Главная страница Случайная страница КАТЕГОРИИ: АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника |
Podle druhu zvířete
- hově zí - telecí - vepř ové - skopové - kozí - koň ské
HOVĚ ZÍ MASO
- zí ská vá se ze skotu starš í ho 7 mě sí ců (jalovin, krav, bý ků a volků) - obsahuje 70% vody, 19% bí lkovin, 8% tuku - je svě tle až cihlově č ervené
zadní hově zí - sví č ková - ní zký roš tě nec - vysoký roš tě nec (š us) - ký ta - plec
biologicky hodnotně jš í, vyž aduje kratš í tepelnou ú pravu
př ední hově zí - hrudí a ž ebra - bok - podpleč í a krk - kliž ka - plá tek z pá nevní dutiny
TELECÍ MASO
- pochá zí z mlá ď at skotu ve vě ku 1 – 7 mě sí ců (resp. s jateč ní hmotností max. 160 kg) - oproti hově zí mu masu obsahuje mé ně tuku a ví ce vody (73%) - je svě tle rů ž ové - má niž š í energetickou hodnotu a je lé pe stravitelné
- ký ta - plec - peč eně - krk - š pič ka hrudí - stř ed hrudí - bok hrudí - koleno, kliž ka, ocá sek
VEPŘ OVÉ MASO
- pochá zí z jateč ný ch prasat (vepř i, prasnice, kanci, selata) - oproti hově zí mu je chudš í na bí lkoviny (15, 5%) - má vysokou energetickou hodnotu a je hů ř e stravitelné
- ký ta - plec - peč eně - krkovič ka - bů č ek - koleno - nož ič ka - ocá sek, hlava, ouš ko
SKOPOVÉ MASO
- pochá zí z ovcí (mé ně č asto z beranů a kastrá tů) - 60 – 67% vody, 16 – 17% bí lkovin, 14 – 23% tuku - nejlepš í maso je z kusů starý ch 1 – 2 roky - barva je cihlově č ervená - nevý hodou je rychlé tuhnutí loje – pokrmy je nutné podá vat horké, neboť studený lů j má nepř í jemnou chuť a pach
- ký ta - plec - hř bet - krk a bok
KOZÍ MASO
- na trhu se vyskytuje zř í dka - má svě tlou barvu - je dobř e stravitelné - jateč ní zpracová ní je stejné jako u skopové ho
JEHNĚ Č Í A KŮ ZLEČ Í MASO
- stá ř í jehň at max. 12 mě sí ců, ků zlat 5 mě sí ců - je bí lé - dobř e stravitelné KOŇ SKÉ MASO
- zí ská vá se z jateč ní ch koní (hř í bě cí ze zví ř at do 18 mě sí ců) - vý razné č ervené zbarvení s namodralý m leskem - stravitelností podobné zvě ř ině
VÝ ROBNÍ MASO
- urč eno ke zpracová ní na masné vý robky
OSTATNÍ JATEČ NÉ PRODUKTY
- droby, krev, kosti, stř eva, vepř. ků ž e, tuk
DROBY
- pož ivatelné vnitř nosti nebo č erstvé maso jiné než jateč ně opracované (např. mozek, jazyk, ohá ň ka)
JÁ TRA mají vysokou biologickou hodnotu J obsahují plnohodnotné bí lkoviny, minerá lní lá tky (ž elezo) a vitamí ny (A, B, C, D) L obsahují cholesterol, hromadí se v nich tě ž ké kovy (olovo, kadmium, rtuť)
LEDVINY mají podobnou biologickou hodnotu jako já tra př ed kuchyň skou ú pravou se má č í ve vroucí vodě nebo mlé ce (odstraně ní zá pachu)
MOZEK J má vysokou biologickou hodnotu L obsahuje cholesterol
PLÍ CE využ í vají se telecí a vepř ové plí ce jsou hů ř e stravitelné, př i ú pravě se proto krá jí na malé kousky
SLEZINA využ í vá se vepř ová bohatý zdroj ž eleza
SRDCE dodá vá no je podé lně rozř í znuté, bez velký ch krevní ch cé v hů ř e stravitelné
JAZYK nejhodnotně jš í je vepř ový použ í vá se pouze z mladý ch zví ř at
DRŠ Ť KY zí ská vají se z př edž aludků skotu KREV
- obsahuje bí lkoviny, glukó zu, tuky a ž elezo - ihned po zí ská ní (do tř í hodin) musí bý t zchlazena na teplotu max. 3 °C - k potraviná ř ský m ú č elů m se využ í vá krev vepř ová (tlač enka, jelí tka), event. hově zí
KOSTI
MORKOVÉ KOSTI hově zí kosti (ramenní, holenní a stehenní) s morkem (obsahuje ž elezo a lecitin)
MASITÉ KOSTI hově zí kosti (hrudní, obratle, ž ebra) obsahují 15 – 20% masa využ í vají se také k vý robě ž elatiny
DRŮ BEŽ Í MASO
NEJČ ASTĚ JI KONZUMOVANÉ DRUHY - kur (kuř e, slepice), krocan, perlič ka, husa, kachna
KUR max. stá ř í 3 mě sí ce
BROJLEŘ I porá ž í se př ed pohlavní zralostí (projevuje se ohebný m hř ebenem hrudní kosti) kuř ecí cca 8 tý dnů od vylí hnutí krů tí na 12 – 14 tý dnů
Po porá ž ce musí bý t drů bež do dvou hodin (tě ž ké krů ty do 12 hodin) zchlazena na teplotu max. 4 °C
VÝ Ž IVOVÁ HODNOTA
srovná ní s masem hově zí m a vepř ový m
J př í znivě jš í pomě r ž ivin lé pe stravitelné obsahuje ví ce bí lkovin
L niž š í obsah vitamí nů D a B
Č LENĚ NÍ JATEČ NĚ OPRACOVANÉ HO TĚ LA DRŮ BEŽ E
NEDĚ LENÁ JATEČ NĚ OPRACOVANÁ TĚ LA
kuř e slepice kapoun mladá krů ta krů ta mladá kachna kachna mladá husa husa mladá perlič ka perlič ka
DĚ LENÁ JATEČ NĚ OPRACOVANÁ TĚ LA
např. stehno, stehenní ř í zek, kř í dlo, prsa, prsní ř í zek …
HODNOCENÍ JAKOSTI A SKLADOVÁ NÍ DRŮ BEŽ E
Tř í da jakosti A a B
- neporuš ená a č istá ků ž e - ž á dné zlomeniny - typická vů ně a chuť
Tř í da jakosti A – plně vyvinuté svalstvo
ZVĚ Ř INA
- vš echny pož ivatelné č á sti zvě ř e volně ž ijí cí nebo chované na farmá ch
spá rkatá srnec jelen daně k muflon
ní zká srstnatá zají c divoký krá lí k
č erná divoké prase
drobná pernatá baž ant koroptev kř epelka divoká kachna
VÝ Ž IVOVÁ HODNOTA ZVĚ Ř INY
srovná ní s masem hově zí m
J niž š í tuč nost vyš š í obsah bí lkovin, minerá lní ch lá tek a vitamí nů
L tuk spá rkaté zvě ř e má nepř í jemný pach, proto se př i kuchyň ské ú pravě odstraň uje maso starš í ch kusů je hů ř e stravitelné
LOV A OŠ ETŘ ENÍ ZVĚ Ř E PO LOVU
zvě ř musí bý t ulovena dovolený m způ sobem na farmě nebo v honitbě (zdravotní stav zvě ř e je pravidelně kontrolová n) ihned po ulovení velké zvě ř e se vyjmou vnitř nosti (pozdě ji musí bý t zkontrolová ny veteriná ř em) zvě ř je př evezena na zpracová ní a zchlazena alespoň na 4°C (velká zvě ř na 7°C)
SKLADOVÁ NÍ ZVĚ Ř INY
celé kusy ve visu bourané v př epravká ch zají ci volně na č isté podlož ce
chlazená zvě ř ina drobná zvě ř do 4°C velká zvě ř do 7°C
zmrazená zvě ř ina min. minus 12°C nejdé le 3 mě sí ce (jelen) nejdé le 9 mě sí ců (srnč í)
RYBY A OSTATNÍ VODNÍ Ž IVOČ ICHOVÉ
RYBY
- studenokrevní obratlovci ž ijí cí ve vodě
sladkovodní moř ské stě hovavé
dě lení podle tuč nosti -
má lo tuč né (do 2% tuku) – z hlediska vý ž ivy nejvý znamně jš í stř edně tuč né (5 – 10 % tuku) velmi tuč né (10 – 30% tuku)
VÝ Ž IVOVÁ HODNOTA MASA RYB A OSTATNÍ CH VODNÍ CH Ž IVOČ ICHŮ
porovná ní s ostatní mi druhy masa
J biologická hodnota je vyš š í obsahuje množ ství plnohodnotný ch bí lkovin, minerá lní ch lá tek (fosfor, vá pní k, draslí k, sí ru, ž elezo; moř ské ryby i jó d a fluor) a vitamí nů (B, tuč né ryby i A a D) dobř e stravitelné dů lež ité zejmé na pro lidi s chorobami srdce a cé v – dí ky obsahu esenciá lní ch mastný ch kyselin
L podlé há rychlé zká ze
TRŽ NÍ DRUHY RYB
celé ryby (kuchané č i nekuchané) rybí filety (ryby vykostě né) rybí filé (hř betní č i bř iš ní svalovina bez ků ž e a kostí) rybí kotlety (kusy krá jené kolmo k pá teř ní kosti)
SLADKOVODNÍ RYBY
nejrozš í ř eně jš í – kapr, pstruh
Kapr loví se ve stá ř í 3 let (2 – 4 kg) dě lí se podle množ ství š upin (kapr obecný – nahá č, kapr lysý, kapr š upinatý) podle hmotnosti (vý bě r – min. 2, 5 kg, I., II., III. jakost)
Pstruh jemné, libové, má lo kostnaté maso např. pstruh obecný, duhový, lososový, č ervený, moř ský (mů ž e ž í t i ve slané vodě)
MOŘ SKÉ RYBY
nejrozš í ř eně jš í – treska, makrela, moř ská š tika, sleď, sardinky, tuň á k
STĚ HOVAVÉ RYBY
nejrozš í ř eně jš í - losos, ú hoř
Č LENĚ NÍ OSTATNÍ CH VODNÍ CH Ž IVOČ ICHŮ
|