mů ž eme je stanovit na kalkulač ní jednici a jedná se o př í mý materiá l, př í mé mzdy a ostatní př í mé ná klady

Ná klady nepř í mé – nelze př í mo stanovit na kalkulač ní jednici jedná se o ná klady spleč né nebo tzv. rež ijní (vý robní rež ije, technologická, sprá vní, zá sobovací a odbytová rež ije)

-př í mé a nepř í mé ná klady zachycuje tzv. typový kalkulač ní vzorec (kalkulace)

Metody vý poč tu viz. seš it

METODY KALKULACE N NA KALKULAČ NÍ JEDNICI (PŘ Í MÉ NÁ KLADY):

1) Metoda prostý m dě lení m – jedná se o nejjednoduš š í kalkulač ní metodu, lze použ í t v př í padě, ž e vý stupem hromadné vý roby je jeden finá lní vý kon. Vlastní ná klady na kalkulač ní jednici lze vypoč í tat prostý m dě lení m celkový ch ná kladů množ ství m kalkulovaný ch jednic vý konů.

np = Np/Qp …np – ná klady na jednici, Np – celkové plá nované ná klady, Qp – poč et jednotek produkce plá novaný ch

2) Metoda zaká zková se použ í vá tehdy, jestliž e jednotka vý konu je souč asně kalkulač ní jednicí. Nachá zí uplatně ní zejmé na ve služ bá ch. Sledují se př í mé ná klady dle jednotlivý ch zaká zek, ke který m se alokuje podí l rež ijní ch ná kladů zvolený m postupem.

3) Metoda kalkulace dě lení m s pomě rový mi č í sly

Lze ji využ í t tehdy, jestliž e vý stupem jsou dva a ví ce vý robků, které se liš í pouze velikostí, tvarem, hmotností, pracností, př í padně jakostí, jejichž množ ství lze navzá jem př evá dě t. Pomě rová č í sla se stanovují podle spotř eby č asu na vý robu, dle př í mý ch mezd, př í padně podle ceny vý robků apod. Celkové ná klady se dě lí poč tem pomě rový ch jednotek, č í mž se urč í ná klady na zá kladní vý robek. Ná klady ostatní ch vý robků jsou vypoč teny vyná sobení m tě chto ná kladů pomě rový mi č í sly.

POSTUP VÝ POČ TU:

A)Vztahy mezi zá kladní m vý robkem (má index iz = 1, 00) a ostatní mi vý robky se vyjá dř í indexy, které charakterizují pomě r ná kladů zá kl.vý robku (nz) k ná kladů m ost. vý robků (n1, n2, …nn).

B)Pomocí indexů (i) př epoč teme celý objem produkce na zá kladní vý robky (vyná sobení m poč tu vý robků Q indexy i).

C)Dá le aplikujeme kalkulaci dě lení m, ná klady (N) vydě lí me poč tem př epoč tený ch jednic a zí ská me jednotkové ná klady na zá kladní vý robek. Jednotkové ná klady ostatní ch vý robků zjistí me jako souč in jednotkový ch ná kladů zá kladní ho vý robku a jednotlivý ch indexů. Vý robky se mohou liš it hmotností, pracností, spotř ebou elektrické energie.

KALKULACE NEPŘ Í MÝ CH NÁ KLADŮ:

- Kalkulace dě lení m prostá (lineá rní zá vislost ná kladů)- ná klady na jednotku produkce nj zjistit př í mo vydě lení m celkový ch ná kladů N celkovou produkcí Q: nj = N /Q

- Kalkulace dě lení m s pomě rový mi (ekvivaletní mi) č í sly (lineá rní zá vislost ná kladů) - ná klady na jednotku produkce nj lze zjistit vydě lení m celkový ch ná kladů sumou ekvivalentní ch jednotek vý konu Qe a dopoč tem ná kladů na jednotlivý vý kon pomocí př í sluš né ho ekvivalenč ní ho č í sla vý konu.

-Kalkulace rež ijní (př irá ž ková) - použ í vá se pro rozvrhová ní nepř í mý ch, rež ijní ch ná kladů př i produkci rů znorodý ch vý robků s rů znou technologií a množ ství m nepř í mý ch ná kladů.

15.

KALKULAČ NÍ VZOREC:

 

16.

ZDROJE FINANCOVÁ NÍ:

EXTERNÍ:

- vklad majitele

- ú vě ry

- dotace

- zvlá š tní formy financová ní

INTERNÍ:

-č istý zisk, nerozdě lený zisk, samofinancová ní

-odpisy

- finanč ní prostř edky z prodeje majetku firmy

1.Leasing = proná jem dlouhodobé ho majetku à zí ská ní majetku, nikoliv financí

Platí se ná jemné = forma splá tky kupní ceny, nikoliv ná klad na už í vá ní.

Vý robce → leasingová společ nost → podnik

2.Forfaiting- odkup bezpeč ně zajiš tě ný ch stř edně dobý ch nebo dlouhodobý ch exportní ch pohledá vek splatný ch v budoucnosti bankou nebo specializovanou finanč ní institucí (forfaiterem) bez postihu na pů vodní ho vě ř itele (vý vozce).

3.Faktoring: př edem smluvně sjednaný prů bě ž ný odkup krá tkodobý ch pohledá vek.

-Rizikový kapitá l:

a)kapitá l zamě ř en na projekty, kde je obtí ž né zí skat finance z klasický ch zdrojů.

b)kapitá l, zamě ř en na velké projekty nebo projekty malý ch a stř ední ch firem – rizikové projekty.

-Speciali. instituce poskytuje firmě kapitá l (navyš ová ní ZK) + napomá há odborný mi znalostmi a monitoruje ekonomickou situaci.Cí l rizikové ho investora – zisk z investované ho kapitá lu.

Typy financová ní: Př edstartovní, Startovní, Rozvojové, Profinancová ní dluhů, Zá chranné.

4.Tiché společ enství: Zá kladem je vklad tiché ho společ ní ka na zá kladě smlouvy o tich.spol. Po skonč ení smlouvy o tiché m společ enství vrací podnikatel vklad tiché mu společ ní kovi.

-Tichý společ ní k – FO i PO, podí lí se na podniká ní a dostá vá č á st zisku vyplý vají cí z jeho podí lu.

Odpisy: Vyjadř ují fyzické i morá lní opotř ebení majetku, postupně sniž ují hodnotu majetku

-fixní ná klad, vrací se v trž bá ch, Vý poč et: Zů statková cena = poř izovací cena – oprá vky

17.

ú rok, ú roková sazba, jednoduché ú roč ení, diskontová ní

 

Ú ROK:

1.Pro zá jemce: Z pohledu dluž ní ka př edstavuje ú rok cenu nebo ná klad za zí ská ní ú vě ru.

2.Pro poskytovatele: odmě na za doč asné poskytnutí peně z ně komu, kdo je momentá lně potř ebuje. Vý š e ú roku zá visí na ú rokové sazbě, její ž vý š e je ovlivně na mnoha faktory.

nejč astě jš í typy ú vě rů:

-hypoteč ní (3-4% ú rok p.a.)

-studentský

-kontokorent(15-18%)

-spotř ebitelský (8% a ví ce)

-investič ní, provozní.

Ú ROKOVÁ SAZBA:

- ú rok vyjá dř ený v procentech ze zapů jč ené ho kapitá lu.

-uvá dí se roč ně, pokud není uvedeno jinak.*zkratka „p.a.“ (z latinské ho per annum).
(Ú roková sazba se ně kdy ztotož ň uje s pojmem ú roková mí ra. Ú rokovou mí ru je vš ak mož né chá pat jako urč itý prů mě r existují cí ch ú rokový ch sazeb v rá mci finanč ní ho trhu.)

RPSN: roč ní prů mě rná sazba ná kladů (v procentech)

SAZBA: ú rok + veš keré poplatky

typy ú roč ení:

1.JEDNODUCHÉ Ú ROČ ENÍ:

-použ í vá se př i krá tkodobý ch zá lež itostech, kdy doba ú roč ení nepř esahuje 1 ú rokové období (např.termí nované vklady).

-nepoč í tá s ú roky z ú roků -vyplá cené ú roky se k pů vodní mu kapitá lu nepř ič í tají a dá le se neú roč í. Tzn. ú roky se poč í tají stá le ze stejné ho (pů vodní ho) kapitá lu.

2.SLOŽ ENÉ Ú ROČ ENÍ:

-využ í vá se př i dlouhodobý ch zá lež itostech (doba ú roč ení je vě tš í než jedno ú rokové obchodí)

-ú roky př ipisují k vlož ené mu kapitá lu a spolu s ní m se dá le ú roč í (poč í tají se „ú roky z ú roků “)

spoř ení:

-dlouhodobé vklá dá ní peně ž ní ch prostř edků v konstantní vý š i s cí lem dosá hnout urč itě vý š e cí lové č á stky

-typy:

a)př edlhů tní -č á stku, kterou má me naspoř it, vlož í me najednou,

b)pravidelné -jednotlivé č á stky,

c)polhů tní -celá č á stka je vlož ena na konci roku

DISKONTOVÁ NÍ:

-matematický postup, kdy jsou diskontová ny (př epoč í tá ny a seč teny) budoucí vý nosy (zisky/pení ze/peně ž ní toky) v jednotlivý ch období ch na souč asnou hodnotu investice s použ ití m diskontní mí ry (odhadnuté vý nosové mí ry).

- Diskontní sazba vý razně ovlivň uje vý poč et rozhodují cí ch krité rií, sprá vná volba diskontní sazby ovlivň uje vý sledek naš eho rozhodová ní

---podlé há riziků m: vliv inflace, daň í, ostatní

Mož né urč ení diskontní sazby:

a)Riziková př irá ž ka

b)Ú rokové sazby

c)Metoda prů mě rný ch ná kladů kapitá lu

CK VK

WACC = i (1 – T) ------ + r --------

K K

18.

Investice:

=jednorá zový vý daj od které ho se oč eká vá budoucí př í jem

-realizovaná v nulté m roce a od 1.roku se oč eká vají př í jmy

-rozhodová ní o investicí ch patř í mezi zá sadní manaž erská rozhodnutí

Skupiny investic:

1)kapitá lové (hmotné) - ná kup budov, pozemků, strojů

2)nehmotné – knot-how, licence, patenty, software

3)finanč ní – ná kup cenný ch papí rů

parametry jsou pro investič ní rozhodová ní:

1)Rizikovost: - stupeň nebezpeč í – jaká je pravdě podobnost ž e bude riziko investice, riziko je zohledň ová no v diskontní sazbě – mezi rizikem a disk.sazbou je př í má ú mě ra-č í m vyš š í je riziko, tí m vyš š í je disk.sazba

2)Doba splá cení: za jak dlouho se př emě ní investice opě t na pení ze – vyjadř uje likviditu

3)Ziskovost: vý nosnost, rentabilita: vztah mezi vý nosy a ná klady

Faktory ovlivň ují cí investič ní varianty:

a)faktor č asu-př í jmy, které investice bude generovat v jednotlivý ch letech doby ž ivota mají jinou hodnotu než kapitá l, který je do investice vlož en na poč á tku, musí me př edpoklá dané budoucí př í jmy př evé st na souč asnou hodnotu pomocí diskontová ní

b)faktor rizika: i=WACC-jaké jsou prů mě rné ná klady na kapitá l plus riziková př irá ž ka, č í m vě tš í je riziko, tí m vě tš í pož aduje investor zhodnocení

19.

Parametry pro metody hodnocení investic:

1)př edpoklá daná Cash Flow v jednotlivý ch letech doby ž ivota investice

2)doba ž ivota investice t

3)diskontní sazba i

4)investič ní ná klad IN

5)doba ná vratnosti Z

 

METODY HODNOCENÍ INVESTIC:

1)Č ISTÁ SOUČ ASNÁ HODNOTA-dá vá ná m informaci, kolik investič ní varianta vydě lá a udá vá se v peně zí ch, Č SH=SHCF-IN (rozdí l diskontní ch incest.př í jmů – investič ní ná klady)

2)METODA DOBY NÁ VRATNOSTI- za jaký č as se investice vrá tí, CFt=IN – sč í tá me cashflow než dojde k vyrovná ní s investič ní mi ná klady, nerespektuje vý voj CF bě hem celé doby ž ivota, proto nemusí bý t vybrá na nejvý nosně jš í varianta

3)VNITŘ NÍ VÝ NOSOVÉ PROCENTO-informuje, kolik ná m daná metoda (investič ní varianta) vydě lá v procentní m vyjá dř ení

4)INDEX RENTABILITY-o kolik je zhodnocení investice vě tš í jak 1.

20.

INVESTIČ NÍ RIZIKO

je spojeno s pravdě podobností budoucí ch vý nosů: Č í m je vě tš í pravdě podobnost ní zký ch nebo dokonce zá porný ch vý nosů (ztrá ty), tí m je investice (nebo jiné rozhodnuto rizikově jš í.

Analý za rizika tvoř í dů lež itou č á st hodnocení kaž dé ho jednotlivé ho projektu. K jejich urč ení se u velký ch firem vytvá ř í specializované tý my a použ í vají se rů zné metody (rozhodovací stromy, scé ná ř e, simulace aj.). Analyzuje se i citlivost oč eká vané ho zisku na jednotlivé faktory, tzv. analý zy citlivosti (sensitivity analysis). Ta u zjiš tě ný ch rizikový ch faktorů urč uje sí lu jejich vlivu na zisk (vý sledek hospodař ení) projektu.

Dva mož né způ soby:

- ú prava vý nosů (cash flow)

- ú pravou podnikové diskontní mí ry

Souč á stí analý zy rizika projektu je i stanovení tzv. operač ní ho prostoru investič ní ho projektu, který vymezuje takové změ ny rizikový ch faktorů, v jejichž rá mci je projekt ješ tě př ijatelný. Sem patř í i stanovení tzv. bodu zvratu (kritické ho bodu rentability, kritické ho bodu objemu vý roby), minimá lní ceny, maximá lní ch ná kladů atd.

21.

MARKETING ZAHRNUJE

1. Zá kladní př í stup k ř í zení podniku a vš ech jeho funkcí z hlediska př edví dá ní ú č inků trhu.

2.Prová dě ní komplexu č inností s pomocí ná strojů marketingu slouž í cí ch k zajiš tě ní ž á doucí ho postavení na trhu a u zá kazní ků.

Ř EŠ Í:

1.Vymezová ní a vý bě r trhů a druhů zá kazní ků.

2.Nepř etrž ité zdokonalová ní vý robků a služ eb a ná kladů.

1.Dokonalé informace o problé mech zá kazní ků, o jejich potř ebá ch, př á ní ch, preferencí ch a rozhodovací ch procesech.

2.Analý za konkurentů a konkurenč ní ch podmí nek.

3.Stanovení pož adavků na jakost vý robku, zadá ní vý robku, informace o jakosti vý robku od zá kazní ků.

4.Prů zkum potř eb, prů zkum trhu, marketingové informace pro ř í zení vý voje vý robků.

22.

MARKETINGOVÝ MIX

Cí levě domá kombinace jednotlivý ch marketingový ch ná strojů k zajiš tě ní odbytu.

- Vý robek (Product)

- Cena (Price)

- Mí sto (Place)

- Komunikace + propagace (Promotion)

1. VÝ ROBEK - PRODUKT

- jaký koliv hmotný statek, služ ba nebo myš lenka, která se stá vá př edmě tem smě ny na trhu a je urč ena k uspokojová ní potř eb č lově ka

- vý robek se sklá dá ze tř í vrstev:

1. já dro (zá kladní už itný efekt)

2. hmotná podoba vý robku (znač ka, balení, design, styl, kvalita)

3. rozš í ř ené pojetí vý robku (instalace, zá ruka, poprodejní služ by, dodá vka, ú roky)

Ž ivotní cyklus vý robku:

- kaž dý vý robek má svů j ž ivotní cyklus, který zač í ná zavedení m vý robku na trh a konč í jeho staž ení m z trhu a liš í se dé lkou.

- sklá dá se ze 4 č á stí:

1. zavedení vý robku na trh – propagace vý robku, zavá dě cí ceny

2. fá ze rů stu – není ztrá tová ani zisková fá ze

3. fá ze zralosti – zisková fá ze

4. fá ze ú tlumu, ú padku – ztrá tová fá ze

CENA

Techniky tvorby ceny

- ceny konč í cí č í slicí 9 (vypadají opticky niž š í)

- cenové ř ady (rychlá orientace)

- dé lka splatnosti

Cí l, který chceme cenou dosá hnout – př ež ití, likvidace konkurence, zisk, rychlá ná vratnosti investic.


Поделиться с друзьями:

mylektsii.su - Мои Лекции - 2015-2024 год. (0.123 сек.)Все материалы представленные на сайте исключительно с целью ознакомления читателями и не преследуют коммерческих целей или нарушение авторских прав Пожаловаться на материал