Ukazatelé rentability a ziskovosti k posouzení finanční pozice podniku

Rozklad vý nosnosti vlastní ho kapitá lu

Du pointova analý za: Č Z/VK = Č Z/V x V/A: VK/A = ROE – rentabilita/vý nosnost vlastní ho kapitá lu;

systematické zobrazení a konkretizace slož itý ch vazeb zá kladní ch faktorů vý voje efektivnosti; Valach str. 99

- zvyš ová ní ziskovosti produkce – optimalizace zisku:

V/A = rychlosti obratu vlož ený ch zdrojů, podí l levně jš í ch cizí ch zdrojů; zhodnocová ní aktiv – rychlost obrá tky – optimalizace zá sob, max efektivnost – spojeno s provozem

VK/A = ú roveň pro vrcholový management- jaké zvolí varianty financová ní – ně kdy jsou cizí zdroje levně jš í než vlastní, zá visí na ú rokové mí ř e

Ná klady x Aktiva (sledová ní N ve vztahu k aktivitě)

- rů zný m ú č elů m v MÚ odpoví dají rů zně obecné vymezené ná klady

- konkré tně vymezený m ú č elem sledová ní ná kladů v MÚ

- strukturou a množ ství m vynalož ený ch ekonomický ch zdrojů

- peně ž ní m vyjá dř ení m pomocí oceň ová ní

1. př edná š ka 16. listopadu 2007

Č leně ní ná kladů

Proč jsem ná klady vynalož ila? př í č ina – Co má m dá l dě lat? rozhodovací ú lohy

- vyvolá no ú č elem – vztah k ř eš ení otá zky

- vý znam:

a) pro ř í zení podnikatelské ho procesu

b) pro rozhodová ní o budoucí ch variantá ch

A) DRUHOVÉ Č LENĚ NÍ

- z hlediska reprodukč ní ho procesu se projevují prvotně podle druhů ekonomický ch zdrojů

- vazba na ú č tovou osnovu – ú č tová tř í da 5

1) ná klady prvotní z hlediska zobrazení – ná kup na externí m trhu, vstup od dodavatelů

Provozní N

Finanč ní N

Mimoř á dné N

2) ná klady externí – vznikají spotř ebou materiá lu, subdodá vek, prací č i služ bami

3) ná klady jednoduché – z hlediska detailně jš í ho rozč leně ní na slož ky

Vý znam druhové ho č leně ní

- pro zajiš tě ní proporcí, stability, rovnová hy mezi potř ebou zdrojů v podniku a jejich zabezpeč ení m od externí ch partnerů

- z makroekonomické ho hlediska

- př í lohy v ú č etní zá vě rce – zá kladní č leně ní ve FÚ

- vý kaz zisků a ztrá t

Nevý hoda druhové ho č leně ní

- nelze hodnotit – pohled je př í liš jednoduchý, nejsou zná mé detaily

- hospodá rnost (č asové rozliš ení)

- ú č innosti

- efektivnost podnikové č innosti

- nevyjadř uje př í č inu vynalož ení – nositele, vazbu, dů vod k vynalož ení ná kladů

B) Ú č elové č leně ní ná kladů (ná klady podle ú č elu vynalož ení)

Spoř í m nebo př ekrač uji ná klady?

- ú č elový vztah na rů zné ú rovni podrobnosti

- kontrola hospodá rnosti vynalož ený ch ná kladů

- vztah ná kladů k vý robku, služ bě, k mí stu, tj. urč ení vě cné ho nositele

Prvotní č leně ní

- vý robná ch (hlavní ch) podnikatelský ch č inností

- pomocný ch obsluž ný ch č inností

- dalš í podrobně jš í č leně ní – dle technologický ch stupň ů, procesů. jednotlivý ch operací

1. hledisko ř í zení hospodá rnosti

- vztah ke konkré tní m č innostem a vý konů m

- technologické ná klady vynalož eny na tvorbu vý konů

- souč á st vý robní rež ie

- opravy udrž ová ní

- odpisy

- spotř eba papí ru konkré tní kvality

2. hledisko – ná klady na obsluhu a ř í zení

- ná klady vynalož ené za ú č elem vytvoř ení, zajiš tě ní a udrž ení podmí nek

- osvě tlení dí lny, plat mistra apod.

Př imě ř enost ná kladů

1. Ná klady jednicové

= jsou př í č inně vyvolá ny konkré tní jednicí vý konu

- mé ně ná roč né, materiá lní podstata ú konu

- souvisí s jednotkou vý konu – př iř aditelné

- stanovení dle norem spotř eby (norma je ná strojem ř í zení, stanovení m ú kolu ve spotř ebě ekonomické ho zdroje, které jsou př í č inně vyvolá ny jednotkou vý konu)

- souvisí s technologií

- rostou ú mě rně dle poč tu kusů, hodin apod.

- kalkulace jednicové ho vý konu

2. Ná klady rež ijní

= č á st technologický ch ná kladů souvisejí cí se zabezpeč ení m konkré tní ho druhu vý konu, vlastní m technologický m procesem a veš kerý mi ná klady na obsluhu ř í zení

- vztahují se k celkové mu objemu produkce

- nerostou ú mě rně s poč tem provedený ch vý konů

- stanoveny na delš í č asové období rozpoč tem ná kladů (mzda mistra na mě sí c)

- z č á sti na vý robě – vý robní a odbytová rež ie

- nezá vislé fixní

- nepř iř aditelné jednici. rozvrhnout pomocí př irá ž ky

- stanoveny na propoč tech. založ ené na odhadech, není stanovenou normou

C) Odpově dnostní ná klady

- vazba na organizač ní strukturu – č í m slož itě jš í struktura tí m lé pe lze definovat odpově dnost, využ ití jako tlak na efektivní hospodař ení s ná klady (motivace)

- mí sto a druh ná kladu je nutno identifikovat

- ú roveň odpově dnosti vedoucí ch stř edisek

- k ř í zení ú tvarů, ú seků, stř edisek (vý sledek hospodař ení stř ediska není zisk, ale rozdí l mezi plá novaný mi a skuteč ný mi ná klady)

- posouzení hodnotový ch vý sledků

- ve vztahu k jednotce vý konu jsou konstantní

Ná klady podle mí sta vzniku a odpově dnosti

1) ná klady externí

- prvotní

- vznikají na vstupu do vý roby

- v reá lný ch cená ch

- př. ná kup materiá lu, energií, př iř azené mzdy

2) ná klady interní

- druhotné – vznikly slož ení m již dř í ve vynalož ený ch ná kladů

- ná klady odebí rají cí ho stř ediska = je to spotř eba vlastní ch vý konů

- vý kony

- dá ny dalš í m zpracová ní m

- vnitropodnikové ceny

- př. ná klady na vlastní polotovary, ná klady na opravu strojů vlastní mi pracovní ky

D) Kalkulač ní č leně ní

= př í č inný vztah a poč etně technický způ sob př iř azení (alokace) ná kladů kle konkré tní m vý konů

1) Ná klady př í mé jednicové

= vynalož eny v souvislosti s konkré tní m vý konem č i stř ediskem

- prostý m dě lení m mohu př iř adit na jednotku vý konu jednicové ná klady (mož no zař adit ně které rež ijní ná klady)

- př í mé ná klady (materiá l, mzdy) a ostatní př í mé ná klady (č asové odpisy, pomocný materiá l)

2) Ná klady nepř í mé

= vztahují se na ně kolik vý konů č i stř edisek; př iř azová ny pomocí rozvrhový ch zá kladen

- rež ie vý robní, odbytová, sprá vní – rež ijní ná klady

- nutnost stanovit nepř í mo

- charakter variabilní ch a fixní ch ná kladů

E) Ekonomické ná klady = č leně ní ná kladů z hlediska potř eb rozhodová ní

= č leně ní dle změ ny vý š e ná kladů př i změ ně objemu a sortimentu vý konů

- vyjá dř it skuteč nou ekonomickou hodnotu

- ú č elnost využ ití ekonomický ch zdrojů

- ná klady oportunitní, fiktivní, nefinanč ní

- kalkulač ní odpisy, ú roky, rizika

- podnikatelská mzda

- kalkulač ní ná jemné

Zá vislost ná kladů na objemu vý konu

1) Ná klady variabilní

- zá vislé na objemu vý roby

I. lineá rní – proporcioná lní

II. progresivní – rostou rychleji než objem produkce (př esč asové hodiny- mzdy)

III. degresivní – rostou pomaleji než objem produkce

VN – spotř eba pohonný ch hmot pro stroj, opravy a ú drž ba po urč ité m poč tu už ití stroje, odmě ny, provize, použ í vaný materiá l k vý robě apod.

2) Ná klady fixní

= kapacitní ná klady

- zajiš tě ní podmí nek

- spojené s investič ní m rozhodnutí m

a) umrtvené ná klady – spojené s kapacitou, musí m je uskuteč nit př ed vý robou – ná vratnost vlož ený ch prostř edků

b) vyhnutelné fixní ná klady – nemají vliv na objem vý roby – př. plat GM – bude stejný př i vý robě i nevý robně, mohu je ř eš it a popř. i sní ž it

- souvisí s dlouhodobý m majetkem

- objem produkce nesouvisí pouze krá tkodobě – v urč ité m období se mohou změ nit v souvislosti se změ nou kapacity (změ na fixní ch ná kladů skokem)

- sniž ují se na jednotku produkce

FN - spotř eba energie pro vý robní zař í zení, odpisy, pojiš tě ní, opravy a ú drž ba prová dě na v pravidelný ch č asový ch intervalech. č asové mzdy zamě stnanců, proná jem reklamní ch ploch, inzerce, ú roky z ú vě ru, leasingové splá tky, kurzové ztrá ty, vedení ú č etnictví,. sprá va budov apod.

Vztah variabilní ch a fixní ch ná kladů

Rozhodovací ú lohy o existují cí kapacitě

= optimalizace sortimentu

= vliv změ ny sortimentu na ná klady, vý nosy, zisk

= analý za bodu zvratu (N = V; zisk je nulový, ani nevydě lá vá m ani neprodě lá vá m) – pokryty fixní i variabilní ná klady, vyká ž u zisk

Vliv rozhodnutí na ná klady

ná klad relevantní ná klady irelevantní

- novou variantou se budou mě nit - variantou nedotč ené

- rozhodnutí m dotč ené

Rozdí lové ná klady

- rozdí l ná kladů a vý nosů př ed realizovanou variantou

- rozhodnutí o změ ně vliv na relevantní ná klady

- rozmě lně ní fixní ch ná kladů = vyš š í zisk

1. př edná š ka 23. listopadu 2007

Na zá kladě vý robní ch ú kolů podniku se rozpoč tují a kalkulují ná klady na jednotku produkce na tzv. kalkulač ní jednici. Kalkulace je tedy stanovení ná kladů na jednotku produkce.

Kalkulace

- poč á tky kalkulace – USA 20. lé ta – vliv Japonské konkurence, Evropa 30. lé ta – Bať a

- systé my založ ené na př esné kalkulaci – Ně mecko, Anglie

Cí le

1) kalkulace ná kladů vý konu = zajiš tě ní (př iř azení) skuteč ný ch ná kladů vý konu

2) stanovení ná kladové ho ú kolu - ř í zení hospodá rnosti + propoč et ná kladů, marž e, zisku, ceny na vý robek, služ bu nebo na naturá lně vyjá dř enou jednotku vý konu (vý kon = vý sledek č innosti nebo objekt př iř azení ná kladů)

Kalkulace zahrnuje 3 problé my

I. Metody kalkulace - metodické otá zky – JAK př iř azovat ná klady

II. Využ ití metod k ř í zení a rozhodová ní – optimá lní využ ití; zá kladní oblasti využ ití kalkulací jako informace – jaké pož adavky, PROČ se př iř azují ná klady konkré tní m vý konů m

III. Kalkulace = ná stroj hodnotové ho ř í zení - ná stroj ř í zení jednicový ch ná kladů – systematické propojení informací o skuteč nosti s př edem stanovený mi ná klady uznaný mi rozpoč ty, kalkulacemi

Slouž í pro rozhodovací ú lohy

- ř í zení vý roby – pro sestavení plá nů a rozpoč tů, objem a struktura vý konů

- posouzení rentability jednotlivý ch vý robků, služ eb a jejich změ n

- rozbor hospodá rnosti s cí lem sní ž it ná klady a zvý š it zisk – př i ř í zení hospodá rnosti

- stanovení cen (obecně – jak trž ní ceny, tak vnitropodnikové ceny) pro vý kony

- posouzení taktické ho a strategické ho plá nová ní

- technologické změ ny

- hodnocení využ ití kapacit, investič ní zá mě ry

- odpově dnostní ú tvarové ř í zení

Metody kalkulace

- způ sob př iř azová ní ná kladů

- zá visí na:

a) vymezení př edmě tu kalkulace – CO? budu kalkulovat, musí m vyhově t př á ní zá kazní ka; př ená š ení ř í zení ze shora dolů – ná klady (př. ná kup surovin) jako dí lč í č innost + ná klad na samotný finá lní vý robek – musí m tam započ í tat slož itost vý roby, což ukazuje zodpově dnost jednotlivý ch stř edisek za ná klady, což vyví jí tlak na to bý t hospodá rný; cena je ale limitová na, hlavně externí m trhem – nemů ž u si dá t spoustu ná kladů a dá t 10x vyš š í cenu než konkurence → pokrač uje dá le

b) způ sobu př iř azová ní ná kladů př edmě tu kalkulace – JAK? matematické metody, chci nají t vzá jemnou souvislost mezi č inností a ná klady = nejtě sně jš í vztah, jestli je ná klad skuteč ně vyvolá n tou aktivitou a do jaké mí ry mů ž e bý t tento ná klad využ í vá n, hledá ní relevantní ch a irelevantní ch ná kladů (ty jsou zbytné a nezbytné)

c) struktuř e ná kladů – pomě r ná kladů co jsou př í mo ú mě rné vý konu = př iř aditelné a ná klady co jsou potř ebné a nemohu je k vý konu př iř adit; jednicové x rež ijní, variabilní x fixní; struktura je dá na v kaž dé m podniku individuá lně, → pokrač uje dá le

Př edmě t kalkulace

- př edmě tem kalkulace jsou vš echny druhy dí lč í ch a finá lní ch vý robků (zohledně ní celkový ch objemů vý roby)

- ú roveň kalkulace, cí l kalkulace – co tí m sleduji

- v podmí nká ch š iroké ho sortimentu, dle struktury č inností ve firmě, je tzv. reprezentant – nejdů lež itě jš í vý kony – rozmanitý vý robní program – nedě lají kalkulaci na kaž dý vyrobený produkt zvlá š ť (př. jogurt)

- zdokonalová ní IT (zadá vá ní vý bě rový ch vstupní dat) – lze zjistit rozsah kalkulovaný ch vý konů

- zvyš uje rozsah kalkulovaný ch vý konů

Kalkulač ní jedniceKalkulované množ ství

- př iř azuji ná klady na - urč itý poč et kalkulovaný ch jednic

konkré tní jednotku vý konu na kt. se zajiš ť ují celkové ná klady

- vymezeno mě rnou (urč ité množ ství reprezentantů

jednotkou, druhem, př. 1l mlé ka - ná klady jsou pro celé množ ství

= 1 reprezentant stejné, souhrn kalkulač ní ch jednic)

- vý znam pro stanovení prů m.

podí lu fixní ch ná kladů na jednotku

kalkulované jednice (fixní ná klady se stanovují

př ed zahá jení m provozu)

- př i stavebnictví - stavba domu – prodej bytu – v ceně je zahrnuto i stavba okolí, chodní k apod.

Struktura ná kladů v kalkulaci

Př iř azení ná kladů př edmě tu kalkulace

1) JAK př iř azovat ná klady – metodicky orientová no

2) PROČ se př iř azují nepř í mé ná klady na 1 kalkulač ní jednici? – už ivatelsko orientovaná otá zka – jestli je ná klad dů lež itý – ovlivň ují prodejní cenu, která má jistý limit a tak ovlivň ují ziskovou marž i (proč je tam dá vá m, metodicky zdů vodnit př iř azení nepř í mý ch ná kladů)

Pro vysvě tlení konkré tní ch způ sobů př iř azová ní ná kladů – kalkulace plný ch ná kladů – př iř azení vý konu ná klady:

1. Př í mé N = Bezprostř edně př iř aditelné 2. Nepř í mé N = vytvoř ení š irš í ho

sortimentu

- jednoduš e (dě lení m): - zajiš tě ní oboru č innosti (provoz)

i) jednicové – vyvolá ny kaž dou kalkulač ní jednicí - ř í zení stř ediska

ii) stanovené normou (technické vý kresy) - ná klady spojení se zajiš tě ní m kapacity

iii) rež ijní N vý konu – vynalož ené na zajiš tě ní - rež ijní jak je př iř adit a kolik?

druhu vý konu, ř í zeny rozpoč tem (jsou normová ny) - souvisí - dá vka, kapacita, č as, množ ství

iv) variabilní i fixní rež ie

Kalkulace ná kladů a vý konů