Skořápkové ovoce obsahuje i tuky

KLASIFIKACE OVOCE

I. č erstvé ovoce uvá dí se do obě hu v syrové m stavu

já drové

peckové

bobulové

skoř á pkové

plody tropů a subtropů

II. zpracované ovoce vý robky, jejichž charakteristickou slož ku tvoř í ovoce a které byly upraveny konzervová ní m – mimo ná pojů

CHARAKTERISTIKA NĚ KTERÝ CH DRUHŮ OVOCE

JÁ DROVÉ OVOCE

jablka plody jabloně

obsahují vě tš í množ ství vody, pektinu a organický ch kyselin

vitamí n C je př í tomný hlavně pod slupkou

hruš ky plody hruš ně obecné

obsahují až 2% vlá kniny

kdoule plody kdouloně obecné

keř nebo strom, pě stuje se hlavně na již ní Moravě nebo Slovensku

plod má hruš kovitý tvar, duž inu tuhou a trpkou

využ í vá se k vý robě kompotů, rosolů a marmelá d

miš pule plody miš pule obecné

keř nebo strom, pě stuje se hlavně v již ní m Ně mecku

má hruš tič kovitý tvar, hně dou drsnou slupku, trpkou duž inu

duž ina je pož ivatelná až po delš í m skladová ní (má pak sladkokyselou chuť)

plody se konzumují syrové, š ť á va se využ í vá př i vý robě jableč ný ch nebo hruš kový ch ná pojů

jeř abiny plody jeř á bu (strom nebo keř)

plody jsou drobné oranž ové malvič ky

k př í mé konzumaci není vhodný

využ í vá se v konzervá renství a lé č itelství

zdroj vitamí nu C, Beta karotenu, sorbitu, tř í slovin

PECKOVÉ OVOCE

- plody jsou peckovice

- po sklizni je nelze dlouho skladovat v č erstvé m stavu

podle vzhledu slupky se dě lí na:

plody s plstnatou slupkou (meruň ky, broskve)

plody se slupkou neojí ně lou (tř eš ně, viš ně)

plody se slupkou ojí ně lou (š vestky, slí vy)

meruň ky bohaté na ž elezo, beta karoten, vitamí n C a pektiny

ryngle renkló dy

tř eš ně chrupky (s pevnou duž inou)

srdcovky (s mě kkou duž inou)

bohaté na sacharidy, organické kyseliny, beta karoten a vitamí n C

viš ně sladkoviš ně

pravé viš ně (tzv. morely)

BOBULOVÉ OVOCE

krá tká trvanlivost

vysoká biologická hodnota

jadé rka obsahují množ ství celuló zy

rybí z obsahuje sacharidy, vitamí n C (hlavně č erný rybí z)

angreš t obsahuje sacharidy, vitamí n C, beta karoten, pektiny

jadé rka vá pní ku obsahují vá pní k a fosfor

vinné hrozny obsahuje jednoduché sacharidy (fruktosa, glukosa), organické kyseliny, jadé rka obsahují minerá lní lá tky a tř í sloviny

85% se lisuje a slouž í k vý robě ví n

10 % sklizně se prodá vá jako stolní hroznové ví no

5% je urč eno k suš ení a k vý robě rozinek

borů vky př í rodní barviva obsaž ená v borů vká ch se použ í vají v potraviná ř ství

obsahují sacharidy, vitamí n C, beta karoten, mangan a tř í sloviny

brusinky ve srovná ní s ostatní m ovocem jsou trvanlivě jš í (obsahují kyselinu benzoovou)

obsahují vitamí n C, vá pní k a tř í sloviny

jahody patř í mezi nepravé bobule (mají zduž natě lé lů ž ko)

jsou zdrojem vitamí nu C, B2 a beta karotenu, kyseliny mlé č né, fosforeč né, draslí ku č i vá pní ku

maliny obsahují sacharidy, organické kyseliny, vitamí n C, beta karoten, tř í sloviny a vlá kninu; z minerá lní ch lá tek ž elezo, vá pní k a fosfor

š í pky vitamí n C, K, beta karoten, vá pní k

klikva plody jsou podobné brusinká m

bez č erný obsahují alkaloidy (lé č ba zá ně tů, migré ny, kř eč í), vitamí n C..

SKOŘ Á PKOVÉ OVOCE

plody skoř á pkové ho ovoce – oř echy

bohaté na tuky, bí lkoviny, minerá lní lá tky

vlaš ské oř echy kř apá č e – velké s tenkou skoř á pkou

papí rky – stř edně velké s tenkou skoř á pkou

kamená č e – menš í s pevnou skoř á pkou

pecky plodu oř eš á ku vlaš ské ho

60 % tuku, 15 % bí lkovin, vitamí n B

lí skové oř í š ky 50 % tuku, 19 % bí lkovin, vá pní k, fosfor, vitamí n B

mandle já dra plodu mandloně obecné

50 % tuku, 25 – 30 % bí lkovin, 10 % cukrů, fosfor

hoř ké plody obsahují vyš š í procento amygdalinu (ve vě tš í m množ ství jedovatý) – použ í vá se ve farmacii, kosmetice

jedlé kaš tany plody kaš tanovní ku seté ho

syrové mají trpkou chuť, která se vař ení m nebo peč ení m mě ní v naslá dlou

40 – 60 % š krobu, 15 – 20 % cukru, 6 – 10 % bí lkovin, tuky a vitamí n B

použ í vají se k vý robě kaš tanové rý ž e, nugá tu

PLODY TROPŮ A SUBTROPŮ

citrony obsahují množ ství pektinů, hoř kou lá tku kimonem, vitamí n C

plody se sklí zejí 3 x roč ně

primafiory – nejkvalitně jš í

bianchetty

verdellí

dová ž ejí se nezralé ze Š paně lska, Itá lie, Již ní Ameriky nebo Afriky a ve zrací ch skladech u ná s dozrá vají

limety (limy) obsahuje 2 x ví ce š ť á vy než citron

dová ž í se hlavně z Egypta

pomeranč e plody citroní ku č í nské ho, tzv. pomeranč ovní ku

podle doby sklizně se dě lí:

rané pomeranč e (blondy) – svě tlé, nakyslé, mé ně jakostní

hlavní sklizeň (navely a ová ly) – navely – sladké velmi jakostní, bez semen; ová ly – drobné, krvavé, trvanlivé

pozdní sklizeň – sladké, snadno loupatelné

hoř ký pomeranč použ í vá se k vý robě oranž á tu nebo liké ru Curacao

cedrá t zelený citron (hmotnost 1 – 2 kg)

použ í vá se k vý robě citroná tu nebo liké ru Curacao

grapefruit roste v hroznech (grape = hrozen)

podporuje trá vení, obsahuje vitamí n C

mandarinka mandarinka pravá – ků ra nepř ilé há k duž ině, obsahuje já dra

klementý nka – mandarinka kř í ž ená s hoř ký m pomeranč em, sladká, bez jader, obtí ž ně loupatelná, malá

satsumas – nevý razná chuť

ananas Ananas Spanish (bě lomasý) – bí lá duž ina, kulovitý tvar

Ananas Queen – zlatavá duž ina, kuž elovitý tvar

Ananas Cayenne – velmi š ť avnatá sladká duž ina, vě tš í, hladký

avoká do obsahuje 30% tuků, bí lkoviny, karoteny, vitamí n C a B

hruš kovitý tvar, zelená kož ovitá slupka

ovoce je zralé, jde-li já dro dobř e vyloupnout a duž ina stisknout prstem

baná n plod byliny baná novní ku

duž ina obsahuje š krob, jednoduché sacharidy a pektiny

anona (č erimola) plodenství stromu lá hevní ku

duž ina je sladkokyselá, chuti jahody, maliny a ananasu

datle duž ina obsahuje ze 70% cukr

fí ky obsahují cca 50% cukru

nejkvalitně jš í pochá zejí z Turecka

Kaki (tomel) kulovitý plod

duž ina má oranž ovou barvu, obsahuje asi 40% tuku

dalš í použ í vané ná zvy – churma, sharon, persimon

graná tové jablko marhaní k

plod graná tovní ku obecné ho

kiwi č í nský angreš t

plody aktinidie č í nské

obsahuje velké množ ství vitamí nu C

guave kvajava

tvar hruš ky

obsahuje 5x ví ce vitamí nu C než citron

lič i obsahuje množ ství vitamí nu C

rambutan vejcovitý plod, duž ina má sladkokyselou chuť

pě stuje se hlavně v Malajsii a Indoné sii

maracuja muč enka

duž ina je sladkokyselá, bohatá na bí lkoviny

dová ž í se z Floridy, Brazilie nebo Afriky

mango obsahuje mnoho karotenu, vitamí nu C, draslí k, hoř č í k

papá ja tropický meloun

obsahuje vitamí n C, B, vá pní k a fosfor

karambola osvě ž ují cí citronová chuť

bohatá na vitamí n C

velmi dekorativní

melouny patř í mezi zeleninu, ale dí ky podobný m chuť ový m vlastnostem bý vají mezi ovoce ř azeny

meloun vodní – plod lubenice obecné

meloun cukrový – tzv. pravý, bohatý na karoteny

pistá cie plod pistá cie pravé

para oř echy semena juvie ztepilé

obsahují až 40% tuku

kokosové oř echy plody palmy kokosové

bí lé já dro – tzv. kopra – prodá vá se upravené jako kokos

mladé plody obsahují kokosovou vodu

kokosové mlé ko se zí ská vá strouhá ní m a lisová ní m kopry

oř echy keš u já dra ledvinovní ku zá padní ho

piniové oř echy semí nka borovice pinie

použ í vají se jako ná hraž ka mandlí

pekanové oř echy já dra oř echovce pekanové ho

araš í dy burské oř í š ky

semena plodu podzemnice olejné

ZELENINA

- jedlé č á sti jednoletý ch č i ví celetý ch rostlin (koř eny, bulvy, listy, natě, plody)

- vyš š í biologická hodnota a niž š í energetická hodnota než ovoce (niž š í obsah vody, ní zký obsah stravitelný ch sacharidů)

KLASIFIKACE ZELENINY

I. č erstvá zelenina koš ť á lová

koř enová

listová

lusková

plodová

cibulová

natě

klasy

vý honky