Krizovymanagement

a) Krizový management =

specifické manaž erské př í stupy slouž í cí k prevenci a ř eš ení krizový ch situací

b) Firemní krize = udá lost, která

hrozí poš kození m firmy

c) Vnitř ní př í č iny krizí

-Technické

- Nedostateč ná kvalita

- Finanč ní situace firmy

- Lidský faktor

d) Vně jš í př í č iny krize

-Vyvolané př í rodní mi jevy

-Nepř í znivé ekonomické podmí nky-Jiné faktory

Z hlediska č asu

-Ná hlá krize

-Postupná krize

e) Jak př edchá zet

krizí m??? Prevence:

- Monitoring a analý zy potenciá lní ch rizik a než á doucí ch situací

- Kontrolní akce

- Systé my vč asné ho varová ní

- Firemní komunikace

f) Ř eš ení krizí

- Zjiš tě ní a vymezení než á doucí situace

- Vyhodnocení krizové situace a rozhodnutí o ř eš ení

- Opatř ení ke zmí rně ní negativní ch ú č inků krize

- Scé ná ř e ř eš ení krizové situace

- Komunikace v krizové situaci

12. Time management

umož ň uje č lově ku udě lat si jasno v otá zká ch dů lež itosti a

nalé havosti ř eš ený ch pracovní ch a ž ivotní ch ú kolů

optimalizace ž ivotní ho a pracovní ho rež imu č lově ka, efektivní způ sob hospodař ení s č asem

Č as nelze nakupovat, ani spoř it a skladovat

a) Time management I. generace

CO má me dě lat-př ehledy ú kolů a jejich propojení se zdroji potř ebný mi k jejich zajiš tě ní; seznam ú kolů

b) Time management II. generace

CO, KDY má me dě lat-seznam ú kolů př iř azuje k č asové ose

c) Time management III. generace

CO, KDY a JAK má me dě lat-př iř azuje priority jednotlivý m č innostem; zavá dí pojem cí lů, priorit, delegová ní, tý mové prá ce… Je zamě ř en na dlouhodobé vý sledky

d) Time management IV. generace

doplň uje, rozví jí a v ně který ch bodech př í mo popí rá generace př edchozí, př edevš í m dí ky pozná ní, které pokroč ilo i ve vě dě „o č lově ku“,

„č lově k není stroj“

pozná ní zá konitostí emocí, vý konnosti, mysli. „spokojenost č lově ka je podmí nkou jeho dlouhodobé efektivity, lepš í ch vý konů “

emoč ní inteligence, vztahy, stres, kondice

e) Priciny TM4:

- clovek je vice nez cas

-cesta je vic nez cil

-zevnitr je vic nez zvenku

-pomalu je vic nez rychle

-celek je vic nez cast

f) Matice ú kolů:

- ú koly dů lež ité, ale nenalé havé (ty by mě ly př i sprá vné organizaci prá ce př edstavovat hlavní okruh problé mů, jimiž je tř eba se zabý vat),

- ú koly dů lež ité a souč asně nalé havé (jsou to obvykle ty, který m je vě nová na pozornost př edevš í m, protož e jde o ú koly, které vyž adují okamž ité ř eš ení), (fakticky se nejví c podí lí na zá tě ž i č i stresu)co musi udě lat hned za den

- ú koly nalé havé, ale nedů lež ité (mnoho lidí je upř ednostň uje, protož e jejich nalé havost berou jako vhodný ú nik př ed ú koly dů lež itý mi), neni stolity ukol

- ú koly nedů lež ité a souč asně nenalé havé v tomto ohledu mohou př i rozumné mí ř e zastoupení př ispí vat k relaxaci. Ne budu a ne musim

g) Když manaž er š patně hospodař í s č asem

- Operativně ř í dí a mé ně organizuje

- Pracuje za jiné

- Nikdy není sá m

- Vede dlouhé porady

- Odklada rozhodnuti

- obě d v kancelař i nad poč itač em

h) Když manaž er dobř e hospodař í s č asem

- Vytyč uje jasné a adresné ú koly

- Umí ř í ct „ne“

- Vš e co lze, deleguje

- Nenechá se okrá dat o č as

13. MODERNÍ

PODNIKATELSKÉ ORGANIZAČ NÍ FORMY

a) Koncern = subjekt, který jako

jediný vlastnický celek disponuje znač ně velký m

nekoncentrovaný m majetkem a vnitř ně strukturně vybudová n do jednotlivý ch podniků

4 typy – operativní

- strategický

- finanč ní

- investič ně – kapitá lový

b) Holding = jeden velký

vlastnický celek, má holdingové centrum, které se zpravidla orientuje

na ř í zení a sprá vu majetku

c) Finanč ní skupina = kapitá lově

propojené seskupení finanč ní ch zprostř edkovatelů (č eska

sporitelna)

d) Systé my sdí lené organizace

prá ce = flexibilní formy prá ce(zamestananci druhe

firmy)Homeworking, work sharing, task sharing, agency employment, atd.

e) Tý mové organizač ní formá ty

- Tradič ní tý my(IT společ nosti, HP)

- virtuá lní tý my(lide, krere nas nikdy ne videli, Internet, telefon)

f) Virtuá lní organizace

Vzniká, když se ně kolik organizací dohodne na využ í vá ní informač ní ch kaná lů jako na hlavní m komunikač ní m mé diu popř. tě mito kaná ly poskytuje služ by(komunikač kanal-internet, televize)

Vý hody: flexibilita, niž š í ná klady, vě tš í dosah, snadně jš í komunikace, posí lení schopnosti konkurence

Nevý hody: absence sociá lní ch kontaktů, oslabená loajalita, obtí ž ně jš í kontrola, jazykové barié ry, č asové barié ry

Priklad: teleshoping, rezervač ni system booking.com

g) Symbiotické podnikatelské formace

Strategické aliance = Je to zvlá š tní forma podniká ní a to spoluprá ce dvou č i ví ce firem a organizací. Vzniká nejč astě ji tak, ž e domá cí firma s dalš í m zahranič ní m podnikem vytvoř í novou společ nost, nejč astě ji akciovou. Joint Venture zaklá dají cí subjekty společ ně vlastní, provozují, ř í dí a dě lí se o její vý sledkyvzá jemně už iteč ná spoluprá ce konkurentů je vý hodně jš í než konkurenč ní boj

Joint venture = vytvoř ení nové organizace(nejvetš i TPCA ma sidlo v Kolině, joint venture v Č R)

Klastry = skupina na regioná lní ú rovni, propojení podnikatelský ch subjektů, př idruž ený ch institucí a organizací zejmé na terciá lní ho sektoru(oblast prů myslu, využ iti informace v praxi)

h) outsourcing znamená

př ená š ení urč itý ch č inností na externí ho dodavatele

i) Offshoring znamená př esun

vý roby do zahranič í (levná pracovní sí la, př í znivě jš í daň ové

zá kony, jiné vý hody)piklad TPCA

14. Management znalostí

= č á st managementu zamě ř ená na využ ití znalostí k zefektivně ní

č innosti firmy

Cí lem je zajistit, aby lidé mě li ve sprá vnou chví li k dispozici sprá vné informace.

a) Znalost mů ž e bý t:

- Explicitní (recept)= lze ji vyjá dř it formá lní m a systematický m jazykem (vzorce, manuá ly)

- Tacitní znalost (zkuš enost)= jsou vytvá ř eny interakcí explicitní ch znalostí a zkuš enosti, dovedností, intuicí. Jsou svá zá ny s č inností, postupy, rutinami, ná pady, hodnotami, emocemi konkré tní ho č lově ka. Má osobní charakter, Nositelem mů ž e bý t i skupina lidí.

- Celková znalost je vytvá ř ena obě ma slož kami.

b) Data = nejobecně ji vš e, co

mů ž eme zaregistrovat svý mi smysli, jaké koliv poznatky,

zkuš enosti, vý sledky pozorová ní procesů, projevů, č inností.

Data lze hodnotit:

- Kvantitativně (ná klady, č as, kapacita-množ ství)

- Kvalitativně (př í stup, ná roky, porozumě ní)

Dě lení dat:

a) Tvrdá data – kvantifikovaná,

vymezená, zatí ž ená menš í chybou

b) Mě kká data – vyjadř ují ná zory,

postoje lidí

c) Informace = data, jimž už ivatel př iř azuje vý znam

Jedná se o relevantní data obsahují cí ú č el.

a) Kvantitativní ukazatele - transakce

b) Kvalitativní ukazatele – mí ra už iteč nosti, relevantnost

d) Poznatek = jednotlivý

vý sledek lidské ho pozná vá ní.(znalost zkuš enosti)

e) Znalost = strukturovaný

souhrn vzá jemně souvisejí cí ch poznatků a zkuš eností z urč ité

oblasti nebo k ně jaké mu ú č elu, zí ská vají se studiem a praxí.

f) Know-how = znalost

technologický ch a informač ní ch př edpokladů (vim jak funguje ten proces)

g) 4 zpusoby vytvareni znalosti:

- Artikulace

- Kombinace

- Internalizace

- Zkusenost

h) Trh znalostí = fyzický i

virtuá lní trh, kde probí há vý mě na znalostí ve firmě. Existuje trh vně jš í a vnitř ní.

i) Ú č astní ci trhu – pracovní ci se

znalostí, pracovní ci, kteř í znalost potř ebují, zprostř edkovatelé (ve firmě manaž eř i)

j) Cena znalostí – uvnitř firmy je

to reciprocity, reputace, altruismus. Navenek jsou to pení ze.

k) Trž iš tě – formá lní pro

explicitní znalosti, neformá lní pro tacitní znalosti

l) Patologie trhu znalostí:

- Monopoly- nejlepš i

- Umě lý nedostatek-image, moda

- Obchodní barié ry-legislativa, patenty