Главная страница Случайная страница КАТЕГОРИИ: АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника |
Propagace
- stimulová ní = ovlivň ová ní, forma komunikace mezi prodá vají cí m a kupují cí m - podpora prodeje, reklama, publicita, osobní prodej A.I.D.A A = Attention – vyvolá ní pozoru I = Interest – vyvolat zá jem, př edstavit vý robek, služ bu nebo firmu D = Desire – př á ní, vyvolat potř ebu zá kazní ka koupit si vý robek A = Action – nabí dnout cesty prodeje (stač í jen…) Propagace = reklama, podpora prodeje, publicita, osobní prodej DISTRIBUCE - komu, kdy a kde se budou vý robky prodá vat, jaký m způ sobem se dostane vý robek od firmy ke spotř ebiteli, je nutné urč it tzv. distribuč ní cesty zbož í a) Př í má distribuč ní cesta - dodá vka př í mo do prodejny z jiné ho podniku - tí mto způ sobem se distribuje: zbož í podlé hají cí zká ze (potraviny), vý robky ztrá cejí cí aktualizaci (denní tisk), vý robky zhotovené na zaká zku (odě vy) - vý hody: zá kazní k dostá vá zbož í č erstvé, v prvotř í dní kvalitě, odpadá mí sto na skladová ní - nevý hody: vý robci se musí zabý vat propagací, prů zkumem trhu, dopravou b) Nepř í má distribuč ní cesta - prostř ední kem je velkosklad - vý hody: velkoobchod prová dí propagaci, př ebí rá riziko vyplý vají cí z š kod zbož í, zajiš ť uje dopravu, vý robci odpadají ná klady na dopravu, skladová ní, propagaci - nevý hody: vý robce zí ská vá informace o prodejnosti s delš í m č asový m odstupem a nemů ž e pruž ně ji reagovat na změ nu poptá vky. 23. PODKLADY PRO STANOVENÍ CENY: -Zá kaznická poptá vková funkce -Ná kladová funkce -Konkurenč ní ceny =Jakmile má podnik k dispozici tyto ú daje je př ipraven stanovit cenu. POSTUP PRO STANOVENÍ CENY: Stanovení cí le podniku a jeho cenové politiky pro urč itý vý robek 1. Urč ení poptá vky 2. Urč ení ná kladů 3. Analý za cen a nabí dek konkurence 4. Vý bě r metody tvorby ceny 5. Urč ení koneč né ceny
STANOVENÍ PRODEJNÍ CENY Z HLEDISKA NÁ KLADŮ: Př i stanovení prodejní ceny z hlediska ná kladů bychom si mě li urč it cenu, za kterou bychom chtě li vý robek nabí zet tak, aby pokryla naš e ná klady. Jedná se o tzv. ná kladovo-př í rů stkovou metodu stanovová ní prodejní ch cen, kterou vyjá dř í me vztahem: Ná kladová zá kladna + urč itý cenový př í rů stek = prodejní cena 24. METODY CENOVÉ TVORBY 1)tvorba ceny pomocí ziskové př irá ž ky: v praxi je použ í vaná nejví ce, je nejlehč í, souč et jednotkový ch ná kladů plus zisková marž e Cj=nj + zisková marž e 2) tvorba ceny pomocí pož adované ná vratnosti investic (rentability): roli hraje rentabilita investované ho kapitá lu = ROI Kolik je pož adová no zhodnocení investované ho kapitá lu. Rentabilita se př ič í tá k jednotkový m ná kladů m Cj=nj+(ROI*In/Q), dosazujeme ve tvaru indexu(procentní vyjá dř ení /100) 3) tvorba ceny pomocí cen konkurence: - vytvoř í me cenu tu porovná me s konkurencí a zjistí me jestli zí ská me, za tu cenu pak budeme prodá vat --> př ebí rá me cenu konkurence 4)tvorba ceny na zá klade zá kazní kem vní mané cenové hodnoty: na zá kazní ka je tř eba psychologicky zapů sobit tak ž e dostá vá ně co naví c oproti konkurenci, např í klad pozá ruč ní servis zdarma, u té to metody je uplatň ová na tzv. cenová diskriminace(kaž dé mu spotř ebiteli stanovena spotř ební cena individuá lní s cí lem vytá hnout veš kerý př ebytek-to znamená ž e cena je stanovena na takové hranici, ž e je ochotný ji akceptovat), v praxi se cena stanovuje tak, ž e se udě lá prů zkum 5)metoda cenové tvorby na zá kladě intenzity poptá vky: velký vliv na stanovení prodejní ch cen má sezó nnost. 25. VÝ POČ ET MZDY Č istá mzda se vypoč í tá ze dvou zá kladů: a) z hrubé mzdy b) superhrubé mzdy Hrubá mzda je mzda zamě stnance, ze které platí (odeč í tá se): -zdravotní pojiš tě ní 4, 5% -sociá lní pojiš tě ní 6, 5% Superhrubá mzda je mzda, kterou za zamě stnance platí zamě stnavatel (tolik stojí zamě stnavatele zamě stnanec): sociá lní pojiš tě ní, které hradí zamě stnavatel 25% zdravotní pojiš tě ní, jenž hradí zamě stnavatel 9% slouž í jako zá klad pro vý poč et daně, sazba 15% Z daň ové ho zá kladu zamě stnanec odeč í tá tzv. odeč itatelnou polož ku. Kaž dý zamě stnance si mů ž e odeč í st tuto polož ku POUZE JEDNOU. A to i v př í padě, ž e má ví ce zamě stná ní. Musí se tedy rozhodnout, kde svou odeč itatelnou polož ku uplatní, a tam podepí š e prohlá š ení, č ili: -PODEPSAL PROHLÁ Š ENÍ = UZNANÁ ODPOČ ITATELNÁ POLOŽ KA NA POPLATNÍ KA (a ostatní polož ky) - NEPODEPSAL PROHLÁ Š ENÍ = NEUZNANÁ ODPOČ. POLOŽ KA Hrubá mzda * 1, 34 - 34% sociá lní a zdravotní hrazené zamě stnavatelem - Zá loha na daň 15% ze superhrubé mzdy - Celková daň sraž ená z hrubé mzdy se sní ž í o odpoč itatelné polož ky. 26. MZDA už í vá se pro podnikatelsko sfé ru • patř í sem i neziskové organizace, i když se nejedná o skuteč ný podnikatelský subjekt • sjedná vá se v KS, v PS č i vnitř ní m mzdový m př edpisem nebo mzdový m vý mě rem PLAT • už í vá se pro rozpoč tovou sfé ru (§ 109 odst.2 ZP) • rozpoč tová sfé ra = organizace plně nebo č á steč ně napojené na stá tní rozpoč et nebo jiné veř ejné rozpoč ty • urč uje se platový m vý mě rem (tř í da x stupeň) SLOŽ KY, KTERÝ MI JSOU MZDA Č I PLAT TVOŘ ENY: • pevnou slož kou (zá kladní mzda/plat) – roč ní, mě sí č ní, tý denní nebo hodinová sazba • pohyblivou slož kou • vý konnostní mzda, odmě na • odmě na podle dovedností, • odmě na podle schopností • př í platky (př esč as, smě nnost, prac.podmí nky) • odmě na podle př í nosu • dodatkovou slož kou (benefity, zamě stnanecké vý hody) 27. VÝ ROBNÍ SYSTÉ M = cí leně organizovaný celek s vně jš í mi vztahy, vnitř ní strukturou a vnitř ní dě lbou prá ce. Vý robní systé m je umí stě n do urč ité ho prostř edí a podle vně jš í ch vlivů vytvá ř í s okolí m systé m vně jš í ch vztahů. Vně jš í vztahy: - urč ová ny: trhem, legislativou, vý robní m programem, postavení m vý robní ho systé mu, prá vní formou, stá tní mi institucemi, prá vní mi normami, př í rodní mi č initeli: materiá lové zdroje a jejich vzdá lenost od vý robní ho systé mu, doprava, její způ sob, energetické zdroje apod. -dá le: pů sobení vý robní ch systé mů na okolí (zneč iš ť ová ní vody, ovzduš í apod.). Vý robní systé my vytvá ř ejí tyto vně jš í vztahy: a)Ekonomické b)Prá vní c)Dodavatelsko-odbě ratelské d)Sociá lní, e)Ekologické. - z pohledu ř í zení sklá dá ze dvou subsysté mů. • Ř í dí cí subsysté m • Ř í zený subsysté m Ř í dí cí subsysté m vý robní ho systé mu př edstavuje slož itý komplex orgá nů ř í zení. -Sklá dá se z pracovní ků a technický ch prostř edků ř í dí cí ho apará tu, který plní funkce: a)technické b)vý robní c)personá lní d)ekonomické à společ ný m ú kolem je zabezpeč it hospodá rnou a plynulou č innost ř í zené ho subsysté mu ale také vý robní ho systé mu jako celku. -neustá le se rozví jí a př izpů sobuje nové technologii, -ovlivň ová n rozvojem vý roby, ale i sá m aktivně pů sobí na rozvoj vý robní ho systé mu, Ř í zený subsysté m se sklá dá z celé ř ady vzá jemně kooperují cí ch vý robní ch celků (vý robní ch jednotek-tj.provozů, dí len, pracoviš ť): a)hlavní ch, b)vedlejš í ch, c)pomocný ch d)obsluž ný ch provozů, dí len, pracoviš ť apod. -kooperují cí vý robní jednotky hlavní a vedlejš í zabezpeč ují vý robu rů zný ch druhů vý robků, -kooperují cí jednotky pomocné, obsluž né zabezpeč ují podporu vý r. jednotek hlavní ch, vedlejš í ch Vý robní jednotky realizují vý robu. Č leně ní vý roby ve vý robní m podniku Zá kladní vý robní procesy: - Hlavní vý roba (hlavní vý robky podniku), - Vedlejš í vý roba (vý roba polotovarů, ná hradní ch dí lů), - Doplň ková vý roba (zpracová ní odpadu z hlavní a vedlejš í vý roby), - Př idruž ená vý roba (liš í se charakterem vý roby). Pomocné vý robní procesy: - ú drž ba strojů a budov, - vý roba energie Obsluž né vý robní procesy: - skladová ní, - doprava, - balení, - kontrola. Procesem se rozumí sada vě cně a č asově navá zaný ch č inností, které se uskuteč ň ují v dané m poř adí a vedou k uskuteč ně ní urč ité ho vý konu. Procesy: vý robní, obsluž ný, sprá vní apod. nebo Procesní management. Prvky vý robní ho systé mu -prvky vý robní ch systé mů na vstupu: a)investič ní majetek b)obě ž ný majetek -z hlediska fyzické ho systé mu: a)vý stup – vý kony realizované na trhu a emise b)vstup – elementá rní faktory c)transformač ní proces -z hlediska fyzické ho vstupu: -z hlediska dispozitivní ho ( tj. jako management vý roby) a)stanovení cí lů, b)plá nová ní, c)ř í zení d)kontrola fyzické ho systé mu. 28. VÝ ROBNÍ KAPACITA Maximá lní objem produkce, který mů ž e vý robní jednotka vyrobit za urč itou dobu. Je dá na: - kvantitou, kvalitou a alokací vnitř ní ch zdrojů systé mu vý roby - strukturou vý robní ho programu - technickou ú rovní a ná roč ností vý robků - technologickou ú rovní vý roby - kvalitou vš ech zá kladní ch funkcí norem ř í zení. Zdroje: (ná roky na zdroje jsou urč eny: vý robní m programem, normou č asu na provedení př edepsaný ch technologický ch operací) - druh vý robní ho zař í zení - poč et jednotek vý robní ho zař í zení - využ itelný č asový fond jednotek vý robní ho zař í zení za urč ité č asové období. VÝ ROBNÍ KAPACITA JE LIMITOVÁ NA
|