Главная страница Случайная страница КАТЕГОРИИ: АвтомобилиАстрономияБиологияГеографияДом и садДругие языкиДругоеИнформатикаИсторияКультураЛитератураЛогикаМатематикаМедицинаМеталлургияМеханикаОбразованиеОхрана трудаПедагогикаПолитикаПравоПсихологияРелигияРиторикаСоциологияСпортСтроительствоТехнологияТуризмФизикаФилософияФинансыХимияЧерчениеЭкологияЭкономикаЭлектроника |
OBILOVINY, MLÝNSKÉ OBILNÉ VÝROBKY, TĚSTOVINY
OBILOVINY
- cereá lie; jednoleté kulturní trá vy - č eleď lipnicovitý ch - plody (obilky) jsou ulož eny: v klasu pš enice, ječ men, ž ito v latě oves, rý ž e, proso v palici kukuř ice
SLOŽ ENÍ OBILNÉ HO ZRNA
ANATOMICKÉ SLOŽ ENÍ
obalová vrstva jednotlivé vrstvy – plevy, pokož ka, oplodí, osemení nejspodně jš í vrstva – aleuronová (bohatá na ž iviny) podstata otrub
já dro obsahuje bí lkoviny a š krob
klí č ek kromě vš ech zá kladní ch ž ivin obsahuje i aktivní enzymy
CHEMICKÉ SLOŽ ENÍ
voda sacharidy bí lkoviny (např. lepek – má vý znam př i kynutí tě sta) tuky (sniž ují jakost mouky – odstraň ují se př i vý robě) minerá lní lá tky (nejví ce v obalech) vitamí ny (př edevš í m skupiny B) enzymy
HODNOCENÍ JAKOSTI
zdravotní stav mlyná ř ská jakost (objem, sklovitost zrna) pekař ská jakost (množ ství a kvalita lepku)
DRUHY OBILOVIN
PŠ ENICE
- po rý ž i druhá nejrozš í ř eně jš í obilovina na svě tě (u ná s první) - vý roba mouky, krupice, š krobu, vloč ek - pš enice setá – její tvrdé odrů dy se pě stují v Č R - pš enice tvrdá – pě stuje se v Kanadě a USA, z její krupice (tzv. semoliny) se vyrá bí tě stoviny - pš enice š palda – vysoká pekař ská jakost
Ž ITO
- druhá nejrozš í ř eně jš í obilovina v Č R - vý roba chlebové mouky, mouky na př í pravu perní ků, vý roba destilá tů - ž itovec – kř í ž enec ž ita a pš enice
JEČ MEN
- vý roba sladu, krup, vloč ek, destilá tů - krmivo - ní zká pekař ská jakost
OVES
- vý roba vloč ek, krmivo - obsahuje obiloviny, které př í znivě ovlivň ují trá vení - ná roč ně jš í na skladová ní (kvů li vyš š í mu obsahu tuku) KUKUŘ ICE
- tř etí nejrozš í ř eně jš í obilovina na svě tě - ní zký obsah lepku - vý roba kukuř ič né krupice, vloč ek, kukuř ič né ho š krobu (maizeny) - sklí zená v mlé č né zralosti se zpracová vá jako zelenina - pukavá kukuř ice slouž í k vý robě pop cornu
RÝ Ž E
- nejrozš í ř eně jš í obilovina na svě tě (2x ví ce než kukuř ice) - př í prava pokrmů, vý roba mouky, š krobu (rý ž e obsahuje nejví ce š krobu ze vš ech obilovin) - vý roba alkoholický ch ná pojů - lehká stravitelnost, absence lepku - divoká (indiá nská) rý ž e – rý ž i podobná, ale jiný botanický druh; vyš š í vý ž ivová hodnota
PROSO
- v souč asné době velmi rozš í ř ené v Africe (rychle zraje, sná š í sucho) - krmivo pro ptactvo - souč á st š estizrnné ho chleba - loupané a brouš ené obilky – já hly
POHANKA a LASKAVEC
- pseudocereá lie (botanicky mezi obiloviny nepatř í, ale jsou sem ř azeny kvů li vysoké mu obsahu bí lkovin) - pohanka se využ í vá na př í pravu kaš í, jako př í loha nebo na vý robu mouky - laskavec – vý roba celozrnné mouky př idá vané do obilný ch vý robků
ZPRACOVÁ NÍ OBILOVIN
MLÝ NSKÁ technologie EXTRUZNÍ technologie PEKAŘ SKÁ technologie Š KROBÁ RENSKÁ technologie
MLÝ NSKÁ TECHNOLOGIE
zpracová ní ve vodní ch a vě trný ch mlý nech – v Č R od 1.stol. n.l. mlý n se vě tš inou specializuje na konkré tní druh obiloviny
PŘ Í PRAVA OBILÍ K MLETÍ
mí chá ní č iš tě ní (loupá ní a kartá č ová ní – cí lem je odstranit z obilek vně jš í obaly a klí č ek)
MLETÍ OBILÍ
drcení (š rotová ní a vymí lá ní) – produktem š rotová ní je krupice; z jakostní krupice se dalš í m vymí lá ní m zí ská vá mouka
DĚ LENÍ MLÝ NSKÝ CH OBILNÝ CH VÝ ROBKŮ
KRUPICE a MOUKY
- rozdě lení do jednotlivý ch trž ní ch druhů podle druhu obiloviny, granulace (vyjadř uje se velikostí ok a množ ství m č á stic, které sí tem propadnou) … - nejmenš í granulace – hladká mouka - celozrnná mouka – vyš š í biologická hodnota ale niž š í trvanlivost (protož e je př i vý robě zpracová no celé zrno vč. klí č ku, který obsahuje tuk)
VLOČ KY
- vyrá bí se z vyč iš tě né ho obilí (jsou zbaveny obalů, ale obsahují klí č ek) - mají vysokou biologickou hodnotu
TRHANKA
- š rot - vzniká rozdrcení m vyč iš tě né ho obilí - má vysokou biologickou hodnotu - použ í vá se na př í pravu kaš í a k vý robě chleba
KROUPY
- vyrá bí se z ječ mene - oloupané, obrouš ené, vyleš tě né (bez obalu a bez klí č ku) - zavá ř ka, vý roba jelit, vý roba tradič ní ch č eský ch jí del
JÁ HLY
- vyrá bí se z prosa - vyš š í obsah tuku – niž š í trvanlivost – hoř knou – př ed použ ití se spař ují horkou vodou - kaš e, ná kypy, př í lohy
OBILNÉ KLÍ Č KY
- vedlejš í produkt př i vý robě mouky - vysoká biologická hodnota - pš enič né klí č ky – př idá vají se do jogurtů, kaš í … - kukuř ič né klí č ky – olej - ž itné a ječ né klí č ky – krmivo
RÝ Ž E
- dě lení podle způ sobu zpracová ní: surová – neloupaná rý ž e – paddy pololoupaná rý ž e – natural – hně dá (obsahuje klí č ek) – vyš š í biologická hodnota než rý ž e bí lá loupaná rý ž e – bí lá – vyš š í energetická hodnota př edvař ená rý ž e – loupaná rý ž e se namoč í a vař í za zvý š ené ho tlaku – spotř ebitel už jen „dovař í “ parboiled – ú pravou př ed loupá ní m neztrá cí vitamí ny a minerá ly (neloupaná se namoč í a upraví pů sobení m pá ry pod tlakem) - dě lení podle velikosti obilky: dlouhozrnná (př í lohy) stř edně zrnná kulatozrnná (ná kypy, kaš e)
OSTATNÍ OBILNÉ VÝ ROBKY
MÜ SSLI sypké smě si nebo mü ssli tyč inky vysoká vý ž ivová hodnota
SYPKÉ SMĚ SI URČ ENÉ K TEPELNÉ Ú PRAVĚ sypké polotovary instantní obilninové kaš e vý robky v prá š ku (palač inky)
TĚ STOVINY
- potraviny vyrobené tvarová ní m nekynuté ho a chemicky nekypř ené ho tě sta, vyrobené ho z pš enič né mouky a vody (event. dalš í ch př í sad – vajec apod.)
- vysoká vý ž ivová hodnota - dobř e stravitelné
bezlepkové tě stoviny ze smě si kukuř ič né mouky a rý ž ové
tě stoviny označ ené „domá cí “ na 1 kg pš enič né mouky musí obsahovat 6 č erstvý ch vajec (tzv. š estivaječ né tě stoviny)
VÝ ROBA TĚ STOVIN
suroviny se prohně tou v tuhé tě sto, které se dá le zpracová vá
vá lcová ní m (vyř ezá vá ní, vypichová ní – např. nudle, fleky, abeceda) nebo lisová ní m (protlač ová ní profilovaný mi matricemi - š pagety, muš le)
nesuš ené tě stoviny (resp. jen mí rně suš ené) suš ené tě stoviny (př edsouš ení př i 70°C a dosouš ení př i 120°C)
noodles - tě stoviny asijské ho typu - vyrá bě jí se z mě kké pš enice nebo propař ené ho š krobu a ná sledně se restují
DĚ LENÍ TĚ STOVIN
dle použ ití zavá ř kové (vlasové nudle) př í lohové (š pagety, kolí nka) dle použ itý ch surovin vaječ né bezvaječ né semolinové celozrnné domá cí ostatní (skleně né – hl. surovinou je š krob, rý ž ové – z rý ž ové ho š krobu, č í nské – př edem opraž ené na tuku)
|