Студопедия

Главная страница Случайная страница

КАТЕГОРИИ:

АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника






Banka bank






Nejdů lež itě jš í m ú kolem Č NB je zajiš ť ová ní cenové stability, tedy té č á sti mě nové politiky, která zabezpeč uje vnitř ní stabilitu mě ny. V té to oblasti se zamě ř uje svou č inností př edevš í m na problematiku mí ry inflace.

Své ú koly plní centrá lní banka prostř ednictví m ř ady př í mý ch a nepř í mý ch ní strojů. K nepř í mý m ná strojů m patř í:

a) stanovení zá kladní ch ú rokový ch sazeb, za které centrá lní banka poskytuje ú vě ry obchodní m banká m

b) ú vě ry centrá lní banky, jejich objem a druhy

c) operace na volné m trhu, kde centrá lní banka nakupuje a prodá vá stá tní cenné papí ry obchodní m banká m

d) povinné minimá lní rezervy, které obchodní banky musí udrž ovat u centrá lní banky

e) konverze a swapy cizí ch mě n – ná kup a prodej cizí ch mě n za mě nu domá cí, popř í padě kombinace promptní ho ná kupu cizí mě ny s její m termí novaný m prodejem za př edem stanovený mě nový kurz (devizové swapy)

f) urč ení pravidel likvidity

g) bankovní regulace a dohled

Př í mý mi ná stroji je např. urč ená ú vě rový ch kontingentů a ú rokový ch limitů.

17.5.3 Obchodní banky

Obchodní banky vystupují na finanč ní ch trzí ch jako finanč ní zprostř edkovatelé, ale mů ž eme je obecně ji definovat jako podnikatelské subjekty, jejichž hlavní č inností je obchodová ní s peně zi.

Aby banka mohla zač í t fungovat, musí zí skat licenci. Licenci udě luje instituce, která je ze zá kona pově ř ená vý konem bankovní ho dohledu – v Č R je to Č NB.

Obchodní banky nejč astě ji dě lí me na banky univerzá lní a specializované podle rů zný ch krité rií, zejmé na podle produktu, typu zá kazní ků, regionu nebo oboru. Zatí mco univerzá lní banky nabí zejí vš echny produkty, specializované banky se soustř edí pouze na jednu nebo ně kolik bankovní ch služ eb.

Banky mohou bý t specializované také podle klientely: tzv. retailové (maloobchodní) bankovnictví se zamě ř uje na d robnou klientelu, wholesale (velkoobchodní) bankovnictví na velké podnikatelské subjekty.

V bankovní m sektoru Č R p ř evlá dají univerzá lní banky. Vedle uvedené tendence se prosazují nejen v č eské m bankovnictví trendy, které př edznamená vají budoucí vý voj tohoto sektoru:

1. vý razný rozvoj tzv. př í mé ho bankovnictví, které je založ eno na moderní ch technologií ch př esunu informací. Jde o použ í vá ní telefonní ho bankovnictví, poč í tač ové ho modemu, internetu nebo GSM systé mu

2. dů sledkem intenzivní ho zavá dení tě chto moderní ch bankovní ch technologií je sniž ová ní poč tu poboč ek bank i poč tu pracovní ků na př epá ž ká ch poboč ek.

3. zvyš uje se koncentrace v bankovní m sektoru a posiluje se tendence ke zvě tš ová ní jednotlivý ch bank. Zejmé na fú zemi mezi bankami a v dů sledku krachu př edevš í m malý ch bank. Trž ní struktura v tomto sektoru nabý vá sá le ví ce charakteru oligopolu. Tí m se podstatně mě ní podmí nky konkurence i marketingová strategie velký ch i menš í ch bank.

4. vedle koncentrace, kterou mů ž eme považ ovat za horizontá lní proces, dochá zí rovně ž k diverzifikaci propojová ní m č innosti peně ž ní ch ú stavů s pojiš ť ovnami, penzijní mi fondy, podí lový mi a investič ní mi fondy. Vznikají tak silné finanč ní skupiny.

 

Kaž dá obchodní banka je povinna ř í dit se 3 zá kladní mi zá sadami bankovní ho podniká ní:

a) Pravidlem likvidity – založ ena na schopnosti banky kdykoli dostá t svý m klientů m. Založ eno př edevš í m na ř í zení její ch aktiv a pasiv. Na ú roveň likvidity pů sobí např. diverzifikace aktiv

b) Pravidlem rentability (vý nosnosti) – rentabilitu banky odvozujeme od vý š e dosahované ho zisku. Zisk je hlavní motivací podniká ní a rozdí lem mezi vý nosy a ná klady. Zá kladem bankovní ho zisku je ú roková marž e (rozdí l mezi ú rokový mi sazbami z poskytnutý ch ú vě rů a vyplacený mi z vkladů).

Bankovní likvidita a rentabilita jsou nezbytný mi př edpoklady platební platební schopnosti obchodní banky uhradit bě ž né ná klady a zá vazky č ili dosaž ení a udrž ení př edpokladů solventnosti banky.

c) Pravidlem bezpeč nosti – bezpeč nost (bankovní jistota) je založ ena nejen na dodrž ová ní zá sad likvidity, solventnosti a vý nosnosti banky, ale musí poč í tat s ř adou rizik, k minž patř í zejmé na riziko ú vě rové, mě nové a ú rokové.

 

Obchodní banka prová dí obchody s peně zi tř emi druhy bankovní ch operací:

1. Aktivní operace – ty, v nichž banka vystupuje jako vě ř itel a jejichž vý sledky se projevují v bakovní bilanci jako aktiva, např. ú vě ry poskytované klientů m banky

2. Pasivní operace – ty, ve který ch stojí banka v pozici dluž ní ka a vý sledek tě chto operací je uveden na straně pasiv v bilanci banky, např. př ijí má ní vkladů od klientů

3. Neutrá lní operace – banka zde není dluž ní kem ani vě ř itelem. Vý sledky tě chto operací se bezprostř edně neprojevují v bilanci banky, ale ovlivní její vý nosy a ná klady, např. za prová dě ní platební ho styku klienti zaplatí urč ité poplatky, které jsou vý nosem banky, na druhé straně vš ak tato služ ba znamená pro banku vynalož ení ná kladů – osobní ch, materiá lový ch, …

Ná klady a vý nosy bank jsou evidová ny ve vý kazu zisku a ztrá t.

 

Obecně mů ž eme jaký koli ú vě r charakterizovat jako peně ž ní vztah mezi dluž ní kem a vě ř itelem. Za využ í vá ní ú vě ru zaplatí dluž ní k vě ř iteli ú rok (cena ú vě ru).

a) Bankovní ú vě ry mů ž eme č lenit podle rů zný ch hledisek:

b) Podle odvě tví, kam je ú vě r posyktnut

c) Podle ú č elu – na vý robu, obě h, spotř ebu

d) Podle dluž nický ch subjektů – veř ejné a soukromé subjekty, tuzemské a zahranič ní subjekty

e) Podle doby trvá ní – krá tkodobé do jednoho roku, stř edně dobé do č tyř let, dlouhodobé nad č tař i roky

f) Podle zajiš tě ní – osobně nebo vě cně zajiš tě né

g) Podle použ ité techniky poskytnutí ú vě ru – ú vě r eskontní, ú vě r lombardní, ú vě r hypoté č ní, …

Z poskytová ní ú vě rů vyplý vá riziko spojené s jeho nesplacení m. Pro vě ř itele by byl takový obchod č istou ztrá tou, proto se banka musí co nejlé pe zajistit omezení m tohoto rizika. Buď osobní m zajiš tě ní m (stanovení ruč itele) nebo vě cný m zajiš tě ní m ú vě ru (zá stava nemovitostí, cenný ch papí rů)

Depozitní obchody jsou jednou z nejdů lež itě jš í ch pasivní ch operací. Klientské vklady mů ž eme č lenit na:

Bě ž né vklady (na vidě nou, na pož á dá ní, vista vklady)

Termí nované vklady

Zá kladní rozdí l spoč í vá v rozdí lné mož nosti klienta disponovat se svý mi peně ž ní mi prostř edky, které svě ř il peně ž ní mu ú stavu. Zatí mco u bě ž ný ch vkladů není klient př i vý bě ru omezen, u termí novaný ch je vý bě r peně z vá zá n na dodrž ení dohodnuté ho termí nu.

Bě ž né vklady posyktují klientovi banky vý hodu neomezené ho vý bě ru, zá rově ň vš ak př iná š ejí jen minimá lní vý nos, protož e ú rokové sazby z tě chto vkladů jsou vlemi ní zk é. Tyto druhy vkladů jsou spojeny s bě ž ný mi, kontokorentní mi nebo sporož irový mi ú č ty, jichž klienti využ í vají k bezhotovostní mu platební mu styku. Banka s nimi mů ž e disponovat omezeně ji než s vklady, u který ch je urč en termí n nebo lhů ta pro jejich vyzvednutí. Vý hodou pro banku je ní zká ú roková mí ra vyplá cený ch ú roků.

Termí nované vklady jsou u banky ulož eny za ú č elem vyš š í ho ú rokové ho vý nosu. Podmí nkou je, ž e se klient po uvedenou dobu vzdá disponová ní s ulož ený mi prostř edky. Pro banku znamená vě tš í mož nost disponovat, naopak z tě chto vkladů vyplý vají vyš š í ú rokové sazby, které zvyš ují ná klady banky.

 

Jednou z tadič ní ch funkcí obchodní ch bank je zprostř edková ní platební ho styku, který je typickou neutrá lní operací. Platební styk se prová dí dvě ma zá kladní mi způ soby:

Hotovostní

Bezhotovostní

Z hlediska teritoriá lní ho:

Tuzemský

Zahranič ní

V hotovostní m platební m styku se použ í vají bankovky a mince, bezhotovostní platební styk využ í vá formy př evodů mezi ú č ty vedený mi v banká ch.

Tuzemský platební styk se uskuteč ň uje mezi subjekty jedné ná rodní ekonomiky, zahranič ní platební styk zahrnuje platby z ciziny a do ciziny probí há př evá ž ně v zahranič ní ch mě ná ch.

Vě tš ina hotovostní ch plateb probí há bez př í mé ú č asti bankovní sfé ry. Hotovostní pení ze mohou fungovat na obou straná ch platby, u ně který ch plateb vš ak mohou pení ze mě nit svou formu z hotovostní na bezhotovostní a naopak.

Ú loha bank v hotovostní m platební m styku vyplý vá z potř eby dodá vat do hospodá ř ství urč ité množ ství obě ž iva a vracet do centrá lní banky hotovostní pení ze, jetliž e je jich v urč ité m okamž iku v peně ž ní m obě hu př ebytek. Tato č innosti jsou označ ová ny jako pokladní operace obchodní ch bank.

Vý hody a nevý hody hotovostní ch plateb – nevý hody a rizika jak pro plá tce, tak pro př í jemce (riziko ztrá ty, odcizení, omylů, př ijetí faleš ný ch bankovek…). Kromě toho je použ í vá ní hotovostní ch peně z v platební m styku spojeno s rů zný mi ná klady. Také souvisí se zbyteč ně velkou drž bou hotový ch peně z v domá cnostech a podnicí ch, kde tyto peně ž ní prostř edky nepř iná š ejí ž á dný vý nos. Naopak vý hodou je použ í vá ní hotovostí zejmé na v nestabilní ekonomice pro př í jemce plateb, protož e př i té to formě platební ho styku dochá zí k okamž ité mu př edá ní peně z. Potenciá lní riziko tzv. praní š pinavý ch peně z – legislativní kroky vedoucí k limitová ní hotovostní ch př evodů.

Bezhotovostní platební styk odstraň uje ně které ze zmí ně ný ch problé mů, avš ak nelze opomenout bezpeč nostní opatř ení, která vš ak mají zcela jiný charakter.

Jelikož veš keré bankovní operace probí hají prostř ední m poč í tač ové sí tě, hrozí nebezpeč í, ž e elektroniky bude zneuž ito ve prospě ch nepoctivé ho jedince.

Prová dě ní bezhotovostní ho platební ho styku umož ň uje systé m nazvaný automatizace bankovní ch operací (ABO). V roce 1992 zahá jilo v Č R č innost clearingové centrum, jteré eviduje na zá kladě ú dajů od jednotlivý ch bank platby prová dě né peně ž ní mi ú stavy a prová dí zú č tová ní tě chto plateb.

V meziná rodní m platební m styku je v souč asné době použ í vá n systé m SWIFT (Society of Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Jde o mezibankovní poč í tač ově ř í zenou telekomunikač ní sí ť, která umož ň uje komunikaci a př edá vá ní zprá v mezi bankami rů zný ch zemí zapojený ch do tohoto systé mu.

 

Nejbě ž ně jš í ná stroje bezhotovostní ho platební ho styku v Č R

Př í kaz k ú hradě

Př í kaz k inkasu

Př í mé bankovnictví

Š eky

Platební a kreditní karty – vý hody: bezpeč nost, ú spora č asu i peně z, pruž nost, i ně které doplň kové služ by (pojiš tě ní)

18 Inflace a Phillipsova kř ivka(chá pá ní inflace a její mě ř ení; inflace a soudobé teorie; př í č iny, typy a dů sledky inflace; Phillipsova kř ivka; dynamické chá pá ní inflace a protiinflač ní politika)

18.1 Chá pá ní inflace a její mě ř ení

Inflace znamená vš eobecný rů st cenové hladiny v ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochá zí k poklesu cenové hladiny.

Inflace je stejně stará jsko trž ní ekonomiky. Trž ní uroč vá ní cen vž dy bylo a bude doprová zeno rů stem cen.

Až do zač á tku 20.století př evlá dal v ekonomické teorii ná zor, ž e inflaci způ sobuje nadmě rná emise peně z, která vede k nerovnová ze mezi množ ství m peně z v obě hu a množ ství m zbož í na trhu. Cenová hladina se v klasické kvantitativní teorii rovná

MV

P =
Y

P – cenová hladina

Y – reá lný dů chod

M – množ ství peně z v obě hu

V – dů chodová rychlost obratu peně z v urř ité m období

 

Dalš í vý sledky ekonomické ho vý zkumu v prů bě hu 20.století uká zaly, ž e tato teorie nedoká ž e vysvě tlit krá tkodobé kolí sá ní cen v prů bě hu cyklu, stejně jako nebere v ú vahu ú lohu ú vě ru př i urč ová ní množ ství peně z v obě hu (J. A. Schumpeter). Postupně se podař ilo proká zat, ž e na vý voj inflace má zá sadní vliv i vý voj ú rokové mí ry, č i vý voj mě nové ho kurzu.

Zá kladní př elom v chá pá ní inflace je spojen se jmé nem J. M. Keynese, podle které ho, pokud rů st efektivní poptá vky nevyvolá odpoví dají cí rů st vý roby, projeví se tento rů st ná sledný m rů stem cenové hladiny. Př í má aplikace Keynesový ch ná zorů vedla k formulaci vý dajové inflace – jako dů sledku vá znoucí spotř ební, zejmé na vš ak investič ní aktivity ze strany spotř ebitelů a podnikatelů.

V souč asnosti se vě tš ina ekonomů shoduje, ž e inflace znamená vš eobecný rů st cen, který mí vá nejrů zně jš í př í č iny. Jeden z vyhraně ný ch smě rů vysvě tluje inflaci jako dů sledek poruch př i ustanovová ní rovnová hy mezi agregá tní poptá vkou a nabí dkou. Druhý ná zor zdů razň uje monetá rní př í č iny, př edevš í m nadmě rnou emisi peně z (monetaristé).

 

Mě ř ení inflace

K mě ř ení inflace se bě ž ně využ í vají cenové indexy, které pomě ř ují ú roveň cen.

Index spotř ebitelský ch cen

∑ Q0P1

CPI (ISC) = x 100

∑ Q0P0

Cenový deflá tor

nominá lní HDP

cenový deflá tor =

reá lné HDP

Dow-Jonesů v index cenný ch papí rů, atd.

Pro vš echny cenové indexy je vš ak společ né, ž e vyjadř ují změ nu cenové ú rovně v bě ž né m roce ve srovná ní s rokem zá kladní m. Tyto změ ny vyjá dř ené jako relativní př í rů stek v % nazý vá me mí rou inflace:

ISC96 – ISC95

π = x 100

ISC95

 

ISC96 – index spotř ebitelský ch cen v roce 1996

ISC95 – index spotř ebiteslký ch cen v roce 1995

 

Dojde-li k poklesu mí ry inflace, hovoř í me o dezinflaci, tj. zpomalení tempa rů stu cenové hladiny.

 

Vztah mezi inflací a ú rokovou mí rou

Dů lež itý je i vztah mezi inflací (zryhlení m nebo poklesem rů stu cen) a ú rokovou mí rou. Reá lná ú roková mí ra se rovná:

ir = in – π

ir – reá lná ú roková mí ra

in – nominá lní ú roková mí ra

π – mí ra inflace

 

Reá lnou ú rokovou mí ru vypoč teme, když od nominá lní ú rokové mí ry odeč teme mí ru inflace. Nominá lní ú roková mí ra je zase naopak souč tem reá lné ú rokové mí ry a mí ry inflace.

Graf 18.1 na straně 404! zachycuje tzv. Fisherů v efektroste-li mí ra inflace, roste i nominá lní ú roková mí ra.

18.2 Inflace a soudobé teorie

V ekonomice existuje oč eká vaná mí ra inflace. V souč asnosti se podle toho, zda ekonomické modely pracují s př edpokladem vyč iš ť ují cí ch se trhů nebo naopak, dě lí me tyto teorie a modely na klasické a keynesiá nské.

 

Klasická teorie

Tato teorie vychá zí z ná sledují cí ch př edpokladů:

1) Trž ní systé m umož ň uje dí ky pruž né mu mzdové mu a cenové mu mechanizmu, zajiš ť ovat optimá lní alokaci vý robní ch zdrojů. Trhy se vyč iš ť ují, neboť se př izpů sobují mzdy a ceny, aby vyrovnaly nabí dku s poptá vkou.

2) Domá cnosti i firmy se rozhodují optimá lně, neboť pro svá rozhodnutí využ í vají vš echny dostupné informace.

3) Domá cnosti i firmy jsou schopné př i využ ití vš ech dostupný ch informací se rozhodovat racioná lně.

Hypoté za racioná lní ch oč eká vá ní - do ekonomie vná š í tuto teorii J. F. Muth, podle ně hož se racioná lní oč eká vá ní oprí rají nejen o minulé ú daje, ale i vš echny dostupné informace o budoucí m vý voji.

Pokud budeme př edpoklá dat, ž e trh se jednak plně vyč iš ť uje, a jednak, ž e jsme schopni racioná lně př edpově dě t budoucí cenovou ú roveň, musí me př edpoklá dat, ž e:

a) Cenová hladina se př izpů sobí rovnová ze mezi agregá tní nabí dkou a agregá tní poptá vkou, tedy AD = AS

b) Nevzniknou ž á dné chyby v oč eká vá ní; proto cenová hladina (P) se musí rovnat oč eká vané cenové hladině (Pe), tedy P = Pe. Zá roveň musí platit, ž e množ ství peně z v obě hu (M) se musí rovnat oč eká vané peně ž ní zá sobě (Me), tedy M = Me

Graf 18.2 na straně 407 a graf 18.3 na straně 408!

Keynesiá nská teorie

Pracuje s modely, ž e trhy se nevyč iš ť ují. To znamená, ž e na tě chto trzí ch se té mě ř nemě ní ceny. Naopak firmy spí š e mě ní objem produkce podle skuteč né poptá vky. Teprve po posouzení velikosti poptá vky urč ují ceny a poč ty zamě stnanců vč etně jejich mezd.

Tempo rů stu reá lné ho produktu v ekonomice, není urč ová no snahou př iblí ž it se k ú rovni potenciá lní ho produktu, ale jako rozdí l mezi rů stem nominá lní ho dů chodu (yn) a mí ry inflace (π):

y = yn - π

18.3 Př í č iny, typy a dů sledky inflace

Podle toho, odkud př ichá zejí podně ty rů stu cenové hladiny, rozliš ujeme inflaci poptá vkovou a nabí dkovou.

Poptá vková inflace

Vyplý vá prvoř adě z nadmě rné agregá tní poptá vky, č i ze strukturá lní ch problé mů na straně agregá tní poptá vky. Př edpokladem pro její vznik je ekonomická situace, kdy skuteč ný produkt se blí ž í potenciá lní mu produktu. Graf 18.4 na straně 410! popisuje poptá vkovou inflaci.

Poptá vková inflace nastá vá v př í padech:

1. Spotř ební vý daje obyvatelstva (C) nadmě rně rostou; k tomu dochá zí tehdy, když rů st nominá lní ch mezd douhodobě př evyš uje rů st produktivity prá ce.

2. Investič ní vý daje firem (I) se př í liš rychle zvě tš ují dí ky rostoucí ú vě rové emisi, nebi dí ky ní zké ú rokové mí ř e.

3. nejvý znamně jš í m faktorem, je rostoucí objem stá tní ch vý dajů (G)

4. K rů stu inflace mohou napomá hat i vně jš í vztahy; aktivní saldo č isté ho vý vozu (Nx) zvyš uje domá cí poptá vku oproti nabí dce

 

Př i hodnocení poptá vkové inflace je také dů lež ité urč it, zda se jedná o:

Jednorá zovou změ nu cenové hladiny – mů ž e bý t způ sobeno vě tš í m č i menš í m poptá vkový m š okem

Dlouhodobý rů st cenové hladiny – dochá zí k ně mu pouze tehdy, pokud rovně ž dlouhodobě poroste peně ž ní zá soba.

 

Nabí dková inflace

Vyplý vá provoř adě z nedostateč né nabí dky co do velikosti nebo struktury. Př edpokladem pro vznik je, ekonomická situace, kdy skuteč ný produkt je niž š í než potenciá lní a ceny (i mzdy) zač í nají rů st dř í vě, než ekonomika dosá hne stavu plné zamě stnanosti.

Graf 18.5 na straně 412! popisuje nabí dkovou inflaci

Je-li sní ž eí agregá tní nabí dky dostateč ně masivní, hovoř í me o nabí dkový ch š ocí ch. Vznikají jako dů sledek celosvě tový ch poruch v nabí dce zá kladní ch surovin, paliv č i potravin.

Vykazují -li ná klady i ceny setrvač nou tendenci k rů stu, hovoř í me o stagflaci jako jevu, kdy období poklesu HDP a roustoucí nezamě stnanosti vyvolané poklesem agregá tní nabí dky souč asně dochá zí k znač né mu rů stu inflace.

Dalš í př í č iny vyvolá vají cí inflaci – jedná se o poruchy č i změ ny v monetá rní ch tocí ch ekonomiky. Jako př í klad lze uvé st fiská lní inflaci, vyvolanou změ nami ve způ sobu zdaň ová ní.

Specifický m druhem inflace, který ovlivň uje agregá tní nabí dku, je i oč eká vaná inflace. Její velikost ovlivň ují př edevš í m mzdová oč eká vá ní pracovní ků a cenová oč eká vá ní firem.

Dalš í typy inflace

Nejč astě ji se použ í vá krité rium velikost poruchy. Vý sledkem jsou 3 zá kladní typy inflace:

1) mí rná – jednociferná roč ní mí ra inflace (0, 1 – 9, 9%)

2) pá divá – dvojciferná roč ní mí ra inflace (10-99%), ně kdy dokonce trojciferná (100-999%)

3) hyperinflace – č tyř ciferná roč ní mí ra inflace (ví ce než 1000%)

Dalš í klasifikace č lení inflaci na

zjevnou (otevř enou) – projevuje se rů stem cenové ú rovně

skrytou (potlač enou) – není vykazová na v oficiá lne publikovaný ch cenový ch indexech, navenek se projevuje existencí č erné ho trhu a nedostatkové ho zbož í a nedobrovolný m rů stem ú spor.

Jiné tř í dě ní je na inflaci

oč eká vanou – subjekty jsou schopny, na zá kladě pouč ení z minulosti, anticipovat budoucí vý voj inflace. Obvyklou obranou je valorizace vš ech dů chodů, plateb, atd.

neoč eká vanou

 

Dů sledky inflace

V bě ž né m ekonomické m ž ivotě, kdy se nepohybují vš echny ceny a mzdy tejný m tempem rů stu, tj. inflace je nevyrovnan á, stejně jako nebý vá plně oč eká vaná, dochá zí k deformaci cen, mí ry zdaně ní a reá lný ch ú rokový ch sazeb. Tyto deformace ná sledně ovlivň ují:

a) př erozdě lová ní dů chodů a bohatství mezi rů zný mi ekonomikcý mi subjekty

b) vý voj nejdů lež itě jš í ch makroekonomický ch agregá tů

 

Vliv inflace na př erozdě lová ní dů chodů a bohatství není jednoznač ný, neboť je ovlivň ová n nejen typem inflace, ale i konkré tní historickou situací zkoumané země. Obecně vš ak platí, ž e inflace zvý hodň uje:

Př í jemce nefixovaný ch dů chodů

Dluž ní ky

Majitele hmotné ho bohatství

Dovozce (je-li inflace vyš š í než zahranič ní)

Naopak znevý hodň uje:

Př í jemce stá lý ch (nemě nný ch) dů chodů

Vě ř itele

Majitele hotový ch peně z

Vý vozce (je-li domá cí inflace vyš š í než zahranič ní)

Nejví ce ztrá cejí majitelé zcela nepruž ný ch aktiv, zejmé na př i neoč eká vaně vzsoký ch tempech inflace

Naopak nejmé ně fixovaný m př í jmem je zisk, proto také nejví ce zí ská vají př í jemci zisku.

V ekonomice s nedostateč nou akumulací domá cí ch zdrojů a volný mi vý robní mi faktory se mohou tyto ú spory stá t impulzem pro nastartová ní č i obnovu ekonomické ho rů stu.

V kapitá lově nasycený ch ekonomiká ch, kde hlavní př eká ž kou není nedostatek akumulač ní ch zdrojů, ale nedostateč ný rů st agregá tní poptá vky, vš ak i mí rná inflace v horní č á sti spektra obvykle vyvolá vá dalš í problé my: Podporuje uklá dá ní peně z do neproduktivní ch investic (budov, drahý ch kovů) a tí m i př í padnou stagflaci v ekonomice.

Pokud se jedná o vý voj nejdů lež itě jš í ch makroekonomikcý ch agregá tů, lze konstatovat, ž e dlouhodobá vý razná inflace do znač né mí ry oslabuje vyhlí dky ekonomik na dlouhodobě stabilní ekonomikcý rů st.

Vzhledem k mož né krá tkodobé substituci mezi inflací a nezamě stnaností (Phillipsova kř ivka) jsou na makroekonomické ú rovni č asto srovná vá ny ná klady, které vyvolá vá inflace s ná klady, které vyvolá vá nezamě stnanost.

Dů lež ité je rozliš ovat stav plné zamě stnanosti, kdy trh prá ce jako celek je v rovnová ze a mí ra nezamě stnanosti odpoví dí př irozené mí ř e nezamě stnanosti a nedobrovolnou nezamě stnanost, kdy poč et volný ch pracovní ch mí st je niž š í než celková nabí dka prá ce

Zná mý je i Okunů v index chudoby, ve které m se sč í tá mí ra nezamě stnanosti a mí ra inflace

 

18.4 Phillipsova kř ivka

A. W. Phillips dospě l k zá vě ru, ž e mezi mí rou inflace a mí rou nezamě stnanosti existuje nepř í mo ú mě rná zá vislost.

Na grafu 18.6 na straně 418! je zobrazena tzv. krá tkodobá Phillipsova kř ivka. V tomto př í padě př edpoklá dá me, ž e s rostoucí mí rou nezamě stnanosti dochá zí k poklesu tempa rů stu mezd a tí m i cen, neboť cenový rů st je firmami odvozová n prá vě od mzdové ho rů stu. Naopak klesají cí mí ra nezamě stnanosti vyvolá vá rostoucí mzdovou a ná sledně i cenovou inflaci. Substituč ní charakter vztahu mezi oč eká vanou inflací a nezamě stnaností, př edstavovaný klesají cí krá tkodobou Phillipsovou kř ivkou, tak vytvá ř í př edstavu, ž e vlá da př i formulaci své hospodá ř ské politiky si do jisté mí ry mů ž e vybí rat mezi tě mito dvě ma obvyklý mi cí li hospodá ř ské politiky.

Př i ní zké agregá tní poptá vce se kř ivka AD pohybuje v bodu, kde je pomě rně vysoká nezamě stnanost a ní zká mí ra inflace. Naopak př i vysoké agregá tní poptá vce se kř ivka AD pohybuje kolem bodu, kde je ní zká nezamě stnanost a vysoká inflace.

 

Oč eká vaná inflace a dlouhodobá Phillipsova kř ivka

Poptá vkové š oky mohou vý razně zvý š it mí ru skuteč né inflace. Trž ní subjekty tuto změ nu zaregistrují a v ná sledují cí m období př i kolektivní m vyjedná vá ní o mzdový ch sazbá ch budou vychá zet z vyš š í mí ry inflace. To znamená, ž e př i kaž dé ú rovni nezamě stnanosti bude mí ra inflace vyš š í s tí m, ž e tento př izpů sobovací proces bude pokrač ovat tak dlouho, dokud se nezamě stnanost nevrá tí na př irozenou mí ru, kdy stabilní mzdové ná klady nebudou vyvolá vat dalš í akceleraci inflace. Mí ra oč eká vané inflace se bude stabilizovat na ú rovni př irozené mí ry nezamě stnanosti. Dlouhodobá Phillipsova kř ivka za tě chto př edpokladů bude mí t tvar vertiká lní př í mky, viz graf 18.7 na straně 420! ukazují cí, ž e v rovnová ž né situaci rů st cenové hladiny bude odpoví dat oč eká vané mí ř e inflace. Dlouhodobá vertiká lní Phillipsova kř ivka je tak v podstatě jiný m vyjá dř ení m myš lenky, ž e pení ze jsou v dlouhé m období neutrá lní.

V dlouhé m období neexistuje volba mezi inflací a nezamě stnaností. Mí ru inflace urč uje rů st peně ž ní nabí dky, kdž to mí ra nezamě stnanosti se blí ž í př irozené nezamě stnanosti. Substituč ní efekt tedy zde neplatí!

Krá tkodobá Phillipsova kř ivka se vš ak neposunuje jen v dů sledku oč eká vané inflace poptá vkové ho typu, ale také v dů sledku nabí dkový ch š oků.

 

18.5 Dynamické chá pá ní inflace a protiinflač ní politika

V modelu AD-AS lze zkoumat dů sledky jednorá zový ch poptá vkový ch a nabí dkový ch š oků na vý voj dů chodu a na změ ny cenové hladiny. Chceme-li vš ak zkoumat dlouhodobý vý voj inflace, tj. nepř etrž itý rů st cenové hladiny, potom je vhodné i z hlediska mož né ho grafické ho vyjá dř ení tohoto jevu modifikovat model AD-AS na dynamický model DAD – DAS, ve které m je mí sto cenové hladiny (P) zachycová na mí ra inflace (π)

Pt – Pt-1

π =

Pt-1

 

Kř ivka DAD (d ynamická a gregá tní p optá vka) je klesají cí kř ivka stejně jako kř ivka AD. Kř ivka DAS (d ynamická a gregá tní n abí dka) je naopak rostoucí kř ivka, stejně jako kř ivka AS. Zá kladní podoba tohoto modelu je zachycena na grafu 18.9 na straně 422!


Поделиться с друзьями:

mylektsii.su - Мои Лекции - 2015-2024 год. (0.052 сек.)Все материалы представленные на сайте исключительно с целью ознакомления читателями и не преследуют коммерческих целей или нарушение авторских прав Пожаловаться на материал